§ 2 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pružné pracovní době – Pružná pracovní doba

§ 2 Pružná pracovní doba (1) Při uplatnění pružné pracovní doby si pracovník volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech1) v rámci časových úseků stanovených organizací (volitelná pracovní doba). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je pracovník povinen být na pracovišti (základní pracovní doba). Pružnou pracovní dobu lze uplatňovat podle této vyhlášky jak při rovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby na jednotlivé týdny,2) tak při jejím nerovnoměrném rozvržení podle pracovněprávního předpisu příslušného ústředního orgánu.3) (2) Začátek a konec základní pracovní doby stanoví organizace tak, aby při stanovené týdenní pracovní době 421/2 hodiny základní pracovní doba činila v jednotlivých pracovních dnech nejméně pět hodin. (3) Volitelnou pracovní dobu rozvrhne organizace na začátek a konec pracovní směny tak, aby úsek volitelné pracovní doby na začátku pracovní směny činil při stanovené týdenní pracovní době 421/2 hodiny nejméně jednu hodinu. (4) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje při zkrácené pracovní době pod 421/2 hodiny týdně4) a při kratší pracovní době,5) popřípadě při rozvržení týdenní pracovní doby na jiný počet než pět dnů v týdnu s tím, že se délka úseků základní a volitelné pracovní doby stanoví v poměru k týdenní pracovní době. (5) Základní pracovní doba spolu s úseky volitelné pracovní doby tvoří denní provozní dobu. Pracovník nesmí vykonávat práci mimo denní provozní dobu, pokud nejde o práci přesčas (§ 5).6)