III.ÚS 815/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 815/25 ze dne 23. 10. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce zpravodaje Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. Janou Klimentovou, advokátkou, sídlem Vodičkova 791/39, Praha 1 - Nové Město, proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 17. prosince 2024 č. j. 15 Co 97/2024-1372, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře, jako účastníka řízení, a L. Č., zastoupené Mgr. Adamem Stawaritschem, advokátem, sídlem Ovocný trh 1096/8, Praha 1 - Staré Město, a nezletilých F. K. (nyní K. Č.) a R. K. (nyní M. Č.), zastoupených opatrovníkem městem S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 8 Úmluvy o právech dítěte. 2. Napadeným výrokem II. změnil Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře (dále jen "krajský soud") výroky VI. a VII. rozsudku Okresního soudu v Táboře (dále jen "okresní soud") ze dne 23. 2. 2024 č. j. 14 Nc 14/2018-1184 tak, že udělil souhlas se změnou jmen a příjmení obou nezletilých vedlejších účastníků. 3. Okresní soud přitom rozhodl tak, že uděluje vedlejší účastnici (dále též "matka") za stěžovatele (dále též "otec") souhlas k podání žádosti o změnu osobního jména nezletilých, a to volbou druhého jména s tím, že nezletilý F. bude dále užívat osobní jména "F. K." a nezletilý R. bude dále užívat osobní jména "R. M.". Návrh, kterým se matka domáhala nahrazení souhlasu otce se změnou příjmení nezletilých na Č., soud zamítl. 4. Uvedenou část rozsudku okresní soud odůvodnil zejména tím, že v projednávané věci je v obecné rovině dán důvod k podání návrhu na nahrazení souhlasu s podáním žádosti se změnou příjmení i osobního jména nezletilých, neboť nastala situace, kdy matka o tuto změnu žádá, aniž by k této změně otec udělil souhlas. Matka tvrdí, že ke změně osobního jména i příjmení došlo u nezletilých přirozeným vývojem, neboť si žádný z nich nepřál jmenovat se jménem původním. Důvody, které pro tento jejich odmítavý postoj matka popsala, jsou obdobného charakteru s důvody, kterými matka argumentuje na podporu zákazu styku nezletilých s otcem. V případě nezletilého F. lze hypoteticky připustit, že díky svému věku (nar. X. 2013) mohl o změně jména uvažovat, nelze se však domnívat, že by ta samá situace nastala i u nezletilého R. (nar. X. 2017), který byl fakticky přejmenován (a to pro svůj velmi nízký věk) svým okolím. Je zjištěno, že oba nezletilí již delší dobu užívají osobní jména odlišná od jmen matrikových, a to nezletilý F. jméno K. a nezletilý R. jméno M. Těmito jmény se prezentují jak ve škole, tak i mezi svými vrstevníky, případně při dalších sociálních kontaktech, tedy lze usuzovat na to, že okolí nezletilých či osoby, které s nimi přicházejí do kontaktu, mají tato jména již vžitá a tím pádem jsou zvnitřnělá i u nezletilých. Otec akceptoval, aby tato jména byla nezletilým zachována, ovšem v té podobě, že budou přidána k osobním jménům nynějším tak, aby se sami nezletilí v budoucnu mohli svobodně rozhodnout, zda a jaká jména budou sami používat. Toto řešení je přijatelné i pro soud vezme-li v potaz, že ke změně osobního jména a příjmení nezletilých došlo v zásadě protiprávním chováním matky, která z rozhodnutí o této otázce otce nejen že vyloučila, ale utvrdila oba nezletilé i v tom, že by měli dále používat jména odlišná od jmen matrikových. Takovéto chování rodiče nelze ospravedlnit a soud ho vnímá jako další krok či snahu matky vymazat otce ze života dětí. 5. Pokud pak jde o příjmení nezletilých, zde je situace podle okresního soudu odlišná v tom, že otec zásadně nesouhlasí s přejmenováním chlapců. Bylo svobodným rozhodnutím matky, zda si po rozvodu manželství ponechá své příjmení, případně přijme příjmení dívčí. Pokud pak matka své příjmení změnila, musela si být vědoma toho, že obě děti tímto krokem může vystavit zátěžové situaci v tom duchu, že si začnou klást otázky, proč se jmenují odlišně od své matky, která v jejich životě dosud sehrává dominantní roli. Matka pak zcela automaticky přijala to, že oba chlapci by se měli jmenovat po ní a začala tímto způsobem děti prezentovat i na veřejnosti s odůvodněním, které je neobvyklé a seznatelné ze zprávy pedagogicko-psychologické poradny, Mateřské školy S. i Základní školy v S. Je tedy zřejmé, že i v tomto směru matka značně ovlivnila úsudek dětí, a i u zmíněných subjektů to jednostranně odprezentovala tak, že působení otce na nezletilé je nežádoucí. I v tomto případě se jedná o tvrzení matky, které je vytrženo ze širšího kontextu rodinných vztahů a je zřejmě tímto způsobem i dětem předestíráno. Podle soudu je prokázáno, že výchovné působení otce na nezletilé je díky působení matky prakticky vyloučené, když otec přes svoji značnou nevoli nemůže realizovat styk (ačkoliv je k tomu oprávněn na základě soudního rozhodnutí), podílet se na rozhodování o podstatných záležitostech nezletilých, z nichž ho matka vyloučila a jeho rodičovská role je omezena výlučně na placení výživného, které řádně plní. Proto soud uzavřel, že pro nahrazení souhlasu otce se změnou příjmení nezletilých není dán žádný faktický ani právní důvod. 6. Na základě odvolání matky krajský soud napadeným výrokem změnu příjmení obou nezletilých připustil, když rozhodl, že se matce uděluje souhlas za otce k podání žádosti o změnu osobních jmen a příjmení nezletilých tak, že nezletilý F. K. bude nadále užívat osobní jméno a příjmení "K. Č." a nezletilý R. K. bude nadále užívat osobní jméno a příjmení "M. Č.". 7. Krajský soud doplnil dokazování a vyšel (vedle znaleckých posudků z řízení před okresním soudem, které byly posudky dílčími kvůli nedostatku součinnosti ze strany matky) také ze závěrů znaleckého posudku PhDr. Bc. Martiny Rezkové, podle kterého si nezletilý F. sám změnil své jméno na K. a jako příjmení používá Č. Na základě celkového psychologického posouzení zřejmě prožil ve svém dětství do 3,5 let věku traumatické chvíle, když se rodiče hádali. Hlavně zmiňuje negativní chování otce směrem k matce (křik, hození nožem po matce). S matkou se nezletilí stěhovali z důvodu, že je otec podle jejich slov vyhodil. Nezletilý F. má stanovenou diagnózu posttraumatickou stresovou poruchu. Je opakovaně vyzýván ke kontaktu s otcem, ale zřejmě se u něj vytvořil obranný mechanismus odpojit se od všeho s otcem spojeného. Začal se projevovat úzkostně, panicky, agresivně. Když nezletilému nepomohly tyto projevy chování, tak zřejmě jako další krok k odpojení se od otce a minulosti použil změnu svého matričního jména a příjmení. Matka s prarodiči jeho přání respektovali, aby byl emočně klidný. Tento krok diskutovali s psychologem. Nezletilý R. dostal nové jméno M. od bratra a jako příjmení používá Č. Na jméno R. má F. špatné vzpomínky a svého bratra tak nechtěl oslovovat. Nezletilý R. s tím souhlasil a sám si tak změnil své jméno na M. U různých odborníků (OSPOD, psycholog, psychiatr, zubař, pediatr) nezletilí zdůrazňují, že se jmenují K. a M. Č. Pokud odborníci nerespektují jeho přání, nezletilý F. začne být emočně rozrušený, afektovaný, nespolupracující. Takto motivoval i mladšího bratra R. Chlapci jsou v silné sourozenecké koalici. Do 18 let změna jména nese s sebou různá rizika, např. dítě je vystaveno vysvětlování změny jména ve školním prostředí mezi spolužáky, vrstevníky apod. U nezletilých F. a R. vznikla jiná situace. Nezletilý F. rezolutně odmítá kontakt s otcem. Pokud je k němu donucený, zesílí svoje odmítnutí i sprostými slovy a agresivním chováním směrem k otci. Někdy se dostává i do emočních záchvatů. Znalkyně doporučuje, s ohledem na další pozitivní psychosociální vývoj nezletilých, zvážit změnu jména a příjmení v souladu s jejich projeveným přáním. 8. Krajský soud odkázal na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. NS Cpjf 58/72, které je stále aktuální, podle kterého lze udělit rodiči souhlas k podání žádosti o změnu jména a příjmení příslušnému správnímu orgánu ze závažných důvodů, např. druhý rodič se změnou nesouhlasí, ale neplní si své povinnosti vůči dítěti, nejeví o něj zájem, je zřejmé, že k němu ztratil citový vztah. Dalším důvodem může být stav, kdy z jiného závažného důvodu není v zájmu dítěte, aby u něho byl udržován a prohlubován pocit sounáležitosti s tímto rodičem, např. spáchal-li rodič mimořádně zavrženíhodný čin a je-li proto odsouzen k dlouhodobému trestu odnětí svobody. Tato kritéria jsou v současné době modifikována významem názoru samotného dítěte, je-li již jeho intelektuální a mravní vyspělost dostatečná k poso