III.ÚS 3442/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3442/24 ze dne 14. 5. 2025 Přeřazení odsouzeného trpícího duševním onemocněním či mentálním postižením do přísnějšího typu věznice   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., t. č. ve Věznici X, zastoupeného opatrovnicí I. K., zastoupenou JUDr. Stanislavem Polanským, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 38/10, Břeclav, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 a usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. srpna 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi, jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 a usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. srpna 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175 byl porušen článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článek 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tato usnesení se ruší. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na zachování lidské důstojnosti podle článku 10 odst. 1 Listiny a právo na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny. 2. Stěžovatel je osobou trpící mentálním postižením s poruchami chování a smíšenou poruchou osobnosti. Z toho důvodu je omezen ve svéprávnosti, opatrovnicí je jeho matka. 3. Stěžovatel v současnosti vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 5. 2022 sp. zn. 5 T 64/2021 v trvání 3 měsíců a rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 19. 12. 2017 sp. zn. 26 T 165/2017 ve spojení s usnesením téhož soudu v téže věci ze dne 16. 12. 2022 v trvání 3 let. Pro výkon trestu odnětí svobody byl zařazen do věznice s ostrahou. 4. Dne 10. 10. 2023 podal ředitel Věznice X návrh na přeřazení stěžovatele do věznice se zvýšenou ostrahou, a to z důvodu opakovaného porušování § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "ZVTOS"). Stěžovatel podle návrhu opakovaně porušuje článek 9 odst. 5 Vnitřního řádu Věznice X zejména tím, že ostatním odsouzeným krade a polyká léky, které mu nebyly předepsány, polyká šachové figurky a další věci. Stěžovatel neplní program zacházení a jsou mu opakovaně ukládány kázeňské tresty. Přeřazením do věznice se zvýšenou ostrahou má být zajištěn řádný výkon trestu a ochrana ostatních vězňů. 5. Napadeným usnesením Okresního soudu v Břeclavi (dále jen "okresní soud") ze dne 22. 8. 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175 byl stěžovatel pro další výkon trestu odnětí svobody přeřazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Okresní soud dospěl k závěru, že u stěžovatele nastala situace uvedená v § 57 odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "trestní zákoník"), neboť opakovaně porušil pořádek v rámci výkonu trestu. Stěžovatel podle okresního soudu neplní program zacházení, nebyl ani jedenkrát kázeňsky odměněn, zato mu byly uděleny opakované kázeňské tresty zejména za krádeže cizích věcí a sebepoškozování. Podle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, je přitom stěžovatel plně schopen rozpoznávat protiprávnost svého jednání. Krádeže léků a jiných předmětů a zejména sebepoškozování je závažné porušení pořádku v rámci výkonu trestu a vybočuje z běžných kázeňských přestupků, stěžovatel se ho navíc dopouštěl opakovaně, a to i několikrát do měsíce. Okresní soud přihlédl rovněž k tomu, že ložnicový systém ve Věznici X neumožňuje stěžovatele izolovat, a znemožnit mu tak škodlivé jednání. Vzhledem k tomu, že odsouzený krade léky a jídlo ostatním odsouzeným, jeví se možnost uzavřít ho v rámci celového systému (ve věznici se zvýšenou ostrahou) jako efektivní řešení. 6. Proti uvedenému usnesení podal stěžovatel stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením ze dne 22. 10. 