§ 4 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele – Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele · 372/2001 Sb. · § 4 · Spotřebitelské právo
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 372/2001 stanovuje pravidla pro rozdělení nákladů na vytápění v domě na základní a spotřební složku a určuje, jak se tyto složky rozúčtují mezi jednotlivé byty a nebytové prostory.
§ 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Paragraf 4 vyhlášky 372/2001 stanovuje pravidla pro rozdělení nákladů na vytápění v domě na základní a spotřební složku a určuje, jak se tyto složky rozúčtují mezi jednotlivé byty a nebytové prostory.
Co to znamená v praxi
Vlastník domu rozdělí celkové náklady na vytápění na základní složku (40 % až 50 %) a spotřební složku (zbytek).
Základní složku platíte podle velikosti podlahové plochy vašeho bytu nebo nebytového prostoru.
Spotřební složku platíte podle naměřené spotřeby tepla (měřiče, indikátory), s úpravami zohledňujícími polohu místností.
Odečty měřičů nebo indikátorů se provádí minimálně jednou ročně, vždy na konci zúčtovacího období.
Pokud neumožníte instalaci měřičů, jejich odečet, nebo je ovlivníte, zaplatíte za spotřební složku 1,6násobek průměrné hodnoty na m2.
Příklad
Pan Novák bydlí v bytě o velikosti 70 m2. Celkové náklady na vytápění v domě jsou 100 000 Kč. Vlastník domu určí základní složku na 45 % (45 000 Kč) a spotřební složku na 55 % (55 000 Kč). Pan Novák zaplatí část základní složky podle poměru jeho 70 m2 k celkové ploše domu a část spotřební složky podle toho, kolik tepla naměřily indikátory v jeho bytě.
Na co si dát pozor
Rozdíly v nákladech na vytápění na 1 m2 nesmí překročit 40 % oproti průměru domu. Pokud se tak stane, vlastník musí upravit výpočet.
Pokud neumožníte instalaci měřičů, jejich odečet, nebo je ovlivníte, vaše spotřební složka bude výrazně vyšší (1,6násobek průměru).