§ 1 Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu – Státní svátky
Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu · 245/2000 Sb. · § 1 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 1 zákona 245/2000 určuje sedm konkrétních dnů v kalendářním roce jako státní svátky České republiky.
§ 1 Státní svátky
Dny 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se prohlašují za státní svátky České republiky (dále jen „státní svátek“).
Paragraf 1 zákona 245/2000 určuje sedm konkrétních dnů v kalendářním roce jako státní svátky České republiky.
Co to znamená v praxi
Dny 1. ledna, 8. května, 5. července, 6. července, 28. září, 28. října a 17. listopadu jsou oficiálně uznány jako státní svátky.
Tyto dny jsou dny pracovního klidu, jak vyplývá z § 3 zákona.
Zaměstnanci mají v tyto dny volno, pokud se nejedná o dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu.
Příklad
Pokud je 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, a připadne na středu, většina lidí nepůjde do práce, protože je to státní svátek a den pracovního klidu.
Na co si dát pozor
Státní svátky jsou dny pracovního klidu, ale pouze pokud se nekryjí s dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu (například víkend).