Novela Zákon o dani z přidané hodnoty od 2026-01-01: co se mění

§ 43 Oprava výše daně (1) V případě, kdy plátce nebo identifikovaná osoba přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo identifikovaná osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. (2) V případě opravy výše daně podle odstavce 1 plátce nebo identifikovaná osoba a) vystaví opravný daňový doklad, nebo b) provedou opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce nebo identifikovaná osoba 1. neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo 2. vystavili daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa. (3) U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný osobou provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. (4) Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. (5) Osoba, která není plátcem a jíž vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na vystaveném dokladu, je oprávněna při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavců 1 až 4. (6) Při poskytnutí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, platí odstavce 1 až 4 obdobně. (7) Opravu výše daně nemůže provést osoba, která uskutečnila plnění v rozsahu, ve kterém byla daň vrácena příjemci plnění jako bezdůvodně zaplacená daň.

§ 54 Finanční činnosti (1) Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) převod cenných papírů včetně zaknihovaných cenných papírů, podílů v obchodních korporacích, b) přijímání vkladů od veřejnosti, c) poskytování úvěrů a peněžních zápůjček, d) platební služby a vydávání elektronických peněz, e) vydávání a správa platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d), f) poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků, g) otevření, potvrzení a avizování akreditivu, h) obstarávání inkasa, i) směnárenská činnost, j) i) operace týkající se peněz, k) j) dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank, včetně zahraničních bank, nebo od státu, l) k) organizování regulovaného trhu s investičními nástroji, m) l) přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, n) m) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet, o) n) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, p) o) upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů, q) vedení evidence investičních nástrojů, r) p) vypořádání obchodů s investičními nástroji, s) q) obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka, t) r) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring, u) s) obhospodařování nebo administrace investičního fondu, důchodového fondu, účastnického fondu, transformovaného fondu nebo obdobných zahraničních fondů, v) vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků, w) výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva, x) t) sjednání nebo zprostředkování činností podle písmen a) až j) i) nebo l) k) až t). r). (2) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo peněžní zápůjčky může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr nebo peněžní zápůjčku. (3) Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.

§ 66 Osvobození od daně při vývozu zboží (1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. (2) Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití. (3) Vývoz zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, je podle odstavce 2 písm. b) osvobozen od daně, pokud a) bydliště cestujícího a místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází ve třetí zemi; má se za to, že bydliště a místo, kde se cestující obvykle zdržuje, se nachází ve třetí zemi, pokud se místo zapsané v cestovním dokladu nachází ve třetí zemi, b) toto zboží je neobchodní povahy a c) toto zboží je vyvezeno do konce třetího kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se uskutečnilo dodání tohoto zboží, u kterého plátce vystavil doklad o prodeji. (4) V případě dodání zboží uskutečněného v tuzemsku lze podle odstavce 3 osvobodit pouze vývoz zboží, jehož cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji podle § 84 odst. 1 vystaveném jednomu cestujícímu je vyšší než 2 000 Kč. (5) Celní úřad pro účely osvobození od daně podle odstavce 3 potvrdí na žádost cestujícího výstup zboží, které se nachází v jeho osobním zavazadle, z území Evropské unie. V případě, že celní úřad zjistí, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 3 nebo 4, výstup tohoto zboží nepotvrdí. (6) Na dodání zboží uskutečněné v tuzemsku, jehož vývoz bude osvobozen podle odstavce 3, se hledí jako na zdanitelné plnění do dne, kdy dojde ke splnění podmínek pro toto osvobození a uplatnění nároku na vrácení daně podle § 84 odst. 9; to neplatí pro dodání zboží osvobozené od daně podle jiného ustanovení tohoto zákona. (7) Při vývozu zboží, který je osvobozen od daně, se pro účely tohoto zákona za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie. (4) (8) Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat a) rozhodnutím celního úřadu, úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu, nebo o zpětném vývozu, nebo b) jinými důkazními prostředky. (9) Výstup zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, z území Evropské unie je plátce povinen prokázat potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o jeho výstupu.

