§ 3 zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Organizační složky státu
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 219/2000 Sb. definuje, co jsou organizační složky státu, uvádí jejich příklady a stanoví, že nejsou právnickými osobami, ale jejich jednání je jednáním státu. Identifikace státních institucí: Paragraf jasně vyjmenovává, které instituce (např. ministerstva, soudy, Kancelář prezidenta republiky) jsou považovány za organizační složky státu, a tím pádem jednají jménem státu. (§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) jsou ministerstva a jiné správní úřady5) státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
(2) Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
(3) Organizační složka je účetní jednotkou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 4 a 51).
(4) Pravidla financování organizačních složek upravují zvláštní právní předpisy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Identifikace státních institucí: Paragraf jasně vyjmenovává, které instituce (např. ministerstva, soudy, Kancelář prezidenta republiky) jsou považovány za organizační složky státu, a tím pádem jednají jménem státu.
- Právní postavení: Organizační složky státu nemají vlastní právní subjektivitu, což znamená, že nemohou samostatně vstupovat do právních vztahů jako právnické osoby. Vždy jednají jménem České republiky.
- Účetnictví: Organizační složky mohou být účetními jednotkami, pokud to stanoví zvláštní právní předpis nebo tento zákon, což je důležité pro jejich finanční hospodaření a transparentnost.
- Financování: Jejich financování je upraveno zvláštními právními předpisy, což naznačuje specifická pravidla pro nakládání s veřejnými prostředky.
Na co si dát pozor
- Jednání jménem státu: Ačkoliv organizační složka není právnickou osobou, její jednání v rámci její působnosti je vždy považováno za jednání státu, což má důsledky pro odpovědnost a závazky.
- Působnost a předmět činnosti: I když nejsou právnickými osobami, mají organizační složky vymezenou působnost a předmět činnosti podle zvláštních právních předpisů, v jejichž rámci mohou jednat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Naopak toto oprávnění náleží „s ohledem na charakter uplatněného nároku“ Celnímu úřadu, který je organizační složkou státu podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, i podle § 1 odst. 2 zákona o Celní správě České republiky. [13] Podle odvolacího soudu společnost naplnila „definiční znaky provozování hazardní hry dle § 5 zákona o hazardních hrách“, když „vědomě a aktivně na základě smluvního vztahu vytvářela podmínky pro provoz těchto …
Žalovaný 1) tedy nikdy nebyl a ani v současnosti není organizační složkou státu ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 219/2000 Sb., jejíž jednání by bylo jednáním státu.
Žalobce označil v žalobě žalovanou jako „P. a. Č. r. v XY“, která jako státní (p.) vysoká škola (srov. § 2 odst. 7, § 94 odst. 2 a § 95 odst. 1 zákona o vysokých školách) je – jak vyplývá z ustanovení § 95 odst. 1 zákona o vysokých školách – organizační složkou státu, a tedy není právnickou osobou (srov. § 3 odst. 2 větu první zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) způsobilou být účastníkem řízení (srov. § 19 o. s. ř.), přestože z obsahu žaloby je zřejmé, že uplatňuje …
Související
§ 344 (Zákon zákoník práce)§ 251c (Zákoník práce)§ 23 Postup a lhůty pro finanční vypořádání rezerv (Vyhláška o zásadách a lhůtách finančního)§ 24 Postup a lhůty pro finanční vypořádání rezerv (Vyhláška o zásadách a lhůtách finančního)§ 251d ZÁNIK PRÁV A POVINNOSTÍ Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZ (Zákoník práce)