§ 10a Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb. – Další plat
Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb. · 142/1995 Sb. · § 10a
Stručně: Paragraf 10a nařízení vlády č. 142/1995 Sb. stanovuje podmínky pro získání nároku na další plat pro zaměstnance státní správy, včetně počtu odpracovaných dnů a splatnosti tohoto platu.
§ 10a Další plat
(1) Zaměstnanci náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, pokud v něm odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru, neskončí-li tento pracovní poměr v prvním pololetí před 30. červnem a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo 31. prosincem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje, dojde-li ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.8)
(2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec
a) odpracoval převážnou část své směny,
b) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,
c) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším,
d) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele8a) v rozsahu poloviny své směny a větším,
e) nepracoval proto, že na jeho obvyklý pracovní den připadl svátek.
(3) Odpracovaný den lze započítat pouze z jediného důvodu uvedeného v odstavci 2.
(4) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu8b) a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně,8c) se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 písm. b) až e) platí obdobně.
(5) Výše dalšího platu je součtem částek platového tarifu, příplatku za vedení, osobního a zvláštního příplatku, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny, pokud se nestanoví jinak.
(6) Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu s platem za měsíc červen a za druhé pololetí kalendářního roku spolu s platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok ve druhém pololetí kalendářního roku až v měsíci prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.
8) Např. § 249 až 251 zákoníku práce.
8a) § 129 a 130 zákoníku práce.
8b) § 83 zákoníku práce.
8c) § 85 zákoníku práce.“.
10. § 11 včetně nadpisu a poznámky č. 8d) zní:
Paragraf 10a nařízení vlády č. 142/1995 Sb. stanovuje podmínky pro získání nároku na další plat pro zaměstnance státní správy, včetně počtu odpracovaných dnů a splatnosti tohoto platu.
Co to znamená v praxi
Máte nárok na další plat v každém pololetí, pokud odpracujete alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele.
Pro první pololetí musí pracovní poměr trvat alespoň do 30. června, pro druhé pololetí do 30. listopadu (nebo 31. prosince, pokud 65 dnů odpracujete až v prosinci).
Za odpracovaný den se počítá i den, kdy jste čerpali dovolenou, náhradní volno, nemohli pracovat kvůli zaměstnavateli, nebo když na váš pracovní den připadl svátek (vždy v rozsahu poloviny směny a více).
Další plat za první pololetí dostanete s platem za červen, za druhé pololetí s platem za listopad (nebo prosinec, pokud nárok vznikne až v prosinci).
Příklad
Paní Nováková pracuje ve státní správě. Od ledna do června odpracovala 70 dnů. V červenci dostane spolu s běžným platem i další plat za první pololetí.
Na co si dát pozor
Podmínka 65 odpracovaných dnů musí být splněna v každém pololetí zvlášť.
Pokud váš pracovní poměr skončí v prvním pololetí před 30. červnem nebo ve druhém pololetí před 30. listopadem (nebo 31. prosincem, pokud 65 dnů odpracujete až v prosinci), nárok na další plat nevzniká.
Pokud dojde k přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele ze zákona, podmínka trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele se nevyžaduje.