§ 3 Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání – Hodnocení žáka
Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání · 71/2005 Sb. · § 3 · Školství a vzdělávání
Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 71/2005 upravuje, jak se hodnotí žáci v základních uměleckých školách, a stanovuje stupně prospěchu a pravidla pro celkové hodnocení.
§ 3 Hodnocení žáka
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ve školním vzdělávacím programu jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka, zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve vzdělávacím programu, jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.
(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – uspokojivý,
d) 4 – neuspokojivý.
(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu2).
(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku.
(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5 let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
Paragraf 3 vyhlášky 71/2005 upravuje, jak se hodnotí žáci v základních uměleckých školách, a stanovuje stupně prospěchu a pravidla pro celkové hodnocení.
Co to znamená v praxi
Ředitel školy rozhoduje, zda budou žáci hodnoceni známkami, slovně, nebo kombinací obou způsobů.
Pokud je žák hodnocen známkami, může dostat 1 (výborný), 2 (chvalitebný), 3 (uspokojivý) nebo 4 (neuspokojivý) v jednotlivých předmětech.
Na konci každého pololetí je žák celkově hodnocen jako "prospěl(a) s vyznamenáním", "prospěl(a)" nebo "neprospěl(a)".
Žák prospěl s vyznamenáním, pokud nemá žádnou známku horší než 2 a průměr známek z povinných předmětů není vyšší než 1,5.
Na co si dát pozor
Pokud nelze žáka hodnotit z objektivních důvodů, ředitel školy určí náhradní termín pro hodnocení. Pro první pololetí musí být hodnocení ukončeno nejpozději do konce druhého pololetí, pro druhé pololetí do konce srpna.
Ředitel školy může uznat dříve získané vzdělání, pokud je doloženo a od jeho získání neuplynulo více než 5 let. V takovém případě je žák uvolněn z výuky a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.