III.ÚS 463/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 463/20 ze dne 2. 2. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky X, zastoupené Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem, sídlem Olšanská 2643/1a, Praha 3, proti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. prosince 2019 č. j. 0 Nt 19114/2019 k prohlídce jiných prostor a pozemků a proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícího v postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Praha, při provádění prohlídky podle uvedeného příkazu, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4 a Generální inspekce bezpečnostních sborů, jako účastníků řízení, a P. K. a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků s tvrzením, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1, čl. 2 odst. 3 a čl. 90 Ústavy. Stěžovatelka se dále domáhá toho, aby Generální inspekci bezpečnostních sborů (dále jen "GIBS") bylo zakázáno pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky a přikázáno navrátit předešlý stav tím, že stěžovatelce vydá věci v jejím vlastnictví zabavené při prohlídce dne 14. 1. 2020, jak jsou specifikovány v protokolu o provedení prohlídky ze dne 14. 1. 2020 č. j. GI-644-73/TČ-2019-842011. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 0 Nt 19114/2019, který si Ústavní soud vyžádal, vyplývají následující skutečnosti. Příkazem k prohlídce jiných prostor a pozemků ze dne 30. 12. 2019 č. j. 0 Nt 19114/2019 nařídil obvodní soud podle § 83a trestního řádu prohlídku jiných prostor a pozemků, a to kanceláře ředitele stěžovatelky P. K. [prvního vedlejšího účastníka (dále jen "podezřelý")] v prostorách stěžovatelky, neboť existovalo důvodné podezření, že se zde nacházejí věci důležité pro trestní řízení. V odůvodnění příkazu k prohlídce se uvádí, že je Městským státním zastupitelstvím v Praze prováděno prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. g) trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) citovaného zákona. Tohoto přečinu se měl dopustit podezřelý tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně však od ledna roku 2019 do současnosti, v prostorách stěžovatelky úmyslně, soustavně a po delší dobu nevykonával dohled nad pracovní činností odsouzených vykonávajících trest odnětí svobody ve Vazební věznici Praha - Pankrác, zařazených k výkonu práce v prostorách stěžovatelky, a měl odsouzeným zpřístupnit aktivní používání sítě internet a mobilních telefonů, čímž jim měl umožnit porušovat základní povinnosti odsouzených uvedené v § 28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, a dopustil se tak vážného jednání, kterým pomáhal odsouzeným k tomu, aby mařili výkon nebo účel trestu. Dne 14. 1. 2020 provedla GIBS na základě shora uvedeného příkazu prohlídku jiných prostor a pozemků. II. Argumentace stěžovatelky 3. Stěžovatelka považuje odůvodnění příkazu k prohlídce za nepřezkoumatelné, neboť z něj není zřejmé, jaké důkazy byly v rámci fáze prověřování opatřeny policejním orgánem, když odůvodněnost provedení prohlídky je konstatována odkazem na spisový materiál, aniž by byla uvedena jednotlivá konkrétní zjištění, ze kterých soud vycházel, není ani specifikováno jaké "dosavadní výsledky šetření" byly zohledňovány při rozhodování soudu. Soud také podle stěžovatelky dostatečně přesvědčivým způsobem nevyložil, z jakého důvodu je očekáváno, že se v prostorách stěžovatelky budou nacházet věci důležité pro trestní řízení. Stěžovatelka poukazuje na nálezy Ústavního soudu týkající se problematiky domovních prohlídek, resp. i prohlídek jiných prostor a pozemků, a má za to, že soudem nebyly dodrženy nároky, jež jsou na určitost odůvodnění jeho rozhodnutí kladeny zákonem. To platí i pro část odůvodnění, ve které soud pouze vykládá podstatu neopakovatelného a neodkladného úkonu podle § 160 odst. 4 trestního řádu, aniž by bylo specifikováno, na základě