§ 21 zákon o cestovních náhradách – Pravidla pro poskytování záloh na cestovní náhrady…
Zákon o cestovních náhradách · 119/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21 zákona o cestovních náhradách stanovuje pravidla pro poskytování záloh na cestovní náhrady zaměstnancům, zejména při zahraničních pracovních cestách, a upravuje následné vyúčtování těchto záloh. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zálohu na cestovní náhrady, pokud o ni zaměstnanec požádá, a to až do výše předpokládaných náhrad. (§ 21 zákona č. 119/1992 Sb., zákon o cestovních náhradách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, Česká národní banka, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Zaměstnavatel je povinen do deseti pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance…“
- Odkazuje na: § 12
- Judikatura: na § 21 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 119/1992 Sb.
(1) Požádá-li zaměstnanec o poskytnutí zálohy na náhrady podle tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen mu tuto zálohu do výše předpokládané náhrady poskytnout.
(2) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zálohu v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Zálohu v cizí měně nebo její část může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na stravné v cizí měně i v jiné měně než stanovené vyhláškou Ministerstva financí (§ 12 odst. 2) pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou a platné v den určení výše zálohy.
(3) Zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty a též vrátit nevyúčtovanou zálohu.
(4) Zaměstnavatel je povinen do deseti pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance a uspokojit jeho nároky.
(5) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí nároky zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, nebo v české měně. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci vždy v české měně. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry uvedené v odstavci 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zálohu na cestovní náhrady, pokud o ni zaměstnanec požádá, a to až do výše předpokládaných náhrad.
- Při zahraniční pracovní cestě musí zaměstnavatel poskytnout zálohu v cizí měně, přičemž se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy cestovním šekem, zapůjčením platební karty zaměstnavatele nebo v jiné měně, než je stanovena vyhláškou Ministerstva financí, pokud je k ní vyhlašován kurz ČNB.
- Zaměstnanec má povinnost do deseti pracovních dnů po skončení pracovní cesty předložit doklady k vyúčtování a vrátit nevyúčtovanou zálohu.
- Zaměstnavatel je povinen do deseti pracovních dnů od předložení dokladů provést vyúčtování a uspokojit nároky zaměstnance.
Na co si dát pozor
- Při zahraniční pracovní cestě se případný přeplatek zálohy vrací ve měně, v níž byla záloha poskytnuta, nebo ve měně, na kterou byla v zahraničí směněna, nebo v české měně.
- Případný nedoplatek ze strany zaměstnavatele se zaměstnanci doplácí vždy v české měně.
- Pro vyúčtování zálohy se použije zaměstnancem doložený kurz, kterým byla měna v zahraničí směněna, nebo kurzy a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 21
Jak soudy aplikují § 21
… za období od června 2003 do listopadu 2003 a „měsíčních výkazů práce zaměstnance“ včetně jednotlivých záznamů o provozu vozidla za období od června 2003 do listopadu 2003, „zcela jednoznačně vyplývá“, že žalovaný poskytoval žalobci a stejně tak i ostatním zaměstnancům při zahraničních pracovních cestách podle § 21 odst. 2 zákona č. 119/1992 Sb. zálohy na stravné v cizích měnách (žalobce tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na dokladech označených jako „cestovní náhrady - zúčtování záloh“).
Dovolatelka „trvá na tom“, že, i když se jedná o náklady vynaložené žalobkyní podle nařízení vlády č. 62/1994 Sb. a v tomto předpise není žádným způsobem upraveno vracení nevyúčtovaných či nespotřebovaných záloh na cestovních náhradách, „bylo toto upraveno v ust. § 21 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách“.
Odvolací soud nevzal náležitě v úvahu, že v posuzované věci z obsahu žaloby a z vyjádření žalovaného se podává, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný poskytl žalobci stravné „tak, jak si to sám vyúčtoval“, tedy na základě písemných dokladů potřebných k vyúčtování jednotlivých pracovních cest (§ 21 odst. 3 zákona č. 119/1992 Sb.), které žalobce předal žalovanému a žalovaný k nim „neměl připomínek“.