§ 16 Nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích – Kárná opatření
Nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích · 120/1950 Sb. · § 16 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 16 nařízení 120/1950 stanovuje, jaká kárná opatření lze uložit státním zaměstnancům za porušení jejich povinností, a určuje pravidla pro jejich ukládání, včetně zohlednění závažnosti provinění a zákazu dvojího potrestání.
§ 16 Kárná opatření
(1) Jako kárných opatření lze použít
a) důtky,
b) veřejné důtky,
c) snížení funkčního nebo základního platu až o 10 %, popřípadě převedení na jinou práci; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu tří měsíců.
(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči zaměstnanci použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, způsobené škodě, míře jeho zavinění a jeho dosavadnímu postoji k práci. Jde-li o porušení povinnosti nepatrného významu, vedoucí je zaměstnanci pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.
(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.
(4) Za totéž provinění lze uložit zaměstnanci pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li zaměstnanec odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen trest v trestním řízení správním, popřípadě kárný trest ministerstvem státní kontroly nebo kárné opatření podle zákona č. 24/1957 Sb., nemůže mu být za totéž provinění uloženo ještě také kárné opatření podle tohoto nařízení. Bylo-li o provinění zaměstnance zahájeno některé z uvedených řízení, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 15 odst. 2).
Paragraf 16 nařízení 120/1950 stanovuje, jaká kárná opatření lze uložit státním zaměstnancům za porušení jejich povinností, a určuje pravidla pro jejich ukládání, včetně zohlednění závažnosti provinění a zákazu dvojího potrestání.
Co to znamená v praxi
Státní zaměstnanec, který poruší své povinnosti, může být potrestán důtkou, veřejnou důtkou, snížením platu až o 10 % nebo převedením na jinou práci, přičemž snížení platu nebo převedení na jinou práci může trvat nejdéle tři měsíce.
Při rozhodování o kárném opatření se musí přihlédnout k tomu, jak závažné bylo provinění, jakou škodu zaměstnanec způsobil, jak moc za to mohl a jaký byl jeho dosavadní přístup k práci.
Pokud jde o velmi malé porušení povinnosti, vedoucí zaměstnance pouze upozorní na nesprávnost jeho jednání, aniž by mu ukládal formální kárné opatření.
Za jedno a totéž provinění nelze uložit více než jedno kárné opatření podle tohoto nařízení, a pokud už byl zaměstnanec potrestán v jiném řízení (např. trestním nebo kárném podle zákona č. 24/1957 Sb.), nelze mu za stejné provinění uložit kárné opatření podle tohoto nařízení.
Na co si dát pozor
Pokud je zahájeno jiné řízení (trestní, správní trestní, kárné ministerstvem státní kontroly nebo podle zákona č. 24/1957 Sb.) ohledně provinění zaměstnance, je nutné vyčkat na jeho výsledek, přičemž doba tohoto řízení se nezapočítává do lhůty pro uložení kárného opatření.
Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., které se týká kárného stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena, což znamená, že se uplatní i nadále.