§ 88 Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád – Odposlech telefonních hovorů
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád · 178/1990 Sb. · § 88 · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf upravuje podmínky, za nichž lze v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů, přičemž rozlišuje mezi závažnými trestnými činy a ostatními, a stanovuje, jakým způsobem musí být odposlech nařízen a jak se s pořízeným záznamem nakládá.
§ 88 Odposlech telefonních hovorů
(1) Po zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor nařídit odposlech telefonních hovorů, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Nelze však provádět odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným.
(2) Příkaz k odposlechu telefonních hovorů musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech telefonních hovorů prováděn. Odposlech zajistí orgán Sboru národní bezpečnosti.
(3) Je-li vedeno trestní stíhání pro jiný trestný čin, než je uveden v odstavci 1, může orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů jen se souhlasem účastníka odposlouchávané telefonní stanice.
(4) Má-li být záznam telefonního hovoru užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.“.
49. V § 89 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3) Důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby donucení použila.“.
50. V § 105 odst. 1 větě první se slova „přibere se znalec“ nahrazují slovy „rozhodne orgán činný v trestním řízení o přibrání znalce“.
Za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který zní:
„(3) Proti rozhodnutí o přibrání znalce je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
51. V § 107 odst. 2 se na konci doplňuje nová věta tohoto znění: „Posudek se doručuje obhájci, a to na náklady obhajoby.“.
52. V § 120 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „a nejde-li o rozsudek pléna nejvyššího soudu“.
53. V § 122 odst. 1 větě první se vypouštějí slova „společenské organizace“.
54. V § 125 větě páté se slova „Nabídla-li společenská organizace“ nahrazují slovy „Nabídlo-li zájmové sdružení občanů“.
55. V § 126 v ustanovení pod písmenem f) se slova „společenskou organizací“ nahrazují slovy „zájmovým sdružením občanů“.
56. § 130 odst. 4 zní:
„(4) Vystupoval-li u hlavního líčení společenský zástupce, doručí se opis rozsudku též zájmovému sdružení občanů, které ho vyslalo.“.
57. V § 141 odst. 2 se vypouští poslední věta a za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Proti usnesení generálního prokurátora lze podat stížnost pouze, jde-li o usnesení o zajištění osob nebo majetku podle § 146a. O stížnosti rozhoduje příslušný nejvyšší soud.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
58. V § 146a se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení pod písmenem b), které zní:
„b) prokurátor uložil obviněnému ve výkonu trestu odnětí svobody omezení nebo zamítl žádost obviněného o jejich zrušení (§ 74a),“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c), d) se označují písmeny c), d), e).
59. V § 151 se slovo „přibráním“ nahrazuje slovem „zvolením“; dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a připojují se nové odstavce 2, 3, 4, které zní:
„(2) Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu.
(3) O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, jehož rozhodnutím bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
60. V § 152 odst. 1 se za ustanovení písmene a) vkládá nové ustanovení písmene b), které zní:
„b) odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou,“.
Dosavadní ustanovení pod písmeny b), c) se označují písmeny c), d).
V odstavci 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“.
61. V § 155 se za slovo „vazby“ vkládají slova „a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem“, a odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. a)]“ se nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. a), b)]“.
62. V § 156 se odkaz v závorce na „[§ 152 odst. 1 písm. c) a § 153 odst. 1]“ nahrazuje odkazem „[§ 152 odst. 1 písm. d) a § 153 odst. 1]“.
63. § názvu části druhé se vypouštějí slova „a objasňování přečinů“.
64. V § 157 se vypouštějí slova „a orgán konající objasňování“ a čárka za slovem „vyšetřovatel“ se nahrazuje slovem „a“.
65. V § 158 v odstavcích 1 a 3 se slova „o trestných činech“ nahrazují slovy „o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“.
66. V § 159 odst. 4 věta prvá zní: „Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli a poškozenému, kteří proti němu mohou podat stížnost.“.
67. V § 163 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže pro tento skutek dosud nebylo zahájeno trestní stíhání, je třeba nejprve rozhodnout ve smyslu § 160 odst. 1.“.
68. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který zní:
Tento paragraf upravuje podmínky, za nichž lze v trestním řízení nařídit odposlech telefonních hovorů, přičemž rozlišuje mezi závažnými trestnými činy a ostatními, a stanovuje, jakým způsobem musí být odposlech nařízen a jak se s pořízeným záznamem nakládá.
Co to znamená v praxi
Odposlech telefonních hovorů je možný pouze po zahájení trestního stíhání a jen pro zvlášť závažné úmyslné trestné činy nebo úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.
Příkaz k odposlechu musí být písemný, odůvodněný a musí stanovit dobu trvání odposlechu; vydává ho předseda senátu nebo v přípravném řízení prokurátor.
Odposlech telefonních hovorů mezi obhájcem a obviněným je zakázán.
Pokud se jedná o méně závažné trestné činy, odposlech je možný pouze se souhlasem osoby, jejíž telefonní stanice je odposlouchávána.
Na co si dát pozor
Záznam telefonního hovoru může být použit jako důkaz pouze tehdy, je-li k němu připojen protokol s údaji o místě, času, způsobu a obsahu záznamu a o osobě, která záznam pořídila.
Je důležité rozlišovat mezi typy trestných činů, pro které lze odposlech nařídit bez souhlasu, a těmi, kde je souhlas nutný.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.