2 As 53/2007 — Nejvyšší správní soud

42 A 5/2023- 60 - text  8 42 A 5/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO: 11850400, sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice, zastoupená advokátem JUDr. Petrem Doležalem, sídlem Mazovská 476/2, 181 00 Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2023, č. j. KUUK/171287/2022/4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 17. 1. 2023, č. j. KUUK/171287/2022/4, jímž bylo jako opožděné zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí proti rozhodnutí Magistrátu města Chomutov, odboru dopravních a správních činností (dále jen „magistrát“), ze dne 4. 10. 2022, č. j. MMCH/131501/2022/ODaSČ/Kur (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což jí podle § 125f odst. 4 byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). 2. Přestupku se žalobkyně dopustila tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky X v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistila, aby byly při užití vozidla na pozemní komunikaci dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Přestupku se nezjištěný řidič dopustil tím, že dne 30. 4. 2022 v 16:03 hodin na pozemní komunikaci v Chomutově, R03_Palackého při řízení uvedeného vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci (50 km/h) o 5 km/h, když mu byla naměřena rychlost 58 km/h, s přihlédnutím k možné odchylce rychloměru činila rychlost vozidla 55 km/h. Uvedeným jednáním řidič porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona. 3. Současně žalobkyně navrhovala, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 4. Žalobkyně v podané žalobě shrnula průběh správního řízení a uvedla, že mezi ní a žalovaným je nesporné, že magistrát vydal dne 4. 10. 2022 prvostupňové rozhodnutí, které bylo do datové schránky žalobkyně doručeno dne 7. 10. 2022. Posledním dnem pro podání odvolání bylo pondělí 24. 10. 2022. Žalobkyně dále uvedla, že odvolání podala dne 23. 10. 2022 z emailové adresy X. Existence tohoto emailového podání je mezi ní a žalovaným potenciálně sporná, neboť žalovaný toto podání v napadeném rozhodnutí nezmiňuje. Žalobkyně dále považovala za nespornou skutečnost, že žalobkyně potvrdila podání dne 31. 10. 2022 v souladu s § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 5. Žalobkyně dále citovala § 37 odst. 4 a § 40 odst. 1 správního řádu a § 1 zákona č. 245/2000 Sb., státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedla, že podání učinila emailem dne 23. 10. 2022, téhož dne bylo doručeno magistrátu, a proto žalobkyni počala běžet pětidenní lhůta pro potvrzení podání podle § 37 odst. 4 správního řádu. Pátý den této lhůty připadl na 28. 10. 2022, tj. státní svátek. Následující dny, tj. 29. 10. 2022 a 30. 10. 2022 byl víkend, a tedy první následující pracovní den bylo pondělí 31. 10. 2022. Žalobkyně pokračovala, že v pondělí 31. 10. 2022 potvrdila podání datovou schránkou. Žalobkyně zastávala názor, že vzhledem k tomu, že podané odvolání bylo potvrzeno ve lhůtě dle § 37 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 40 odst. 1 písm. c) téhož zákona, hledí se na něj jako na učiněné dne 23. 10. 2022, tedy v zákonné lhůtě. Podle názoru žalobkyně proto bylo odvolání podáno včas. 6. Žalobkyně na podporu svých tvrzení navrhla provedení důkazů screenshotem odchozího emailu obsahujícího podání a screenshotem potvrzení o doručení emailu. Žalobkyně dále soudu přislíbila zaslat originály těchto emailů na CD. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný shrnul skutkový stav. K námitkám žalobkyně uvedl, že magistrát i žalovaný vycházeli z doložené spisové dokumentace, která obsahuje pouze opožděné blanketní odvolání žalobkyně ze dne 31. 10. 2022 podané prostřednictvím datové schránky, nikoli podání ze dne 23. 10. 2022, jak uvádí žalobkyně. Žalovaný dále zdůraznil, že v opožděném odvolání ze dne 31. 10. 2022 žalobkyně pouze uvedla, že se odvolává proti prvostupňovému rozhodnutí, přičemž neuvedla, že se jedná o doplnění odvolání, které mělo být zasláno jiným způsobem, jak vyplývá z § 37 odst. 4 správního řádu. Žalovaný připomněl, že komunikaci ze dne 23. 10. 2022 žalobkyně nedoložila ani při podání žaloby, tudíž se není možné k obsahu této komunikace vyjádřit. Žalovaný zastával názor, že na základě doložených důkazů ve věci řádně rozhodl, v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a prvostupňové i napadené rozhodnutí vycházejí ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu. Žalovaný závěrem navrhl soudu zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. Replika žalobkyně k vyjádření žalovaného 8. Žalobkyně v replice připustila, že podání ze dne 31. 10. 2022 skutečně neobsahovalo žádné tvrzení o tom, že by potvrzovalo podání ze dne 23. 10. 2022. Žalobkyně tuto skutečnost odůvodnila tím, že podání musí být potvrzováno podáním se shodným obsahem. Není žádoucí, aby se verze podaná emailem a verze následně podaná datovou schránkou jakkoli odlišovaly, a proto není možné text potvrzení podání modifikovat či doplňovat. Podle názoru žalobkyně je bez významu skutečnost, že ve spise je založeno pouze potvrzení podání ze dne 31. 10. 2022. Podstatné je, že žalobkyně podala odvolání již 23. 10. 2022, což doložila screenshoty prokazujícími odeslání i doručení. Žalobkyně zdůraznila, že screenshoty emailových podání byly označeny za relevantní důkazy judikaturou, a to např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2019, č. j. 5 As 343/2018-28. Žalobkyně se domnívala, že by jí k úspěchu ve věci měl postačovat již samotný fakt, že žalovaný na jí předložené screenshoty nereagoval v tom smyslu, že by je relevantně zpochybnil. Na podporu svých tvrzení předložila další důkazy, konkrétně na CD vypálený originál odchozího emailu a originál doručeného emailu s potvrzením o doručení podání z elektronické podatelny správního orgánu. Žalobkyně byla nicméně i bez těchto důkazů přesvědčena o tom, že jsou splněny podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí, neboť je zřejmé, že žalovaný ve svých úvahách vůbec nezohlednil a nezpochybnil email, jehož doručení epodatelna magistrátu potvrdila. Spis tedy nebyl veden řádným způsobem, neboť v něm absentují podání. Proto je zapotřebí, aby správní orgány nejprve řádně doplnily spis a následně opětovně rozhodly po zvážení doplněných podkladů. Ústní jednání 9. Právní zástupce žalobce se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. S ohledem na poučení obsažené v řádně doručeném předvolání k jednání soud jednal i bez přítomnosti žalobce a jeho právního zástupce. 10. Pověřená pracovnice žalovaného při jednání soudu odkázala na písemné vyjádření k žalobě s tím, že trvá na zamítnutí žaloby. 11. Při jednání soud provedl důkaz vyjádřením prvostupňového orgánu ze dne 11. 5. 2023, č. j. MMCH/65317/2023/OIA/Kuhn, elektronickou zprávou doručenou správnímu orgánu prvního stupně dne 23. 10. 2022 z emailové adresy X včetně přiloženého souboru „5 – odvolání. docx“ zachycenými na datovém nosiči a emailovou zprávou předloženou žalobcem včetně přiloženého souboru „5 – odvolání. docx“ zachycenými na datovém nosiči. Posouzení věci soudem 12. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s.