Novela Zákon správní řád od 2015-01-01: co se mění

§ 14 Vyloučení z projednávání a rozhodování věci (1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen „úřední osoba“), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. (2) Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení8) postavení (dále jen „představený“). (3) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (4) Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle § 131 odst. 4. (5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona. (6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů a státní tajemníky. úřadů. (7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně užijí pro znalce a tlumočníky. Díl 3

§ 152 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ (1) Proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad. (2) O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. (3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise. Rozkladová komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu. Ustanovení § 14 a 134 platí obdobně s tím, že rozkladová komise může jednat a přijímat usnesení v nejméně pětičlenných senátech a že většina přítomných členů musí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu. (4) Nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. (5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu a) rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas, nebo b) rozklad zamítnout.

§ 184 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r. 1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 3) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 7 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 6) § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7) Například zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. 8) Například zákoník práce, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. 9) Například § 61 odst. 1 písm. v) služebního zákona. 10) Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. 11) Zákon č. 325/1999 Sb. 12) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 13) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 14) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 16 zákona č. 29/2000 Sb. 17a) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 18) § 65 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. 19) § 30 a násl. občanského zákoníku. 20) § 55 a násl. občanského zákoníku. 21) § 1126 a násl. občanského zákoníku. 22) § 21 občanského soudního řádu. 23) Například § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. 25) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. 26) § 116 občanského zákoníku. 27) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 28) § 118 až 121 občanského zákoníku. 29) § 76 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. 30) § 80 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb. 31) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 32) § 135 občanského zákoníku. 33) § 96 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 35) Občanský soudní řád. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. 36) § 3 vyhlášky č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. 37) § 20 odst. 1 občanského zákoníku. 38) § 97 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 39) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. 41) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Například zákon č. 128/