§ 16 Vyhláška Federálního výboru pro životní prostředí, ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci – Základní kategorií pro všechny stupně územně plánovací…
Vyhláška Federálního výboru pro životní prostředí, ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci · 377/1992 Sb. · § 16 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 16 vyhlášky 377/1992 definuje územní plán jako základní kategorii územně plánovací dokumentace a rozděluje jej podle velikosti území na územní plán pro velký územní celek, sídelní útvar a zóny.
§ 16
(1) Základní kategorií pro všechny stupně územně plánovací dokumentace je územní plán:
a) pro velký územní celek se zpracovává se zaměřením zejména na výhledovou strukturu osídlení, regionální územní systémy ekologické stability, dopravního a technického vybavení,
b) pro sídelní útvar se zpracovává se zaměřením zejména na urbanistickou koncepci a využití území (např. jako plán využití ploch),
c) pro zóny se zpracovává jako plán regulační (zastavovací) se zaměřením zejména na regulační prvky využití parcel.
(2) Územní plán pro malé sídelní útvary se může zpracovat také se zaměřením na prvky řešené jinak v územním plánu zóny a územní plán pro velké zóny může v případě potřeby obsahovat řešení zpracovávané jinak v územních plánech sídelních útvarů.
(3) Územní prognóza se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň velký územní celek.
(4) Územní projekt se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň zóna.
(5) Schválená územně plánovací dokumentace je podkladem pro vyvlastnění pro veřejně prospěšné stavby a může také sloužit jako podklad pro přiznávání příspěvků státu.
(6) Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:
a) přípravné práce,
b) zadání průzkumů a rozborů,
c) zpracování a projednání prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programu výstavby,
d) zadání územně plánovací dokumentace a dohled nad jejím zpracováním,
e) projednání územně plánovací dokumentace.“.
11. § 17 zní:
Paragraf 16 vyhlášky 377/1992 definuje územní plán jako základní kategorii územně plánovací dokumentace a rozděluje jej podle velikosti území na územní plán pro velký územní celek, sídelní útvar a zóny.
Co to znamená v praxi
Územní plán je klíčový dokument pro plánování rozvoje území.
Existují tři hlavní typy územních plánů, které se liší rozsahem a zaměřením:
Pro velký územní celek: Zaměřuje se na celkovou strukturu osídlení, ekologickou stabilitu a dopravní a technické vybavení.
Pro sídelní útvar: Řeší urbanistickou koncepci a využití ploch v obci nebo městě.
Pro zóny: Je detailnější, reguluje využití jednotlivých parcel (např. co se smí stavět a kde).
Schválená územně plánovací dokumentace může sloužit jako podklad pro vyvlastnění pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro přiznávání státních příspěvků.
Na co si dát pozor
Územní plán pro malé sídelní útvary může obsahovat prvky, které by jinak byly v plánu zóny.
Územní plán pro velké zóny může obsahovat řešení, která by jinak spadala pod plány sídelních útvarů.
Územní prognóza a územní projekt se zpracovávají jen v případě potřeby, prognóza pro velký územní celek a projekt pro zóny.
Hlídat změny § 16 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.