III.ÚS 1718/24 – Ústavní soud

ECLI: nalus:3-1718-24_2
Datum: 2024-10-03
Z rozhodnutí: Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele J. R., zastoupeného Mgr. Tomášem Nikšem, advokátem, se sídlem Na Poříčí 26, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. března 2024, č. j. 22 Co 326/2023-418, a rozs…
III.ÚS 1718/24 ze dne 3. 10. 2024 Postupné rozšiřování styku rodiče s dítětem na základě dostatečných skutkových zjištění Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele J. R., zastoupeného Mgr. Tomášem Nikšem, advokátem, se sídlem Na Poříčí 26, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. března 2024, č. j. 22 Co 326/2023-418, a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. září 2023, č. j. 24 Nc 1/2023-281, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníků řízení, a nezletilé B. R., zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Pardubice, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, Pardubice, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. března 2024, č. j. 22 Co 326/2023-418, bylo porušeno ústavní právo stěžovatele a vedlejší účastnice na ochranu před neoprávněnými zásahy do rodinného života a na soudní ochranu podle čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. března 2024, č. j. 22 Co 326/2023-418, se s výjimkou části výroku I potvrzující výrok IX rozsudku okresního soudu ruší. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí 1. Okresní soud v Pardubicích svěřil nezletilou do péče K. R. (matky), uložil stěžovateli platit výživné na nezletilou ve výši 6 500 Kč měsíčně počínaje dnem 22. 12. 2022 a ve výši 4 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 7. 2023, upravil styk stěžovatele s nezletilou tak, že tento měl nejprve probíhat každý týden ve středu a v sobotu a následně se postupně rozšířit na styk od pondělí sudého týdne do pondělí lichého týdne, stanovil nad výchovou nezletilé dohled, vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku o styku a rozhodl o nákladech řízení. Okresní soud vyhodnotil, že stěžovatel má lepší výchovné schopnosti než matka, která nezletilou proti stěžovateli manipuluje. Zároveň však přihlédl k tomu, že větší zásah do v té době faktické péče matky by mohl nezletilou traumatizovat. Proto upravil styk stěžovatele s nezletilou tak, aby teprve jeho postupným rozšiřováním měl stěžovatel stejný podíl na péči o nezletilou jako má matka. Při určování výživného vycházel okresní soud z měsíčního příjmu stěžovatele v roce 2022 ve výši 39 399 Kč, v období od ledna do června 2023 ve výši 35 153 Kč a v období od července 2023 ve výši 22 483 Kč. Dále zohlednil, že stěžovatel vlastní rodinný dům, je jedním z devíti akcionářů obchodní společnosti X, a podílí se na výživě nezletilé i svojí osobní péčí o ni. 2. K odvolání obou rodičů Krajský soud v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") rozsudek okresního soudu změnil tak, že stěžovateli uložil povinnost platit na výživu nezletilé částku 7 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 1. 2023, rozhodl o dlužném výživném, upravil běžný styk stěžovatele s nezletilou na každý lichý týden od středy do čtvrtka a každý sudý týden od pátku do neděle a upravil styk stěžovatele s nezletilou o letních prázdninách a o Vánocích. Ve zbytku rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech řízení. Svěření nezletilé do péče stěžovatele či do střídavé péče rodičů by za současných okolností mohlo zasáhnout do zdravého vývoje nezletilé a její psychické pohody. Postupné rozšiřování styku stěžovatele s nezletilou není možné, neboť soud musí rozhodovat podle skutkového stavu zjištěného v době rozhodování a pro predikci styku na rok dopředu nelze opatřit dostatek skutkových zjištění. Proto krajský soud upravil styk stěžovatele s nezletilou podle fakticky probíhajícího styku. Při stanovení výživného vyšel krajský soud z toho, že v možnostech stěžovatele je dosahovat měsíčního čistého příjmu ve výši 39 000 Kč. Stěžovatel se tohoto příjmu vzdal bez důležitého důvodu. Navíc byly v řízení prokázány i další příjmy stěžovatele z podnikání, kterých jestliže se vzdal, učinil tak rovněž bez důležitého důvodu. Výše výživného odpovídá necelé pětině příjmů stěžovatele a je přiměřená nižšímu věku a odůvodněným potřebám nezletilé. Současně krajský soud zohlednil, že stěžovatel přispívá i nad rámec výživného a plní svou vyživovací povinnost i při osobní péči o nezletilou. II. Argumentace stěžovatele 3. Stěžovatel podává proti shora označeným rozsudkům ústavní stížnost. Tyto rozsudky podle něj porušují jeho základní práva podle čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a základní práva nezletilé podle čl. 3 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 4. Stěžovatel rekapituluje dosavadní průběh řízení a v něm tvrzené a zjištěné skutečnosti. Namítá, že ačkoliv krajský soud hodnotil postupně se rozšiřující styk nastavený okresním soudem jako funkční a výchovné schopnosti matky negativně, omezil styk stěžovatele s nezletilou na 3 noci jednou za 14 dní, aniž by to jakkoliv odůvodnil. Plnohodnotný styk navíc probíhá pouze o víkendu, ve všední dny je nezletilá ve škole a stěžovatel v práci a proto je styk omezen pouze na zajištění přípravy do školy na další den. Stěžovatel se obává, že se současný stav poměru péče zakonzervuje a vztah nezletilé k němu se zlepšovat nebude. Současně vytýká krajskému soudu, že neupravil kromě letních a vánočních prázdnin další dny volna. 5. Stěžovatel nesouhlasí ani s krajským soudem stanovenou výší výživného. Krajský soud měl zohlednit platby stěžovatele na stavební spoření nezletilé, jakož i další jím poskytovaná finanční plnění. Krajský soud nerespektuje, že stěžovatel má od července 2023 snížený příjem. Musel dvakrát změnit zaměstnavatele a jeho současný čistý příjem je kolem 30 000 Kč měsíčně. Tvrzení krajského soudu, že stěžovatel opustil předchozí zaměstnání bezdůvodně, je nesprávné, neboť stěžovatel je ve sporu s bývalým zaměstnavatelem o porušení konkurenčního ujednání. Současná mzda stěžovatele odpovídá nabídkám na trhu práce se zohledněním jeho vzdělání. Vyměřené výživné neodpovídá obvykle stanoveným výším (16 % z čisté mzdy). Krajský soud nezohlednil, že matka nevyužívá plně svůj pracovní potenciál. III. Procesní předpoklady řízení a průběh řízení před Ústavním soudem 6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení podle zákona o Ústavním soudu. Dospěl k závěru, že v části, která směřuje proti výrokům II, IV, V, VI a VII rozsudku okresního soudu, které následně změnil krajský soud, není Ústavní soud k projednání ústavní stížnosti příslušný, neboť nemůže přezkoumávat a rušit rozhodnutí, které bylo změněno. 7. Ve zbývajícím rozsahu byla ústavní stížnost podána včas k tomu oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. 8. Usnesením ze dne 12. 7. 2024, č. j. III. ÚS 1718/24-1, Ústavní soud ustanovil opatrovníkem nezletilé Statutární město Pardubice, neboť ústavní stížností byla napadena rozhodnutí, jejichž závěry se dotýkají zájmů nezletilé, která má v řízení postavení vedlejší účastnice. 9. Ústavní soud nenařídil ústní jednání, neboť od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu). IV. Vyjádření ostatních účastníků řízení a replika stěžovatele 10. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil krajský soud, který odkázal na odůvodnění svého rozsudku a dále dodal, že při svém rozhodování zohledňoval nejlepší zájem nezletilé. Tento zájem byl vážně narušen po rozchodu rodičů na konci prosince 2022 jednáním matky, která nezletilou ovlivnila natolik, že nezletilá ukončila do té doby běžný styk se stěžovatelem a začala jej odmítat. I při asistovaných stycích nezletilá nechtěla se stěžovatelem mluvit, ani vedle něj sedět, přehlížela ho a u toho plakala. K vyhrocenému odmítnutí stěžovatele nezletilou došlo při asistovaném předání ve škole. Teprve od května 2023 se styk nezletilé se stěžovatelem začal obnovovat, a to za přítomnosti matky po dobu pár hodin asi dvakrát týdně. V červenci 2023 byl obnoven samostatný styk stěžovatele s nezletilou, a to vždy ve středu a v sobotu. V září 2023 začal nový konflikt rodičů. Zároveň bylo prokázáno, že nezletilá je fixována na matku a přejímá její negativní postoje vůči stěžovateli. Na základě těchto skutečností okresní soud rozhodl o svěření nezletilé do péče matky a stanovení postupně se rozšiřujícího styku s nezletilou, který probíhal, byť za nesouhlasu matky a odmítání nezletilé, která tento svůj postoj vyjádřila i při pohovoru před krajským soudem. Kraj

Citovaná ustanovení

§ 29 (182/1993 Sb.)§ 475 (292/2013 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)