Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 163a

§ 163a zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád – Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině…

Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád · 178/1990 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Tento paragraf stanovuje, že trestní stíhání pro vyjmenované trestné činy proti blízkým osobám (příbuzní v přímé linii, sourozenci, manželé, druhové, osvojitelé, osvojenci) nebo pro znásilnění manželem/druhem, může být zahájeno nebo v něm pokračováno jen se souhlasem poškozeného. Pokud vás například okrade váš sourozenec, policie nebo státní zástupce nemůže zahájit trestní stíhání bez vašeho souhlasu. (§ 163a zákona č. 178/1990 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: žalobce, obviněný, poškozený, soud
  • Trestní sazba (odst. 3): „…na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“.“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…nutno doručit obviněnému, poškozenému a pokud jde o usnesení vyšetřovatele též do 48 hodin prokurátorovi.“.“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „1 větě první se slova „pětidenní lhůtu“ nahrazují slovy „lhůtu pěti pracovních dnů““
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 178/1990 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák., proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému příbuzným v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem nebo druhem a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas jen jednoho z nich.

(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li takovým činem způsobena smrt.

(3) Nepředloží-li poškozený své vyjádření prokurátoru, vyšetřovateli, nebo vyhledávacímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.“.

69. V § 164 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova „čtvrté a“.

V § 164 odst. 2 se vypouští poslední věta.

70. V § 165 odst. 1 se vypouští zbytek věty za druhým středníkem.

Odstavec 3 zní:

(3) Obhájci osoby mladistvé a osoby, která pro své tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, nelze odepřít účast při provádění kteréhokoliv vyšetřovacího úkonu.“.

71. V § 166 odst. 2 se vypouštějí slova „a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby“.

72. § 168 odst. 1 zní:

„(1) Vyhledávání se koná o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok.“.

V odstavci 2 ustanovení písmene c) zní:

„c) v ozbrojených silách též velitelé nebo orgány jimi pověřené o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci.“.

73. § 169 písm. c) zní:

„c) ustanovení § 164 odst. 4 se neužije; oprávnění podle § 165 odst. 1 a 4 obhájci přísluší při výslechu obviněného, výslechu znalce a při provádění konfrontace, rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce a při ohledání;“.

74. V § 171 odst. 1 se slova „ani o přečin“ vypouštějí a slova „přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat“ se nahrazují slovy „skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění“.

V odstavci 2 se vypouštějí slova „nebo o přečin“.

75. V § 172 odst. 3 věta první zní: „Opis usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno doručit obviněnému, poškozenému a pokud jde o usnesení vyšetřovatele též do 48 hodin prokurátorovi.“.

76. V § 175 odst. 1 se v ustanovení písmene a) vypouštějí slova „nebo návrh na potrestání“ a ustanovení písmene b) zní:

„b) vydat příkaz k zatčení a rozhodovat o vazbě,“.

77. V § 176 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „O podání obžaloby vyrozumí obviněného a obhájce.“.

78. V § 177 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.

79. V hlavě desáté se vypouští oddíl osmý (§ 179a až 179f).

80. V § 183 odst. 1 zní:

„(1) Zájmová sdružení uvedené v § 4 odst. 1 mohou navrhnout, aby se projednávání věci v hlavním líčení před okresním soudem nebo ve veřejném zasedání konaném o odvolání před krajským soudem zúčastnil jejich zástupce k výkonu práva podle § 5. Předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni poskytnout zájmovému sdružení občanů na podkladě spisu k tomu potřebné informace.“.

V odstavci 2 se ve větě první vypouštějí slova „společenské organizace“; ve větě druhé se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce jsou oprávněni“ nahrazují slovy „zástupce je oprávněn“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“; v poslední větě se slova „žalobci, popřípadě společenskému obhájci“ nahrazují slovem „zástupci“.

V odstavci 3 se slova „žalobce, popřípadě společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „socialistickému státnímu zřízení“ se nahrazují slovy „ústavnímu zřízení republiky“.

81. V § 184 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.

82. V § 187 odst. 1 se slova „v neveřejném zasedání“ nahrazují slovy „ve veřejném zasedání, o kterém se vyrozumí prokurátor, obhájce a pokud obviněný obhájce nemá, i obviněný“.

83. V § 188 odst. 3 se slova „může prokurátor“ nahrazují slovy „mohou prokurátor i obviněný“.

84. V § 196 odst. 1 se ve větě první za středníkem vypouští slovo „socialistická“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenského obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „příslušné společenské organizaci“ se nahrazují slovy „příslušnému zájmovému sdružení občanů“.

85. V § 198 odst. 1 větě první se slova „pětidenní lhůtu“ nahrazují slovy „lhůtu pěti pracovních dnů“. V odstavci 2 ve třetí větě se vypouštějí slova „na podkladě návrhu prokurátora, byl-li takový návrh učiněn v obžalobě nebo“; v poslední větě se slova „žalobce nebo společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“ a slova „společenská organizace, která ho vyslala“ se nahrazují slovy „zájmové sdružení občanů, které ho vyslalo“.

86. V § 199 odst. 2 větě první se slovo „pracujícím“ nahrazuje slovem „občanům“; ve větě poslední se slova „společenskou organizaci, jež může účast pracujících“ nahrazují slovy „zájmové sdružení, jež může účast občanů“.

87. V § 206 odst. 2 se vypouští prvá věta a věta druhá zní: „Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu.“.

88. V § 215 odst. 1 se slova „žalobce, společenský obhájce“ nahrazují slovem „zástupce“.

89. V § 216 odst. 2 větě první se vypouštějí slova „společenský žalobce“ a slova „společenský obhájce“ se nahrazují slovy „společenský zástupce“.

V odstavci 3 se slovo „žalobce“ nahrazuje slovem „zástupce“.

90. § 222 odst. 2 zní:

„(2) Soud postoupí věc jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.“.

91. V § 233 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Vystupoval-li v hlavním líčení před okresním soudem společenský zástupce, vyrozumí předseda senátu krajského soudu o veřejném zasedání konaném o odvolání též zájmové sdružení občanů, které společenského zástupce vyslalo.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

92. V § 239 se nadpis „Ochranné léčení a zabrání věci“ přesunuje nad číselné označení paragrafu.

93. Za § 239 se vkládá nový § 239a, který zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud vás například okrade váš sourozenec, policie nebo státní zástupce nemůže zahájit trestní stíhání bez vašeho souhlasu.
  • Souhlas s trestním stíháním může dát i jen jeden z více poškozených, pokud jich je jedním skutkem postiženo více.
  • Souhlas s trestním stíháním můžete kdykoli vzít zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
  • Pokud poškozený zemře v důsledku trestného činu, souhlas poškozeného k trestnímu stíhání není potřeba.

Na co si dát pozor

  • Seznam trestných činů, u kterých je souhlas poškozeného vyžadován, je přesně vymezen v odstavci 1.
  • Souhlas nebo jeho odvolání musí být buď písemné, nebo zaznamenané do protokolu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.