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl. Krajský soud se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně a posoudil stížnost jako nedůvodnou. II. Argumentace stěžovatele 7. Stěžovatel nesouhlasí se svým přeřazením do věznice se zvýšenou ostrahou a má za to, že v napadeném řízení nebylo rozhodnuto bez důvodných pochybností. Soudy podle něj nepřihlédly k tomu, že mu byla nejpozději na podzim roku 2022 diagnostikována schizofrenie, což nebylo zohledněno ve znaleckém posudku, který měl soud k dispozici. Doklady o schizofrenii stěžovatel doložil ke své stížnosti proti prvostupňovému rozhodnutí, přesto je stížnostní soud nezohlednil. Podle znalce je pro stěžovatele namísto restriktivního přístupu vhodnější individuální psychoterapeutická, sociální a pedagogická práce. Přeřazení do přísnějšího typu věznice přitom lze zcela jistě označit za restriktivní přístup. Má-li mít přeřazení do přísnějšího typu věznice sankční povahu, je třeba jej hodnotit i optikou zásady ultima ratio. Stěžovatel zároveň poukazuje na to, že v kázeňských řízeních, která předcházela uložení kázeňských trestů, neměl obhájce ani jiného právního zástupce. Uvedená kázeňská rozhodnutí přitom byla podkladem rozhodnutí o jeho přeřazení do věznice se zvýšenou ostrahou. 8. Stěžovatel poukazuje rovněž na zásadu humanity výkonu trestu a s ní spjatou ochranu lidské důstojnosti. Důvodem pro přeřazení do věznice s přísnějším režimem nemůže být sám o sobě zdravotní stav stěžovatele. Pokud se stát rozhodl, že stěžovatele, který vyžaduje nesporně specifické zacházení, pošle za mříže, pak má také vytvořit podmínky, za kterých bude schopen trest vykonávat, což se dosud nestalo. III. Vyjádření účastníků řízení 9. Ústavní soud si vyžádal vyjádření účastníků řízení a spis vedený u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 Nt 27004/2023. 10. Krajský soud v Brně svým vyjádřením v celém rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného usnesení. 11. Okresní soud v Břeclavi k výzvě Ústavního soudu uvedl, že ve věci provedl úplné dokazování, které bylo zaměřeno i na specifikum tohoto případu spočívající v duševní poruše stěžovatele, která je trvalého rázu. Již v nalézacím řízení obecné soudy dospěly k tomu, že navzdory duševní poruše je trestní odpovědnost stěžovatele dána a stěžovatel je schopen vykonávat uložený trest. V nynější věci okresní soud ověřoval nejenom současný duševní stav stěžovatele, ale také to, zda je schopen celkově dodržovat základní povinnosti odsouzených osob vymezené v § 28 ZVTOS. Na zachování rozpoznávacích a ovládacích schopností stěžovatele k dodržování jeho základních povinností uvězněné osoby bylo celkově zaměřeno i dokazování u veřejného zasedání včetně výslechu samotného stěžovatele. Okresní soud zkoumal, zda podmínky výkonu trestu odnětí svobody v režimu věznice s ostrahou odpovídaly nutnosti specifického zacházení se stěžovatelem s ohledem na jeho duševní poruchu. K tomu provedl ve veřejném zasedání výslech svědka P. P., který působil jako vychovatel stěžovatele na oddělení pro trvale pracovně nezařaditelně odsouzené a který se vyjadřoval ke konkrétnímu způsobu práce a komunikace se stěžovatelem. Okresní soud dále hodnotil, zda samotný průběh řízení měl na stěžovatele výchovný efekt, k čemuž však nedošlo. Přeřazení do přísnějšího typu věznice představuje podle okresního soudu závažný zásah do práv stěžovatele, avšak s ohledem na konkrétní okolnosti věci žádné jiné řešení nepřicházelo v úvahu. Přeřazením stěžovatele do věznice se zvýšenou ostrahou bude nejenom chráněn pořádek a kázeň v příslušné věznici, ale i život a zdraví samotného stěžovatele. 12. Okresní státní zastupitelství v Břeclavi a Krajské státní zastupitelství v Brně se k výzvě Ústavního soudu nevyjádřila, a vzdala se tak postavení vedlejších účastníků. 13. Vyjádření účastníků řízení zaslal Ústavní soud stěžovateli k replice. Stěžovatel uvedl, že nemá, co by doplnil, a odkázal na odůvodnění ústavní stížnosti. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 14. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario). V. Posouzení důvodnosti ústavní stížnosti 15. Ústavní soud je pod