Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 16

§ 16 nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích – Kárná opatření

Nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích · 120/1950 Sb. · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 16 nařízení 120/1950 stanovuje, jaká kárná opatření lze uložit státním zaměstnancům za porušení jejich povinností, a určuje pravidla pro jejich ukládání, včetně zohlednění závažnosti provinění a zákazu dvojího potrestání. (§ 16 zákona č. 120/1950 Sb., nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Jako kárných opatření lze použít

a) důtky,

b) veřejné důtky,

c) snížení funkčního nebo základního platu až o 10 %, popřípadě převedení na jinou práci; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu tří měsíců.

(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči zaměstnanci použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, způsobené škodě, míře jeho zavinění a jeho dosavadnímu postoji k práci. Jde-li o porušení povinnosti nepatrného významu, vedoucí je zaměstnanci pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.

(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.

(4) Za totéž provinění lze uložit zaměstnanci pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li zaměstnanec odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen trest v trestním řízení správním, popřípadě kárný trest ministerstvem státní kontroly nebo kárné opatření podle zákona č. 24/1957 Sb., nemůže mu být za totéž provinění uloženo ještě také kárné opatření podle tohoto nařízení. Bylo-li o provinění zaměstnance zahájeno některé z uvedených řízení, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 15 odst. 2).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Státní zaměstnanec, který poruší své povinnosti, může být potrestán důtkou, veřejnou důtkou, snížením platu až o 10 % nebo převedením na jinou práci, přičemž snížení platu nebo převedení na jinou práci může trvat nejdéle tři měsíce.
  • Při rozhodování o kárném opatření se musí přihlédnout k tomu, jak závažné bylo provinění, jakou škodu zaměstnanec způsobil, jak moc za to mohl a jaký byl jeho dosavadní přístup k práci.
  • Pokud jde o velmi malé porušení povinnosti, vedoucí zaměstnance pouze upozorní na nesprávnost jeho jednání, aniž by mu ukládal formální kárné opatření.
  • Za jedno a totéž provinění nelze uložit více než jedno kárné opatření podle tohoto nařízení, a pokud už byl zaměstnanec potrestán v jiném řízení (např. trestním nebo kárném podle zákona č. 24/1957 Sb.), nelze mu za stejné provinění uložit kárné opatření podle tohoto nařízení.

Na co si dát pozor

  • Pokud je zahájeno jiné řízení (trestní, správní trestní, kárné ministerstvem státní kontroly nebo podle zákona č. 24/1957 Sb.) ohledně provinění zaměstnance, je nutné vyčkat na jeho výsledek, přičemž doba tohoto řízení se nezapočítává do lhůty pro uložení kárného opatření.
  • Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., které se týká kárného stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena, což znamená, že se uplatní i nadále.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 37 Kárná komora Úřadu (Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu)§ 18 Kárná opatření (Zákon o státní kontrole, statistice a os)§ 47 Kárná opatření (Zákon České národní rady o advokacii)§ 47 Kárná opatření (Zákon Slovenské národní rady o advokacii)§ 35q Kárná odpovědnost a kárné řízení (Zákon o advokacii)