§ 3 Zákon podle § 129 ústavní listiny, jímž se stanoví zásady jazykového práva v republice Československé. – Samosprávné úřady
Zákon podle § 129 ústavní listiny, jímž se stanoví zásady jazykového práva v republice Československé. · 122/1920 Sb. · § 3 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veřejné korporace musí přijímat a vyřizovat ústní i písemná podání v československém jazyce a tento jazyk je vždy možné používat na jejich schůzích a poradách.
§ 3
Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veškeré veřejné korporace ve státě jsou povinny přijímati ústní i písemná podání učiněná v jazyku československém a je vyřizovati.
Ve schůzích a poradách jejich jest vždy možno tohoto jazyka užívati; návrhy a podněty v tomto jazyku učiněné musí se státi předmětem jednání.
Jazyk veřejných vyhlášek a zevních označení úřadů samosprávných stanoví státní moc výkonná.
Povinnost přijímati podání v jiném než v československém jazyku a vyřizovati je, jakož i připustiti jazyk jiný ve schůzích a poradách mají samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veřejné korporace za podmínek § 2.
Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veřejné korporace musí přijímat a vyřizovat ústní i písemná podání v československém jazyce a tento jazyk je vždy možné používat na jejich schůzích a poradách.
Co to znamená v praxi
Můžete podat ústní nebo písemné podání v československém jazyce na samosprávném úřadě, zastupitelském sboru nebo veřejné korporaci a oni ho musí přijmout a vyřídit.
Na schůzích a poradách těchto institucí můžete vždy používat československý jazyk.
Návrhy a podněty, které podáte v československém jazyce, musí být projednány.
Tyto instituce mají povinnost přijímat podání a připustit jiný jazyk než československý za podmínek uvedených v § 2.
Na co si dát pozor
Jazyk veřejných vyhlášek a vnějších označení samosprávných úřadů určuje státní výkonná moc.
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.