§ 72 Odpočet daně (1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) i), k) až r) a t) a x) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5. (2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, nebo b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země. (3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a). (4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč, b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi 1. částkou 420 000 Kč a 2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným. (5) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. (6) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c). (7) Je-li plátce osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, která může tento režim využívat, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky. (8) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1. (9) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76. (10) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese ani není sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vo

§ 79e Vracení daně (1) Při zrušení registrace je dlužník povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud ke dni zrušení registrace a) za toto plnění neposkytl úplatu nebo její část, b) je dluh za přijaté zdanitelné plnění splatný a nedošlo k jeho zániku, c) nenastaly podmínky pro postup podle § 74b odst. 1 ani 3 a d) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, uplynuly méně než 3 roky. (2) Snížení odpočtu daně se provede ve výši daně stanovené z neposkytnuté úplaty za zdanitelné plnění, a to nejvýše do výše původně uplatněného odpočtu. Pokud byl odpočet daně snížen podle § 79a nebo 79b, vychází se při výpočtu výše snížení odpočtu daně z odpočtu daně sníženého podle § 79a nebo 79b. (3) Dlužník je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavce 1 za poslední zdaňovací období registrace; to neplatí pro osobu spravující pozůstalost při ukončení registrace zemřelého plátce podle § 106 odst. 8 písm. b), pokud dědic pokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci. (4) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1, je oprávněn opětovně zvýšit uplatněný odpočet daně, pokud do 3 let od zrušení registrace dodatečně splní svůj dluh nebo jeho část, a to a) v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace a b) ve výši daně stanovené z dodatečně poskytnuté úplaty nebo její části za zdanitelné plnění, nejvýše však do výše snížení odpočtu daně provedeného podle odstavce 1. (5) Dlužník, který provedl snížení uplatněného odpočtu daně podle odstavce 1 nebo zvýšení odpočtu daně podle odstavce 4, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání seznam provedených změn odpočtu daně obsahující údaje o přijatém zdanitelném plnění, o původně uplatněném odpočtu daně a veškerých jeho následných změnách. Seznam musí ve vztahu ke každé provedené změně odpočtu daně obsahovat alespoň a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to 1. den jeho uskutečnění, 2. základ daně a sazbu daně, 3. den splatnosti, 4. evidenční číslo daňového dokladu a 5. den a výši doposud poskytnuté úplaty, d) doposud provedené opravy odpočtu daně podle § 74, 74a nebo 74b včetně údajů podle § 45 odst. 1 písm. f) a h) až k), e) výši uplatněného odpočtu a f) den a výši dodatečně poskytnuté úplaty. Díl 11 Oddíl 1

§ 80 Vracení Druhy vracení daně (1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem v tuzemsku, b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu, c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě, d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c). (2) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit: a) mezinárodní organizaci se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému v tuzemsku, b) subjektu Evropské unie, c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce v tuzemsku, d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Nárok na vrácení daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má nejvýše 15 členů personálu, nebo 3 000 000 Kč za kalendářní rok, pokud má alespoň 16 členů personálu; počet členů personálu této osoby se určuje jako průměr počtu členů personálu za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém nárok této osobě vznikl, b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 1. 200 000 Kč za kalendářní rok, a to v kalendářním roce nástupu této osoby na diplomatickou misi nebo konzulární úřad v České republice, a 2. 100 000 Kč za kalendářní rok v kalendářních letech následujících po kalendářním roce podle bodu 1, c) odstavce 2 písm. a) až d) v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu. (4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) a omezení podle odstavce 7 se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také daň, která by v případě nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, byla vypočtena, pokud by plnění poskytnuté pro tuto osobu nebylo osvobozeno od daně podle § 71 odst. 4 písm. a) nebo § 71l. (5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup nebo přijetí a) osobního automobilu splňujícího podmínky podle odstavců 7 a 8, b) pohonných hmot pro automobil podle písmene a) v případě, že je diplomatická registrační značka tohoto automobilu uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů, c) telekomunikačních služeb, d) služeb spojených se sběrem a odvozem komunálního odpadu, e) elektřiny, vody, plynu a služeb s tím spojených, f) topných olejů pro výrobu tepla, g) bezpečnostních služeb v případě osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo c), h) ubytování pro vrcholné návštěvy v případě osob podle odstavce 1 písm. a) nebo c), i) školného v případě osoby podle odstavce 1 písm. b) nebo d), j) služby spočívající v nájmu a údržbě nem údrž

§ 80a Vracení daně mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko (1) Mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem a která nemá v tuzemsku sídlo ani zastoupení, má nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a služby z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu uvedeném v příslušné mezinárodní smlouvě, pokud je využije výlučně pro výkon činností v této smlouvě uvedených. (2) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky. (3) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Uplynutím tohoto dne nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 1 zaniká. (4) Osobě uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni uvedená na jednom daňovém dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil. (5) Nárok (3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění povinen na požádání osoby uvedené v odstavci 1 vystavit. Doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění, c) označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) den začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění, g) základ daně, h) sazba daně, i) výši plnění a skončí uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet. (4) K daňovému přiznání pro vrácení daně uvedená v české měně, j) výši ceny včetně daně celkem. (6) Pro osobu uvedenou v odstavci je osoba podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu. povinna přiložit kopii daňového dokladu nebo dokladu o dodání zboží nebo poskytnutí služby.

