III.ÚS 2999/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2999/25 ze dne 20. 11. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti T. J., zastoupeného Mgr. Bc. Martinem Kotrbáčkem, advokátem, se sídlem Kobližná 47/19, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2025, č. j. 3 To 185/2025-59, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. srpna 2025, č. j. 70 Nt 3613/2025-32, spojené s návrhem na přednostní projednání, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), právo na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny a čl. 5 odst. 1 písm. c), odst. 3 a 4 Úmluvy a zásada presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy. Dále stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud projednal ústavní stížnost přednostně podle § 39 zákona o Ústavním soudu. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatel je trestně stíhán pro dvojnásobný pokračující zvlášť závažný zločin legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. b) a c) trestního zákoníku, kterých se měl dopustit úmyslným jednáním spočívajícím v různém nakládání s virtuální měnou Bitcoin (dále jen "BTC"), ačkoliv věděl, že jde o výnos z trestné činnosti. 3. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") napadeným usnesením rozhodl, že stěžovatel se bere do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Z doposud shromážděných důkazů (podání vysvětlení bývalé manželky, dalšího svědka a zejména listinné důkazy o komunikaci a převodu prostředků) vyplývá důvodné podezření, že se stíhané skutky staly a spáchal je stěžovatel. Ten byl v minulosti odsouzen za provozování nelegálního internetového tržiště, na němž měl získat značné množství BTC. Věděl tedy, že jde o zisk z trestné činnosti. 4. Důvodnost tzv. útěkové vazby (§ 67 písm. a/ trestního řádu) je dána hrozbou vysokého trestu odnětí svobody (stěžovatel je stíhán za spáchání dvou zvlášť závažných zločinů se sazbou 3 až 10 let). Trestnou činností měl získat prospěch v přibližné výši 250 000 000 Kč a tohoto jednání se navíc dopustil ve zkušební době (z předchozího trestu odnětí svobody mu zbývá vykonat 1605 dnů). Soud rovněž přihlédl ke způsobu provedení činu a délce jeho páchání. Z důkazů navíc vyplývá, že stěžovatel měl k dispozici více BTC, než bylo dosud zajištěno. Je tedy pravděpodobně schopen disponovat s hotovostí v řádu minimálně desítek milionů, což mu umožňuje dlouhodobě žít v zahraničí. Jeho manželka je občankou země, s níž nemá Česká republika sjednánu žádnou extradiční smlouvu. 5. Koluzní vazba (§ 67 písm. b/ trestního řádu) je podle soudu odůvodněna nutností vyslechnout jako svědky stěžovatelovy rodiče a sourozence, u nichž je dokonce podezření, že se na trestné činnosti podíleli (v bydlišti stěžovatelova otce byla nalezena hotovost přesahující 30 000 000 Kč). Vzhledem k tomu, že se k trestné činnosti sám nijak nevyjadřuje, existuje podle soudu riziko, že by stěžovatel mohl tyto svědky ovlivňovat. Dále bude namístě vyslechnout stěžovatelovy přátele a spolupracovníky a rovněž osoby, které se podílely na jednáních ohledně stěžovatelova daru ministerstvu spravedlnosti. Skutečnost, že trestná činnost mohla být páchána i dálkovým přístupem, vytváří riziko, že by stěžovatel mohl nějaké osobě sdělit přístupové údaje k dalším prostředkům. 6. Důvodnost tzv. předstižné vazby (§ 67 odst. c/ trestního řádu) je dána zejména rozsahem, povahou, závažností a výnosností stíhané trestné činnosti. Nejde o trestnou činnost jednorázovou či nahodilou, ale naopak sofistikovanou a dlouhodobě prováděnou a plánovanou. Za nelegální zisk BTC byl stěžovatel v minulosti odsouzen k devítiletému trestu odnětí svobody. Po podmíněném propuštění se domáhal vrácení zajištěných věcí, načež se v podstatě během několika hodin od jejich obdržení dopustil prvního trestného jednání. To podle soudu svědčí o drzosti a bezcharakterním přístupu stěžovatele. Všechny zajištěné věci a prostředky svoji hodnotou dalece převyšují výdělečné možnosti stěžovatele i jeho rodiny. Sliby, které nyní stěžovatel poskytuje, jsou podle soudu zcela nevěrohodné vzhledem k nedodržení slibů, které učinil v předchozím trestním řízení. 7. Proti usnesení městského soudu podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") zamítl napadeným usnesením. V jeho odůvodnění se zcela ztotožnil se závěry městského soudu. K tomu doplnil, že na rozbor jednotlivých důkazů nejsou ve vazebním řízení kladeny takové nároky jako v hlavním líčení, přičemž sám obsáhle zopakoval obsah provedených důkazů. K důvodům útěkové vazby doplnil, že stěžovatel je ohrožen trestem v horní polovině zákonné sazby. Skutečnost, že jeho manželka požádala v České republice o povolení k trvalému pobytu, nijak neovlivňuje její možnost vrátit se do svého domovského státu. Z důkazů rovněž vyplynulo, že část prostředků byla vyváděna na účty v zahraničí. Je přitom nepochybné, že stěžovateli nebyly zajištěny všechny nelegálně získané prostředky. Důvodnost koluzní vazby nevylučuje ani skutečnost, že již došlo k výslechu stěžovatelových rodinných příslušníků. II. Argumentace stěžovatele 8. Stěžovatel namítá, že odůvodnění napadených usnesení je pouze obecné, aniž by v nich uvedené závěry byly podloženy konkrétními důkazy, nebo je založené na subjektivních spekulacích soudů. Soudy se v napadených usneseních především nezabývaly existencí tzv. zdrojové (predikativní) trestné činnosti, která je nezbytným předpokladem pro naplnění uvedené skutkové podstaty, a tedy i materiální podmínkou vazby. Napadená usnesení vychází pouze z domněnky, že BTC pocházejí z trestné činnosti i přesto, že usnesení o zahájení trestního řízení připouští, že prokázání této skutečnosti bude předmětem dalšího trestního řízení. Městský soud v napadeném usnesení pouze vypočítává důkazy bez náležitého odůvodnění jejich obsahu a relevance. Takové odůvodnění je podle stěžovatele v rozporu se závěry judikatury Ústavního soudu. 9. Podle stěžovatele rovněž není odůvodněna existence žádného z vazebních důvodů. Jde-li o podmínky útěkové vazby, stěžovatel namítá, že soudy neprovedly dostatečnou konkretizaci hrozícího trestu, přičemž krajský soud v průběhu odůvodnění dokonce svůj názor mění. Při popisu stěžovatelova vztahu k zahraničí soudy uvádějí pouze obecné skutečnosti, jako je cizí státní příslušnost stěžovatelovy manželky. Soudy přehlíží, že stěžovatel se z dovolené v zahraničí dobrovolně vrátil, ačkoliv již věděl o běžícím trestním řízení. Zároveň ignorují fakt, že rodina má záměr trvale pobývat v České republice, o čemž svědčí i žádost manželky o povolení k trvalému pobytu. Dále soudy bez důkazů spekulují o existenci nezajištěných BTC. Takové odůvodnění nesplňuje požadavky judikatury Ústavního soudu. 10. K odůvodnění koluzní vazby stěžovatel namítá, že soudy nebyly schopny identifikovat jediného konkrétního svědka či jakékoliv jednání stěžovatele nasvědčující koluznímu závěru. V odůvodnění napadených rozhodnutí o takových osobách toliko spekulují, a to dokonce jako o potenciálních spoluobviněných. 11. Závěry o důvodnosti předstižné vazby jsou založeny na porušení principu presumpce neviny, neboť soudy docházejí k jednoznačnému závěru, že stěžovatel spáchal nejen skutky, pro které je stíhán, ale dokonce i tzv. predikativní trestnou činnost. Bez důkazů dovozují stěžovatelovy sklony k páchání trestné činnosti. V rozporu se zásadou presumpce neviny tedy efektivně předpokládají vinu stěžovatele, z čehož kruhem dovozují nebezpečí opakování trestného činu. To je však podle stěžovatele vyloučeno již samotnou povahou stíhaného jednání. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 12. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst