§ 5 Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. – Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle zvláštního…
Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. · 243/1992 Sb. · § 5 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 5 zákona 243/1992 Sb. řeší situaci, kdy si na stejnou nemovitost dělají nárok dvě různé skupiny oprávněných osob podle různých zákonů, a určuje, kdo má přednostní právo na vydání nemovitosti.
§ 5
(1) Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle zvláštního předpisu5) a oprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo na vydání nemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností tohoto zákona právo na vydání nemovitosti osoba oprávněná podle zvláštního předpisu;5) právo na vydání nemovitosti náleží v takovém případě této osobě.
Paragraf 5 zákona 243/1992 Sb. řeší situaci, kdy si na stejnou nemovitost dělají nárok dvě různé skupiny oprávněných osob podle různých zákonů, a určuje, kdo má přednostní právo na vydání nemovitosti.
Co to znamená v praxi
Pokud si na nemovitost dělá nárok osoba podle zvláštního předpisu (např. zákon o půdě) a zároveň osoba podle § 2 tohoto zákona, přednost má ten, kdo o své vlastnictví přišel kvůli jednostrannému aktu státu.
Jestliže o vlastnictví kvůli jednostrannému aktu státu přišlo více oprávněných osob postupně, právo na vydání má ta, která o vlastnictví přišla nejdříve, pokud se nedohodnou jinak.
Pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu uplatnila svůj nárok na vydání nemovitosti před účinností tohoto zákona, má přednost ona, bez ohledu na to, jak o vlastnictví přišla.
Příklad
Pan Novák přišel o pozemek v roce 1955, když mu ho stát vyvlastnil. Pan Dvořák přišel o stejný pozemek v roce 1960, když ho daroval státu pod nátlakem. Pokud se oba domáhají vydání pozemku, přednost má pan Novák, protože o vlastnictví přišel dříve v důsledku jednostranného aktu státu.
Na co si dát pozor
Ustanovení se nepoužije, pokud oprávněná osoba podle zvláštního předpisu uplatnila právo na vydání nemovitosti před účinností tohoto zákona – v takovém případě má přednost tato osoba.
Hlídat změny § 5 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.