§ 3 Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech – Platové tarify a jejich stupnice
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech · 223/1992 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 nařízení vlády 223/1992 Sb. stanovuje, jakým způsobem se určuje plat zaměstnance z platového tarifu (tarifní plat) a jak se do něj započítává odborná praxe.
§ 3 Platové tarify a jejich stupnice
(1) Zaměstnavatel uplatní pro stanovení platu z platového tarifu (dále jen „tarifní plat“) platové tarify s platovými stupni nebo platové tarify s rozpětím; stupnice platových tarifů jsou uvedeny v příloze č. 2. Pro zaměstnance Federální bezpečnostní informační služby, zaměstnance ochranné služby a služby rychlého nasazení ve Federálním policejním sboru a zvláštních služeb v ozbrojených silách může vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanovit horní hranici platového tarifu odchylně.
(2) Při uplatnění platových tarifů s platovými stupni přísluší zaměstnanci tarifní plat odpovídající platové třídě a platovému stupni podle délky dosažené odborné praxe, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, k němuž dosáhl požadované doby odborné praxe; jestliže tento den připadl na první den kalendářního měsíce, přísluší tarifní plat ve vyšším platovém stupni již od tohoto dne.
(3) Při uplatnění platových tarifů s rozpětím přísluší zaměstnanci tarifní plat v rozpětí příslušné platové třídy přiznaný v závislosti na plnění kvalifikačních předpokladů a požadavků, délce dosažené odborné praxe a na dosahovaných výsledcích práce.
(4) Zaměstnanci, pro kterého je podle zvláštního zákona uplatněno omezení výkonu jiné výdělečné činnosti, se zvyšuje jeho platový tarif stanovený podle odstavce 2 nebo 3 o 25 % horní hranice rozpětí příslušné platové třídy; zvýšení se zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru.
(5) Do doby odborné praxe se zaměstnanci započítá doba
a) zaměstnání v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu v oboru odpovídajícím sjednanému druhu práce nebo ve služebním poměru,
b) výkonu vojenské základní (náhradní) a další služby a civilní služby,1)
c) mateřské a další mateřské dovolené,2) nejvýše však v rozsahu šesti let,
d) hodnocená jako doba zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení podle zákonů o soudní a mimosoudní rehabilitaci.3)
(6) Jiné doby zaměstnání nebo výkonu činnosti lze do doby odborné praxe započítat podle míry využití teoretických znalostí a praktických dovedností získaných v příbuzném nebo jiném oboru činnosti pro vykonávanou práci a funkci, nejvýše však v rozsahu dvou třetin.
(7) Bližší podmínky pro uplatnění platových tarifů s platovými stupni nebo platových tarifů s rozpětím a pro zápočet odborné praxe stanoví zaměstnavatel ve vnitřním platovém předpisu.
Paragraf 3 nařízení vlády 223/1992 Sb. stanovuje, jakým způsobem se určuje plat zaměstnance z platového tarifu (tarifní plat) a jak se do něj započítává odborná praxe.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel určí váš tarifní plat buď podle platových stupňů, nebo podle rozpětí, přičemž se řídí tabulkami v příloze č. 2.
Pokud se plat určuje podle platových stupňů, váš tarifní plat se zvýší od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy dosáhnete potřebné délky praxe. Pokud tento den připadne na první den měsíce, zvýšení platí už od tohoto dne.
Pokud se plat určuje podle rozpětí, váš tarifní plat závisí na vašich kvalifikacích, praxi a výsledcích práce.
Pokud máte omezenou možnost vykonávat jinou výdělečnou činnost, váš platový tarif se zvýší o 25 % horní hranice rozpětí vaší platové třídy, zaokrouhleno na desetikoruny nahoru.
Příklad
Paní Nováková pracuje jako úřednice. Dne 15. března dosáhla potřebné délky praxe pro vyšší platový stupeň. Její tarifní plat se zvýší od 1. dubna.
Na co si dát pozor
Do doby odborné praxe se započítává mateřská a další mateřská dovolená, ale nejvýše v rozsahu šesti let.
Jiné doby zaměstnání nebo činnosti lze započítat do odborné praxe nejvýše v rozsahu dvou třetin.
Bližší pravidla pro určení platových tarifů a zápočet praxe stanoví zaměstnavatel ve svém vnitřním platovém předpisu.