§ 15 nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích – Provinění
Nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích · 120/1950 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 15 stanovuje, že za porušení povinností státními zaměstnanci lze uložit kárná opatření jako výchovný prostředek, a zároveň určuje lhůty, ve kterých je možné takové kárné opatření uložit. Pokud státní zaměstnanec poruší své povinnosti, může mu být uloženo kárné opatření (např. důtka, snížení platu), aniž by to vylučovalo jinou odpovědnost podle jiných právních předpisů. (§ 15 zákona č. 120/1950 Sb., nařízení o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Provinění
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…úřadu (orgánu), který je oprávněn kárné opatření uložit (§ 27), nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se zaměstnanec provinění dopustil.“
- Odkazuje na: § 16, § 27
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 120/1950 Sb.
(1) Proti zaměstnancům, kteří se proviní tím, že poruší své povinnosti, lze použít bez újmy jejich odpovědnosti podle jiných předpisů jako výchovných prostředků kárných opatření (§ 16).
(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění zaměstnance dozvěděl vedoucí úřadu (orgánu), který je oprávněn kárné opatření uložit (§ 27), nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se zaměstnanec provinění dopustil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud státní zaměstnanec poruší své povinnosti, může mu být uloženo kárné opatření (např. důtka, snížení platu), aniž by to vylučovalo jinou odpovědnost podle jiných právních předpisů.
- Kárné opatření musí být uloženo do jednoho měsíce od doby, kdy se vedoucí úřadu dozvěděl o provinění.
- Nejpozději lze kárné opatření uložit do jednoho roku od spáchání provinění.
- Pokud provinění zjistí orgány vnitřní kontroly, prodlužuje se nejzazší lhůta pro uložení kárného opatření na dva roky od spáchání provinění.
Na co si dát pozor
- Existují dvě lhůty pro uložení kárného opatření: subjektivní (měsíc od zjištění vedoucím) a objektivní (jeden rok nebo dva roky od spáchání). Kárné opatření musí být uloženo v obou těchto lhůtách.
- Kárné opatření slouží jako výchovný prostředek, ale nebrání tomu, aby zaměstnanec nesl odpovědnost i podle jiných předpisů (např. trestněprávní nebo náhrada škody).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 6 Provinění (Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprá)§ 132 Kárné provinění (Zákon o Ústavním soudu)§ 14 Provinění (Zákon o místních lidových soudech)§ 30 (Zákon o státním zastupitelství)§ 71 KÁRNÉ PROVINĚNÍ, KÁRNÉ OPATŘENÍ A ZÁNIK KÁRNÉ (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)