§ 7 Zákon o notářských poplatcích – Základ poplatku
Zákon o notářských poplatcích · 24/1964 Sb. · § 7 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona č. 24/1964 Sb. stanoví, že základem pro výpočet notářského poplatku za převod nemovitosti je úplata, která je za tuto nemovitost sjednána.
§ 7 Základ poplatku
Základem poplatku je úplata za nemovitost.
Paragraf 7 zákona č. 24/1964 Sb. stanoví, že základem pro výpočet notářského poplatku za převod nemovitosti je úplata, která je za tuto nemovitost sjednána.
Co to znamená v praxi
Notářský poplatek se vypočítává z částky, kterou kupující zaplatí prodávajícímu za nemovitost.
Čím vyšší je sjednaná kupní cena nemovitosti (úplata), tím vyšší bude i základ pro výpočet poplatku.
Tento základ se pak použije pro určení konkrétní výše poplatku podle sazeb stanovených v prováděcím předpisu (viz § 8).
Na co si dát pozor
Pokud je úplata za nemovitost nižší než její tržní cena, může se pro účely poplatku považovat za úplatný pouze převod do výše sjednané úplaty, a zbytek do tržní ceny za bezúplatný (viz § 6 odst. 3).
Sazby poplatku se liší v závislosti na vztahu mezi převodcem a nabyvatelem (osoby blízké) a na tom, zda jde o převod ze soukromého vlastnictví nebo do něj (viz § 8).