§ 9 vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění – Jak se vypočítá nemocenské…

(1) Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku.

(2) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobný započitatelný výdělek zjišťuje znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud pracovník neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3.

(3) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru doby neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťuje, k době odpracované v tomto období.“

8. § 10 odst. 1 zní:

„(1) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství10) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření,11) a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce.“

9. § 41 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).“12)

10. V § 44 písmeno c) zní:

„c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,

v písmenu f)

se vypouští odkaz na § 6 odst. 2 a na § 11, odkaz na § 10 se nahrazuje odkazem na § 10 odst. 2 a odkaz na § 24 se nahrazuje odkazem na § 24 odst. 2.

11. V § 45 odstavec 1 zní:

„(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.“,

v odstavci 4 se na konci připojuje věta: „Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu.“

12. V § 49

věta první zní: „Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:“,

písmeno d) zní:

„d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,

písmeno f) se vypouští.

13. § 65 zní: