IV.ÚS 1516/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1516/25 ze dne 2. 7. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti CZECH NEWS CENTER, a. s., sídlem náměstí Marie Schmolkové 3493/1, Praha 10 - Strašnice, zastoupené JUDr. Helenou Chaloupkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Na Kozačce 1289/7, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2025 č. j. 25 Cdo 2185/2023-238, II. výroku a části I. výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 č. j. 22 Co 32/2020-200, kterou byl potvrzen IV. a VI. výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12. září 2019 č. j. 10 C 339/2018-96, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2022 č. j. 25 Cdo 2849/2020-185, a o ústavní stížnosti stěžovatelů Pavla Kříže a Mgr. Jolany Křížové, zastoupených JUDr. Alenou Andruško, Ph.D., advokátkou, sídlem Coriových 822/11, Praha 6 - Vokovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2025 č. j. 25 Cdo 2185/2023-238 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 č. j. 22 Co 32/2020-200, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnosti se odmítají. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzovaných věcí a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavními stížnostmi podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé a stěžovatelka domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Ústavní soud usnesením ze dne 4. 6. 2025 sp. zn. IV. ÚS 1516/25, III. ÚS 1568/25 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) rozhodl o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 1516/25. 2. Z ústavních stížností a jejich příloh se podává, že stěžovatelé se podanou žalobou domáhali, aby byla stěžovatelce uložena povinnost odstranit z internetových stránek www.blesk.cz, www.ahaonline.cz a celebwiki.blesk.cz specifikované články týkající se vztahu stěžovatelů, a upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoli informací o jejich soukromém a rodinném životě, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. Dále se domáhali omluvy uveřejněné v periodicích a na webových stránkách, v nichž byly zveřejněny uvedené články, a požadovali za způsobenou nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích ve výši 1 500 000 Kč pro každého z nich. 3. Obvodní soud pro Prahu 7 (dále také jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 12. 9. 2019 č. j. 10 C 339/2018-96, zastavil řízení ohledně povinnosti stěžovatelky odstranit články a odkazy na internetových stránkách (I. výrok), zamítl žalobu ohledně povinnosti stěžovatelky upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoliv informací o soukromém a rodinném životě stěžovatelů, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy (II. výrok), uložil stěžovatelce povinnost zveřejnit omluvu v požadovaném znění v tištěných denících a na internetových stránkách (III. výrok) a povinnost zaplatit každému ze stěžovatelů 150 000 Kč (IV. a VI. výrok), žalobu o zaplacení 1 350 000 Kč každému ze stěžovatelů zamítl (V. a VII. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (VIII. výrok). Stěžovatelé vzali po odstranění dotčených článků z internetových stránek žalobu částečně zpět a v tomto rozsahu obvodní soud řízení zastavil. Obvodní soud vyšel ze zjištění, že ve výše uvedených médiích skutečně vyšly zmíněné články, které řeší, zda stěžovatel tají rozchod s manželkou a že byl zastižen při důvěrnostech s jinou ženou. K článkům byly připojeny fotografie obou stěžovatelů, na kterých se vedou za ruce, společně jedí, nakupují a nasedají do auta. Snímky byly pořízeny na veřejné akci, na kterou byl stěžovatel pozván jako populární herec. Stěžovatelka Křížová není veřejně známou osobou, po zveřejnění článků byla vystavena velkému tlaku, v jehož důsledku se rozhodla rezignovat na svou pracovní pozici. Obvodní soud uzavřel, že stěžovatelka neoprávněně zasáhla do osobnostních práv stěžovatelů. Neexistoval totiž žádný veřejný zájem na uveřejnění informací z jejich osobní sféry, byť je stěžovatel populárním hercem a veřejně známou osobou. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2011 sp. zn. 30 Cdo 3063/2009 obvodní soud uvedl, že ačkoliv známé osoby musí obecně akceptovat vyšší míru veřejné kritiky než jiní občané, neplatí tento závěr v případě, že sdělování informací nikterak nesouvisí s jejich veřejnou činností, jako je tomu v dané věci. Stěžovatelka neměla o intimním životě stěžovatelů vůbec psát, a pakliže tak učinila, měla si opatřit relevantní informace. Obvodní soud proto žalobě vyhověl v rozsahu požadované omluvy, ohledně peněžité satisfakce částečně v rozsahu, který považoval za přiměřený. Zdržovací nárok zamítl s odůvodněním, že obrana proti zneužívání svobody slova a práva na informace nemůže spočívat v absolutních zákazech, jak stěžovatelé navrhovali. 4. K odvolání všech účastníků Městský soud v Praze (dále také jen "městský soud") rozsudkem ze dne 12. 3. 2020 č. j. 22 Co 32/2020-134 potvrdil rozsudek obvodního soudu v zamítavých výrocích II., V. a VII. (I. výrok), změnil jej ve III. výroku a žalobu, aby stěžovatelka byla povinna zveřejnit omluvu v požadovaném znění, zamítl (II. výrok), dále jej změnil ve IV. a VI. výroku a žalobu o zaplacení 150 000 Kč každému ze stěžovatelů zamítl (III. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (IV. výrok). Městský soud vyšel ze skutkových zjištění obvodního soudu a po právní stránce uzavřel, že osoba veřejně známá musí snést vyšší míru zásahů do osobnostních práv, neboť svým rozhodnutím veřejně vystupovat současně udělila souhlas s přiměřenými zásahy do těchto práv. Zveřejnění informace o tom, kdo je partnerem či partnerkou veřejně známé osoby, nelze bez dalšího považovat za neoprávněný zásah do soukromí ani za exces z informačního sebeurčení. Partner osoby veřejně známé musí snést přiměřený zájem o svoji osobu v tom směru, že bude jako partner označen. Informace o tom, že stěžovatel byl ženatý, byla veřejně dostupná. Stěžovatel, jako osoba veřejného zájmu, si musel být za těchto okolností vědom, že vyvolá účast na veřejné akci s jinou ženou pozornost veřejnosti a sdělovacích prostředků. Pokud požádal stěžovatelku Křížovou, aby se této akce zúčastnila s ním a zde se k ní pak choval důvěrně jako ke své partnerce, lze souhlasit se stěžovatelkou v tom, že informaci o svém vztahu sami stěžovatelé vyňali z intimní sféry a připustili tím její zveřejnění. V dotyčných článcích stěžovatelka zveřejnila informace, že stěžovatelé mají mezi sebou důvěrný vztah, což byla pravdivá informace; stěžovatelka tedy nezasáhla excesivně do práva stěžovatelů na informační sebeurčení ohledně záležitostí týkajících se jejich soukromého a rodinného života. Pravdivé ovšem nebylo sdělení stěžovatelky, že stěžovatel byl v té době ženatý, a mylné tudíž byly také spekulace, že tají rozchod s manželkou. Pokud se stěžovatel rozhodl nezveřejňovat informace o úmrtí své manželky, bylo to jistě jeho právo. Zároveň je však třeba uvést, že stěžovatelé k zmíněným nepravdivým sdělením přispěli sami tím, že se bez jakéhokoli dalšího vysvětlení objevili na oficiální veřejné akci společně a chovali se k sobě jako partneři. Museli tak rozumně předpokládat, že tato situace vyvolá legitimní otázky a veřejnou diskusi. Šlo přitom o diskusi adekvátní, neexcesivní, stěžovatelé k ní zavdali důvod, a proto šlo o diskusi oprávněnou. Zásadní také je, že stěžovatelka ještě před zveřejněním článků kontaktovala stěžovatele, který tak měl možnost uvést otázku jeho manželského stavu na pravou míru a spekulacím předejít. To však neučinil. Všechny fotografie stěžovatelů, které byly spolu s články zveřejněny, byly pořízeny ve veřejném prostoru obchodního centra. Nejde tedy o fotografie pořízené sledováním v soukromých situacích a na místech, v nichž mají lidé právo předpokládat, že jsou sami. Městský soud dospěl na rozdíl od obvodního soudu k závěru, že stěžovatelka zveřejněním článků a fotografií nezasáhla neoprávněně do osobnostních práv stěžovatelů a není tak povinna poskytnout jim jakoukoli satisfakci. 5. K dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 20. 10. 2022 č. j. 25 Cdo 2849/2020-185 rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud shrnul judikaturní závěry týkající se občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka. Připomněl v tomto směru kritéria tzv. testu proporcionality a právo na naprosté informační sebeurčení ohledně soukromého života. Osoby, které z povahy své činnosti vstupují do veřejného prostoru, musí snášet zvýšenou intenzitu zájmu o svou osobu. Tento zájem veřejnosti však má své meze, které jsou dány právě okruhem informací, jež ještě spadaj