§ 11 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu – Řízení
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu · 287/1995 Sb. · § 11 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 11 zákona 287/1995 Sb. popisuje, jak probíhá řízení o tom, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, a kdo je k tomuto řízení příslušný.
§ 11 Řízení
(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů.
(2) Podnět se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci nebo senátoři dovolávají.
(3) Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.
(4) Po zahájení řízení příslušný mandátový a imunitní výbor podnět projedná v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání mandátového a imunitního výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové mandátového a imunitního výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.
(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, mandátový a imunitní výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.
(6) Po projednání podnětu mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením a v čem je podstata tohoto jednání. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Toto rozhodnutí je konečné.
(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů mandátového a imunitního výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.
(8) Předseda příslušné komory Parlamentu na její nejbližší schůzi veřejně vyhlásí rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí mandátového a imunitního výboru předsedy příslušné komory, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory.
Paragraf 11 zákona 287/1995 Sb. popisuje, jak probíhá řízení o tom, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, a kdo je k tomuto řízení příslušný.
Co to znamená v praxi
Řízení může být zahájeno na základě podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů.
Příslušný mandátový a imunitní výbor podnět posoudí a buď zahájí řízení, nebo jej odmítne.
Veřejný funkcionář, proti kterému podnět směřuje, má právo se k věci vyjádřit a obhájit se.
Pokud se veřejný funkcionář před hlasováním o usnesení vzdá funkce, řízení se zastaví.
Mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla do 30 dnů od zahájení řízení.
Příklad
Skupina dvanácti poslanců podá podnět mandátovému a imunitnímu výboru, protože se domnívají, že ministr financí (člen vlády) jednal v rozporu se svým čestným prohlášením. Výbor podnět posoudí, a pokud shledá, že je opodstatněný, zahájí řízení. Ministr financí bude pozván na jednání výboru, aby se mohl k obvinění vyjádřit.
Na co si dát pozor
Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi.
Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.
Členové výboru a další účastníci jednání jsou povinni zachovávat mlčenlivost.