jakých skutečností došel k závěru, že o neodkladný a neopakovatelný úkon jde právě v konkrétním řízení. Stěžovatelka dále nesouhlasí s tím, že byl policejnímu orgánu vydán osobní počítač zn. Dell, který je služebním počítačem patřícím do majetku stěžovatelky a nacházejí se v něm podklady, které jsou potřebné pro dokončení její žádosti o dotaci z Evropských fondů. Dále byl policejnímu orgánu vydán osobní počítač HP zn. Compaq Pro 6300, opět jde o služební počítač, který je majetkem stěžovatelky užívaným výhradně pro zpracování interní personální agendy. Bez přístupu k tomuto osobnímu počítači není možno řádné vedení stěžovatelky. Stejně tak policejnímu orgánu vydaný služební mobilní telefon má v paměti uloženy veškeré kontakty potřebné pro řízení stěžovatelky. Policejnímu orgánu byla neoprávněně vydána další zařízení, jež patří do vlastnictví stěžovatelky a jsou nezbytná pro její řádné fungování. Závěrem stěžovatelka upozorňuje, že v dané věci byla prohlídka prováděna policejním orgánem (GIBS), který k jejímu provedení nebyl příslušný, neboť dle § 12 odst. 2 písm. b) tresního řádu se policejním orgánem rozumí GIBS v řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů. V dané věci však prohlídka jiných prostor a pozemků byla nařízena v trestní věci vedené proti řediteli stěžovatelky, která je příspěvkovou organizací Ministerstva spravedlnosti. Z uvedeného vyplývá, že podezřelý není žádným z taxativně vymezených subjektů, ve věci kterých by byla GIBS policejním orgánem. III. Vyjádření účastníků řízení 4. Ústavní soud vyzval účastníky řízení k vyjádření k ústavní stížnosti. 5. Obvodní soud ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a obsah spisového materiálu, přičemž podotýká, že pro rozhodování byly podstatné skutečnosti obsažené ve vyšetřovacím spise GIBS č. j. GI-644-44/TČ-2019-842011, který měl obvodní soud k dispozici. 6. GIBS poukazuje na svůj podnět k návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, ve kterém uvedla, že operativně pátrací činností bylo zjištěno, že podezřelý by měl mít ve skříni uloženy mobilní telefony, které zapůjčuje odsouzeným. Odsouzení měli také v prostorách stěžovatelky, přístup k síti Internet. Veškerá zjištění i neodkladnost a neopakovatelnost navrhovaných úkonů jsou v tomto podnětu náležité odůvodněna. Neodkladnost byla spatřována v tom, že hrozí zničení, ztráta či přemístění důkazů, neopakovatelnost v tom, že pokud by se podezřelý o plánovaném provedení úkonu dozvěděl, mohl by provést kroky k zahlazení své trestné činnosti. 7. GIBS dále poukázala na § 160 odst. 3 trestního řádu, podle kterého policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze zajistit, aby tyto úkony provedl příslušný orgán. Ve fázi prověřování podezření nebylo možné přesně určit pracovní zařazení podezřelého. V rámci prováděného úkonu bylo vyrozuměno Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky (s poučením o právu účasti u prováděné prohlídky), které sdělilo, že uvedená zotavovna patří do kompetence Ministerstva spravedlnosti. Následně tedy bylo ze strany příslušníků GIBS provedeno vyrozumění Ministerstva spravedlnosti zastoupeného náměstkem Z. S., který příkaz k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků převzal a k samotnému úkonu se následně dostavil. Z důvodu pochybností o pracovním zařazení podezřelého bylo dne 15. 1. 2020 písemně s odkazem na § 8 odst. 1 trestního řádu vyžádáno stanovisko Ministerstva spravedlnosti, zda je podezřelý zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti nebo Vězeňské služby České republiky. Dne 21. 1. 2020 bylo Z. S. sděleno, že podezřelý je ředitelem příspěvkové organizace. V návaznosti na tuto informaci GIBS dne 28. 1. 2020 pod č. j. GI-644-86/TČ-2019-842011 předala informaci věcně a místně příslušné Policii České republiky, konkrétně Obvodnímu ředitelství policie Praha IV. GIBS je přesvědčena, že po