§ 83 Vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti (1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o uplatňuje vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění: a) dovoz zboží, b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, c) plnění podle § 69, d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo e) vybrané plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa. (2) Na vrácení daně vztahující se k uskutečnění vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 9 3 a 10. 4 a § 83b odst. 1 a 3. (3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Princip vzájemnosti je v případě vracení daně zahraniční osobě splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti. Ministerstvo financí zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně. (4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky. (5) Žádost musí zahraniční osoba a) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem, b) doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení, c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání, d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1. (6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká. (7) Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána. (8) Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě. (9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku. (10) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou: a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu, b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby, c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby, d) telefonn telefonní poplatky, e) taxislužba, f) pohonné hmoty. (5) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet. (6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je zahraniční osoba povinna přiložit a) kopii daňového dokladu nebo kopii dokladu o zaplacení, jde-li o vrácení daně z dovezeného zboží, a b) potvrzení, že je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo obdobné všeobecné dani ze spotřeby ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována; toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání.

§ 84 Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při dodání zboží cestujícímu určeného k vývozu v osobním zavazadle (1) Plátce, který dodá zboží (1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která a) nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, cestujícímu podle § 66 odst. 3 písm. a), který uznává za platný Česká republika, b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“). (2) Nárok na vracení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter, b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč, c) nakoupené zboží podle písmene b) do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, vyveze jej hodlá vyvézt v osobním zavazadle, které lze odnést. (3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby žádost cestujícího bezprostředně po dodání zboží vystavit doklad o prodeji zboží ve 2 vyhotoveních s tím, že na prvním uvede údaj „VAT REFUND“ a na druhém údaj „COPY“; prodeji, pokud je splněna podmínka podle § 66 odst. 4. Tento doklad o prodeji zboží musí dále obsahovat obsahuje alespoň tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dodává zboží, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dodává zboží, c) rozsah a předmět zdanitelného plnění, d) evidenční číslo dokladu, e) den uskutečnění zdanitelného tohoto plnění, f) sazbu daně a základ daně, daně nebo hodnotu osvobozeného plnění, g) výši daně, h) výši ceny včetně daně celkem, i) měnu plnění, j) jméno cestujícího, číslo jeho cestovního dokladu a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, kód země v tomto cestovním dokladu uvedený; tento doklad je cestující povinen předložit plátci. (2) Plátce podle odstavce 1 je povinen bezprostředně po vystavení dokladu o prodeji oznámit elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Celní správy České republiky (dále jen „informační systém pro vracení daně cestujícímu“) údaje podle odstavce 1. Toto oznámení je formulářovým podáním. Na informační systém pro vracení daně cestujícímu se použijí obdobně ustanovení daňového řádu, která se použijí na daňovou informační schránku. (3) Povinnost podle odstavce 2 se považuje za splněnou v okamžiku, kdy plátce podle odstavce 1 získá z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů. (4) Oznámení učiněné jiným způsobem než podle odstavce 2 je neúčinné. (5) Nezíská-li plátce podle odstavce 1 z informačního systému pro vracení daně cestujícímu automatické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů, je povinen vystavit cestujícímu doklad o prodeji v listinné podobě; v tomto případě plátce splní povinnost podle odstavce 2 do konce dne následujícího po dni dodání zboží podle odstavce 1. (6) S vystavením dokladu o prodeji podle odstavce 1 v elektronické podobě musí cestující souhlasit. (7) Pokud je doklad o prodeji vystaven v listinné podobě, obsahuje rovněž sdělení „VAT REFUND“ nebo „TAX FREE“. (8) Pokud je v tuzemsku potvrzen výstup zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího, z území Evropské unie, celní úřad bez zbytečného odkladu elektronicky zašle toto potvrzení rovněž plátci podle odstavce 1; toto potvrzení celní úřad nezašle, pokud k okamžiku potvrzení výstupu zboží vyveze. (4) Nárok z území Evropské unie nebyly údaje podle odstavce 1 evidovány v informačním systému pro vrácení daně cestujícímu. (9) Za správnost údajů na dokladu o prodeji odpovídá plátce. Na doklad o prodeji se použijí ustanovení o zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. Na potvrzení celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží v listinné podobě se použijí ustanovení o uchovávání daňových dokladů obdobně. (10) Cestující může požádat plátce podle odstavce 1 o vrácení částky ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, do konce šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží cestujícímu. (11) Plátce může uplatnit nárok na vrácení daně nevzniká u ve výši daně uplatněné na dodání zboží cestujícímu, jehož vývoz je osvobozen od daně, nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde ke splnění těchto druhů zboží: podmínek: a) uhlovodíková paliva a maziva, b) tabákové výrobky, c) alkoholické nápoje, d) potraviny a další zboží uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 01 až 21. (5) Celní úřad potvrdí splnění podmínek plátce disponuje dokladem potvrzeným celním úřadem nebo obdobným orgánem podle odstavce 2 na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží, nebo elektronicky. Splnění podmínky vyvezení zboží potvrdí celní úřad právních předpisů jiného členského státu s uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie. (6) unie nebo potvrzením celního úřadu nebo obdobného orgánu podle právních předpisů jiného členského státu o výstupu zboží a b) plátce vyplatil částku ve výši daně ve prospěch cestujícího. (12) Nárok na vrácení daně se uplatňuje u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen daň vrátit zahraniční fyzické osobě nebo jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží a potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky. (7) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, 11 lze uplatnit do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. První vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 35 odst. 2. (8) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud nebylo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, prodávajícímu předloženo do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. byl potvrzen výst

