§ 9 Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění – Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů…
Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění · 113/1975 Sb. · § 9
Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 113/1975 Sb. určuje, jak se vypočítá nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku, pokud pracovník neodpracoval dostatečný počet dnů nebo onemocněl krátce po nástupu do zaměstnání.
§ 9
(1) Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku.
(2) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobný započitatelný výdělek zjišťuje znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud pracovník neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3.
(3) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru doby neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťuje, k době odpracované v tomto období.“
8. § 10 odst. 1 zní:
„(1) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství10) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření,11) a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce.“
9. § 41 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).“12)
10. V § 44 písmeno c) zní:
„c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,
v písmenu f)
se vypouští odkaz na § 6 odst. 2 a na § 11, odkaz na § 10 se nahrazuje odkazem na § 10 odst. 2 a odkaz na § 24 se nahrazuje odkazem na § 24 odst. 2.
11. V § 45 odstavec 1 zní:
„(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.“,
v odstavci 4 se na konci připojuje věta: „Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu.“
12. V § 49
věta první zní: „Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:“,
písmeno d) zní:
„d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“,
písmeno f) se vypouští.
13. § 65 zní:
Paragraf 9 vyhlášky 113/1975 Sb. určuje, jak se vypočítá nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku, pokud pracovník neodpracoval dostatečný počet dnů nebo onemocněl krátce po nástupu do zaměstnání.
Co to znamená v praxi
Pokud jste neodpracoval/a dostatečný počet dnů (uvedený v § 4 odst. 3) v rozhodném období, nebo jste onemocněl/a v měsíci nástupu do zaměstnání, vaše nemocenské se vypočítá z pravděpodobného započitatelného výdělku.
Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ke dni vzniku pracovní neschopnosti, pokud onemocníte v měsíci nástupu do zaměstnání.
Pokud onemocníte později, pravděpodobný výdělek se zjišťuje znovu za dobu do konce předchozího zúčtovacího období.
Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z vašeho dosavadního výdělku, případně se upraví podle výdělku jiných pracovníků na stejné pozici.
Pokud jste měli neomluvenou absenci v práci, váš pravděpodobný výdělek se úměrně krátí.
Příklad
Pan Novák nastoupil do nového zaměstnání 5. března. Dne 20. března onemocněl a nastoupil na nemocenskou. Protože onemocněl v měsíci, kdy nastoupil do zaměstnání, jeho nemocenské se bude počítat z pravděpodobného započitatelného výdělku.
Na co si dát pozor
Tento způsob výpočtu se používá, dokud neodpracujete v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3.
Hlídat změny § 9 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.