§ 22b zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Pravděpodobná výše pojistného
Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · 589/1992 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 22b zákona 589/1992 umožňuje správě sociálního zabezpečení stanovit odhadovanou výši pojistného, pokud zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nesplní svou povinnost dodat potřebné údaje ani po písemné výzvě. Pokud zaměstnavatel nedodá údaje o zaměstnancích nebo OSVČ nepodá přehled o příjmech a výdajích ani po výzvě, může správa sociálního zabezpečení odhadnout, kolik má dotyčný zaplatit na pojistném. (§ 22b zákona č. 589/1992 Sb., zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Jestliže zaměstnavatel nesdělil údaje podle § 9 odst. 2, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná územní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná územní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může územní správa sociálního zabezpečení vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce, která je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém územní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost sdělit údaje podle § 9 odst. 2 nebo předložit přehled podle § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 25c nebo 25d. Jsou-li následně sděleny údaje podle § 9 odst. 2 nebo je-li následně přehled podle § 15 odst. 1 a 2 předložen, příslušná územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Územní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která před podáním přehledu podle § 15 uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou územní správou sociálního zabezpečení podle § 22b, nepodává přehled za kalendářní rok, za který byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, pokud pravděpodobná výše pojistného je vyšší než by činila výše pojistného na přehledu podaném za takový rok; za vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti této osoby se považuje částka ve výši odpovídající pravděpodobné výši pojistného.
(5) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyly sděleny údaje podle § 9 odst. 2 nebo nebyl podán přehled podle § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byly údaje podle § 9 odst. 2 sděleny nebo byl přehled podle § 15 odst. 1 a 2 předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle údajů podle § 9 odst. 2 nebo podle přehledu podle § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle těchto údajů nebo podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnavatel nedodá údaje o zaměstnancích nebo OSVČ nepodá přehled o příjmech a výdajích ani po výzvě, může správa sociálního zabezpečení odhadnout, kolik má dotyčný zaplatit na pojistném.
- Při odhadu se vychází z dostupných informací; pokud nejsou k dispozici, předpokládá se měsíční příjem ve výši 1,5násobku průměrné mzdy pro daný rok.
- Stanovení odhadované výše pojistného nezbavuje povinnosti dodat skutečné údaje a nezabraňuje uložení pokuty.
Na co si dát pozor
- Je důležité reagovat na písemné výzvy správy sociálního zabezpečení a dodat požadované údaje včas, aby nedošlo k odhadu pojistného.
- I po stanovení odhadované výše pojistného je stále nutné dodat skutečné údaje; pokud se tak stane, původní rozhodnutí o odhadu se zruší.
- Pokud OSVČ prokáže, že nevykonávala činnost, nebo zaměstnavatel prokáže, že neměl zaměstnance v daném období, rozhodnutí o odhadu se zruší.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22b
Jak soudy aplikují § 22b
Přestože byl žalobce dne 14. 2. 2023 vyzván v souladu s § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb. k podání přehledů o příjmech a výdajích za roky 2012–2020, dosud tak neučinil a může mu být za tyto roky stanovena pravděpodobná výše pojistného dle § 22b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.
I. Vymezení věci [1] Platebními výměry ze dne 6. 9. 2018, č. j. X, č. j. X, č. j. X, Okresní správa sociálního zabezpečení České Budějovice rozhodla ve smyslu § 22b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), o stanovení pravděpodobné výše pojistného za roky 2008 – 2013. V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaná odvolání žalobkyně proti těmto výměrům zamítla a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. [2] …
… přezkoumání v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného, kterými byla zamítnuta jeho odvolání a potvrzena rozhodnutí (platební výměry) Pražské správy sociálního zabezpečení, územní pracoviště Sokolovská, ze dne 5. 11. 2014, č. j. 42013/442950/14/313/030/ČeJ a č. j. 42013/443194/14/313/030/ČeJ, v nichž bylo podle § 22b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozhodnuto o pravděpodobné výši pojistného na rok 2011 ve výši 18 031 Kč a na rok 2012 ve výši 22 023 Kč. Krajský soud …
Související
§ 25a Pravděpodobná výše pojistného (Zákon České národní rady o pojistném na)§ 25a Pravděpodobná výše pojistného (Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 )§ 22b Pravděpodobná výše pojistného (Zákon, kterým se mění a doplňují zákon Č)§ 1 Základní fond (Vyhláška, kterou se stanoví podrobnější )