§ 86 Vracení daně ozbrojeným silám jiného státu a Ministerstvu obrany (1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku mohou u vybraných druhů zboží nebo služeb uplatnit a) ozbrojené síly státu, který je 1. jiným členským státem, pokud se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. členem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně; tento nárok nemohou uplatnit ozbrojené síly České republiky, b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží nebo služeb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy. (2) Vybranými druhy zboží nebo služeb podle odstavce 1 se rozumí a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál, b) zboží nebo služby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, vybavení staveb v rámci tohoto projektu a služby související s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb. (3) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu. (4) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky. Osoby uvedené v odstavci začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím 1 písm. a) uplatní nárok na roku od konce kalendářního měsíce, ve kterém začala běžet. (5) K daňovému přiznání pro vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud správce daně shledá, že žádost je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit kopii daňového dokladu nebo dokladu o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany. (5) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji dodání zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“. (6) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) den uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně. (7) Správce daně vrátí při vracení daně ozbrojeným silám jiného státu prostřednictvím Ministerstva obrany a) doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění, b) vrací vratitelný přeplatek přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl. (8) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 8, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila. (9) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

§ 86a Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy (1) Nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu a na základě které je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 10, vzniká a) příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu a členům jeho rodiny, nebo b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva. (2) Osobě Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem uskutečnění zdanitelného plnění a skončí uplynutím 1 roku od konce kalendářního měsíce, ve kterém začala běžet. (3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (3) Osoba podle odstavce 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí; tuto žádost nelze podat elektronicky. (4) Žádost povinna přiložit a) kopii daňového dokladu nebo dokladu o vrácení daně musí být doložena dokladem, na který se použije § 86 odst. 7 obdobně, a dodání zboží nebo poskytnutí služby, b) další písemností, písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu. (5) Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl. (6) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna neoprávněně vyplacenou částku vrátit správci daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila. (7) Pro osobu podle odstavce 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Oddíl 2

§ 86b Obecná ustanovení pro nárok na vrácení Vystavování dokladů při vracení daně (1) Osoba žádající Plátce uskutečňující zdanitelné plnění je na žádost osoby, pro kterou se takové plnění uskutečňuje a která může požádat o vrácení daně podle § 80, 80a, 86 nebo 86a, povinen bezodkladně vystavit doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby. To neplatí, pokud je pro účely vrácení daně daňovým subjektem. plátce povinen vystavit této osobě daňový doklad. (2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření. Díl 12 Doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby obsahuje náležitosti daňového dokladu s tím, že tento doklad namísto údaje o dni vystavení daňového dokladu a údaje o dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud se liší ode dne vystavení dokladu, obsahuje pouze údaj o dni uskutečnění zdanitelného plnění. Oddíl 3

§ 98c Zvláštní ustanovení o doručování zahraničním osobám (1) V případě, že zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku ani nemá zvoleného zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, může správce daně namísto jiných způsobů doručování doručovat této zahraniční osobě písemnosti na adresu elektronické pošty uvedenou v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo v přihlášce k registraci; tato písemnost se považuje za doručenou desátým dnem následujícím po dni, ve kterém byla datová zpráva odeslána. (2) Správce daně může zahraniční osobě doručit namísto jiných způsobů doručování písemnost veřejnou vyhláškou v případě, že tato zahraniční osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku, nemá zmocněnce pro doručování, který má zpřístupněnu datovou schránku, ani neuvedla adresu elektronické pošty v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání pro vrácení daně v případě vracení daně podle § 83 nebo 83a nebo v přihlášce k registraci. V tomto případě veřejnou vyhlášku nezveřejňuje obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla.