§ 2 zákon o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky – Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba
Zákon o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky · 203/2005 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona 203/2005 definuje, kdo je oprávněnou osobou pro odškodnění za zranění, znásilnění nebo usmrcení způsobené okupačními armádami v Československu v letech 1968 až 1991. Máte nárok na odškodnění, pokud jste byli zraněni nebo znásilněni okupační armádou v Československu mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991 a byli jste československým občanem. (§ 2 zákona č. 203/2005 Sb., zákon o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel, dítě, rodič
- Odkazuje na: § 4
- Judikatura: na § 2 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 203/2005 Sb.
(1) Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která:
a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 zraněna nebo znásilněna příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád,
b) byla zraněna nebo znásilněna na území Československa,
c) v době zranění nebo znásilnění byla československým občanem,
d) za zranění nebo znásilnění příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád nebyla odškodněna podle jiného právního předpisu1) nebo na základě usnesení vlády1a) peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst. 2, anebo vyšší.
(2) Zemřela-li osoba splňující podmínky podle odstavce 1, stávají se osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel; nejsou-li osobami oprávněnými děti a manžel, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 1.
(3) Osobami oprávněnými podle tohoto zákona jsou děti a manžel fyzické osoby, která:
a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 usmrcena příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád nebo podlehla zranění způsobeném příslušníkem některé z okupačních armád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armád,
b) byla usmrcena nebo zraněna s následkem smrti na území Československa a
c) v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti byla československým občanem.
(4) Nejsou-li osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel osoby, která splnila podmínky podle odstavce 3, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 3.
(5) Byla-li některá z osob splňujících podmínky podle odstavce 3 nebo odstavce 4 odškodněna za smrt nebo zranění s následkem smrti manžela, rodiče či dítěte podle jiného právního předpisu1) nebo na základě usnesení vlády1a) peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst. 1, anebo vyšší, oprávnění dle tohoto zákona nevzniká.
(6) Manžel je oprávněnou osobou (odstavce 2 a 3), trvalo-li manželství s postiženým v době jeho postižení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Máte nárok na odškodnění, pokud jste byli zraněni nebo znásilněni okupační armádou v Československu mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991 a byli jste československým občanem.
- Nemáte nárok na odškodnění, pokud jste již za stejné zranění nebo znásilnění obdrželi odškodnění ve výši 30 000 Kč (nebo 70 000 Kč, pokud byly trvalé následky) nebo vyšší podle jiného předpisu.
- Pokud osoba splňující tyto podmínky zemřela, nárok na odškodnění přechází na její děti a manžela. Pokud je neměla, přechází na rodiče.
- Pokud byla osoba usmrcena okupační armádou v Československu mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991 a byla československým občanem, nárok na odškodnění mají její děti a manžel. Pokud je neměla, přechází na rodiče.
- Manžel má nárok na odškodnění pouze v případě, že manželství trvalo v době postižení.
Příklad
Paní Nováková byla v roce 1970 znásilněna vojákem okupační armády v Praze. V té době byla československou občankou. Má nárok na odškodnění podle tohoto zákona.
Na co si dát pozor
- Nárok nevzniká, pokud již bylo vyplaceno odškodnění ve stejné nebo vyšší výši (30 000 Kč / 70 000 Kč za zranění/znásilnění, 150 000 Kč za smrt) podle jiného právního předpisu.
- Manžel má nárok na odškodnění pouze v případě, že manželství trvalo v době postižení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Argumentace stěžovatelů vychází z jejich nesprávné interpretace § 4 odst. 1 a 2 ve vazbě na § 2 zákona č. 203/2005 Sb., která stanoví výši odškodnění ve vztahu k jednotlivým typům vzniklých následků pobytu okupačních armád, přičemž částka 150.000 Kč přísluší pozůstalým (manželu a dětem) po osobě, jež byla v souvislosti s pobytem okupačních armád usmrcena nebo podlehla zranění, částka 70.000 Kč přísluší osobám, které v této souvislosti byly zraněny či znásilněny, …
V případě § 2 odst. 5 zákona č. 203/2005 Sb., podle něhož byla-li některá z pozůstalých osob odškodněna za smrt nebo zranění s následkem smrti manžela, rodiče či dítěte podle jiného právního předpisu, je třeba vážit, zda ono „odškodnění“ podle jiného právního předpisu v konkrétním případě vykazovalo znaky reálného odškodnění, tj. zda se jednalo o odškodnění podle účelu citovaného zákona …
Žalovaný dospěl k závěru, že další důkazy nejsou pro zjištění skutkového stavu a právní posouzení věci nezbytné a dovodil, s odkazem na ust. § 2 odst. 1 pím. d) zákona č. 203/2005 Sb. a na Smlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky, uveřejněné pod č. 11/1969 Sb., že nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky žalobci nevznikl, protože již byl odškodněn …