§ 22b Zákon, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů – Pravděpodobná výše pojistného
Zákon, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů · 306/1997 Sb. · § 22b
Stručně: Paragraf 22b zákona 306/1997 umožňuje správě sociálního zabezpečení stanovit odhadovanou výši pojistného, pokud plátce nepodá požadovaný přehled ani po písemné výzvě.
§ 22b Pravděpodobná výše pojistného
(1) Jestliže organizace nebo malá organizace nesplnila povinnost podat přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté a § 11 věty třetí nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců organizace nebo malé organizace si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,65) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.
(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.
(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.
65) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
„(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.“.
2. V § 104a se za slovy „(dále jen „pojistné“) ve sporných případech“ vypouští čárka a vkládají se slova, která včetně poznámky č. 72) znějí: „a v případech stanovených zvláštním zákonem,72)
72) § 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.“.
3. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který zní:
Paragraf 22b zákona 306/1997 umožňuje správě sociálního zabezpečení stanovit odhadovanou výši pojistného, pokud plátce nepodá požadovaný přehled ani po písemné výzvě.
Co to znamená v praxi
Pokud nepodáte přehled o pojistném (podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2) a nereagujete ani na písemnou výzvu správy sociálního zabezpečení, může vám správa sociálního zabezpečení sama odhadnout, kolik máte zaplatit.
Správa sociálního zabezpečení si pro tento odhad může vyžádat údaje například od úřadu práce.
Pokud nelze zjistit skutečné příjmy, správa sociálního zabezpečení odhadne měsíční příjem zaměstnance nebo OSVČ na 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází aktuálnímu roku.
I když vám správa sociálního zabezpečení odhadne výši pojistného, stále musíte podat chybějící přehled.
Příklad
Pan Novák, OSVČ, zapomněl podat přehled o příjmech a výdajích pro účely sociálního zabezpečení. I po písemné výzvě od správy sociálního zabezpečení, která ho upozornila na možné následky, přehled nepodal. Správa sociálního zabezpečení mu proto rozhodnutím stanovila pravděpodobnou výši pojistného na základě svých dostupných informací a odhadu příjmů.
Na co si dát pozor
Správa sociálního zabezpečení vás musí v písemné výzvě upozornit na možnost stanovení pravděpodobné výše pojistného.
Stanovení pravděpodobné výše pojistného neznamená, že se zbavíte povinnosti podat chybějící přehled.
Pokud následně přehled podáte, správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.
Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného budete platit penále od dne následujícího po splatnosti pojistného až do dne podání chybějícího přehledu.