§ 20 Zákon o cestovních náhradách – Kde tento zákon požaduje prokázání výdajů a zaměstnanec je…

Zákon o cestovních náhradách · 119/1992 Sb. · § 20 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 zákona o cestovních náhradách řeší situace, kdy zaměstnanec nemůže prokázat výdaje na pracovní cestě, a také náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v rámci obce, kde má zaměstnanec místo výkonu práce.
§ 20 (1) Kde tento zákon požaduje prokázání výdajů a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k určeným podmínkám pracovní cesty (§ 3) s výjimkou náhrady výdajů za pohonné hmoty, kterou poskytne ve výši určené podle průměrné ceny stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. (2) Při pracovní cestě v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno v pracovní smlouvě místo výkonu práce, náleží zaměstnanci náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši nebo ve výši určené zaměstnavatelem podle ceny jízdného, platné v době konání pracovní cesty, a použitého dopravního prostředku.
← § 19celý předpis§ 21 →

Výklad

Stručně

Paragraf 20 zákona o cestovních náhradách řeší situace, kdy zaměstnanec nemůže prokázat výdaje na pracovní cestě, a také náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v rámci obce, kde má zaměstnanec místo výkonu práce.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Hlídat změny § 20 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
← § 19celý předpis§ 21 →