III.ÚS 5/24 – Ústavní soud

III.ÚS 5/24 ze dne 6. 3. 2024 N 40/123 SbNU 21 Náležité odůvodnění rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě a doktrína zesílených důvodů Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele L. M., zastoupeného Mgr. Janou Harcovou, advokátkou, se sídlem Školní 601, Milotice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2023 č. j. 4 To 138/2023-322 a proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. září 2023 č. j. 3 T 67/2023-302, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Hodoníně jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2023 č. j. 4 To 138/2023-322 a usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. září 2023 č. j. 3 T 67/2023-302 byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele podle článku 8 odst. 1, 2 a 5 a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. října 2023 č. j. 4 To 138/2023-322 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. září 2023 č. j. 3 T 67/2023-302 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 a 2 Listiny. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených listin Ústavní soud zjistil, že proti stěžovateli bylo dne 8. února 2023 zahájeno trestní stíhání pro přečin vydírání podle § 175 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "trestní zákoník"). Uvedeného trestného činu se měl stěžovatel dopustit (stručně řečeno) tím, že po poškozené na jejím pracovišti v restauraci požadoval, aby mu společně se svým přítelem vrátila všechny jeho věci a zbraně, které mu měl její přítel odcizit z vozidla, přičemž poté, co se mu poškozená snažila vysvětlit, že ona ani její přítel nic neukradli, jí zvýšeným hlasem řekl, že jestli mu bude lhát do očí, zbije ji, a pokud mu zbraně nevydají, aby je mohl předat blíže nekonkretizovaným lidem, bude muset ukázat na jejich dům a ti lidé jejich dům rozstřílí. 3. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně (dále jen "okresní soud") ze dne 8. února 2023 č. j. 17 Nt 301/2023-7 byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b), c) trestního řádu. 4. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Hodoníně ze dne 6. března 2023 č. j. ZT 23/2023-48 bylo rozhodnuto o pominutí důvodu vazby uvedeného v § 67 písm. b) trestního řádu. 5. Usnesením ze dne 31. května 2023 č. j. 3 T 67/2023-248 rozhodl Okresní soud v Hodoníně o ponechání stěžovatele ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. c) trestního řádu, tj. z důvodu vazby předstižné. Stížnost proti uvedenému prvostupňovému rozhodnutí byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. června 2023 č. j. 4 To 68/2023-260. 6. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. června 2023 č. j. 4 To 68/2023-260 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 31. května 2023 č. j. 3 T 67/2023-248 podal stěžovatel ústavní stížnost. Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 29. 11. 2023 sp. zn. III. ÚS 2498/23 tak, že ústavní stížnosti částečně vyhověl, neboť konstatoval, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. června 2023 č. j. 4 To 68/2023-260 byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele podle článku 8 odst. 1, 2 a 5 a článku 36 odst. 1 Listiny. V odůvodnění citovaného nálezu Ústavní soud uvedl, že napadená rozhodnutí nebyla v požadovaném rozsahu řádně, přesvědčivě a logicky odůvodněna, a to zejména z hlediska konkrétních skutečností zakládajících důvodnou obavu, že stěžovatel bude jednat způsobem podle § 67 písm. c) trestního řádu. Obecné soudy se podle Ústavního soudu nedostatečně zabývaly osobními poměry stěžovatele, nevypořádaly se s požadavky plynoucími z tzv. doktríny zesílených důvodů pro trvání omezení osobní svobody, nezabývaly se náležitě námitkami vznesenými stěžovatelem a z jejich rozhodnutí není zřejmé, z čeho dovozují nemožnost nahradit vazbu jiným opatřením podle trestního řádu. Ústavní soud proto zrušil citované rozhodnutí krajského soudu a ve zbývající části ústavní stížnost odmítl s odkazem na princip minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů a subsidiarity řízení o ústavní stížnosti. 7. V době před vydáním citovaného nálezu rozhodovaly obecné soudy opětovně o ponechání stěžovatele ve vazbě, a to konkrétně o žádosti stěžovatele o propuštění z vazby ze dne 27. 9. 2023. O této žádosti nyní napadeným usnesením ze dne 27. 9. 2023 č. j. 3 T 67/2023-302 rozhodl Okresní soud v Hodoníně tak, že žádost stěžovatele podle § 71a trestního řádu zamítl a ponechal stěžovatele ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. c) trestního řádu. K důvodům vazby předstižné uvedl, že s ohledem na dosud provedené důkazy a především chování stěžovatele a jeho vazby na svědky a poškozenou lze očekávat, že v případě propuštění na svobodu by stěžovatel neustal ve své snaze nalézt své věci, a za tímto účelem by kontaktoval buď poškozenou, nebo svědky. Soud dále poukázal na to, že stěžovatel je údajně dlouholetým a pravidelným uživatelem návykových látek, aktuálně u něj byly nalezeny komponenty střelných zbraní, v předmětném vozidle byly nalezeny vzduchové pušky a další zbraně jsou "tzv. ve hře". 8. O stížnosti proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Brně napadeným usnesením ze dne 24. 10. 2023 č. j. 4 To 138/2023-322 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl. Stížnostní soud se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně a uvedl, že z obsahu podané stížnosti nevyplývají žádné nové skutečnosti, které by již dříve nebyly namítány v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí o vazbě či ponechání ve vazbě. Krajský soud dále konstatoval, že ponechání obžalovaného ve vazbě není v rozporu s tzv. doktrínou zesílených důvodů trvání omezení osobní svobody, neboť podle jeho názoru nejde o stav, kdy by konkrétní skutečnosti zakládající důvodnost vazby v počátku daného trestního řízení byly následně vyvráceny, negovány, nebyly prokázány či ztrácely na významu, tj. nebyly by postačující pro další trvání vazby. Krajský soud dále dospěl k závěru, že s ohledem na osobu stěžovatele by v daném stádiu trestního řízení žádné jiné opatření nahrazující vazbu nesplnilo svůj účel. 9. Po vydání citovaného nálezu sp. zn. III. ÚS 2498/23 byl stěžovatel na základě své žádosti usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 6. 12. 2023 č. j. 3 T 67/2023-380 propuštěn z vazby na svobodu. II. Argumentace stěžovatele 10. Stěžovatel se domnívá, že obecné soudy napadená rozhodnutí o jeho ponechání ve vazbě nezdůvodnily dostatečně, neboť pouze přejaly odůvodnění prvotního rozhodnutí o vzetí do vazby. Obecné soudy podle stěžovatele nevzaly v potaz plynutí času a nepřihlédly k tzv. doktríně zesílených důvodů trvání vazby, neboť v napadených rozhodnutích soudy neuvádí žádné nové důvody či konkrétní okolnosti, příp. provedené důkazy, které by odůvodňovaly rozhodnutí o ponechání ve vazbě. 11. Stěžovatel obecným soudům rovněž vytýká, že je na něj v projednávané věci nahlíženo jako na vinného, což je v rozporu s principem presumpce neviny. Klíčovým argumentem jeho ponechání ve vazbě byla podle něj jeho kriminální minulost, soudy však nepřihlédly k jeho snaze o nápravu, ani k tomu, že v minulosti se dopouštěl spíše méně závažné trestné činnosti. Obecné soudy podle stěžovatele nedostatečně zdůvodnily existenci důvodné obavy ve smyslu § 67 písm. c) trestního řádu, a nevypořádaly se ani s otázkou, proč vazba nemůže být nahrazena žádnou z nabízených záruk. Krajský soud podle stěžovatele fakticky rezignoval na svou přezkumnou povinnost, neboť se řádně nevypořádal se všemi podstatnými argumenty stěžovatele a důkazním stavem věci samé, respektive s absencí nových závažných skutečností, které by odůvodňovaly další ponechání stěžovatele ve vazbě. III. Vyjádření účastníků řízení 12. Ústavní soud si vyžádal vyjádření účastníků řízení a trestní spis vedený u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 67/2023. 13. Okresní soud v Hodoníně ani Krajský soud v Brně svého práva vyjádřit se k ústavní stížnosti nevyužily. 14. Krajské státní zastupitelství v Brně se k ústavní stížnosti rovněž nevyjádřilo, a vzdalo se tak postavení vedlejšího účastníka řízení. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 15. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné