§ 4 Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu – Případy, které se nepovažují za pronájem

§ 4 Případy, které se nepovažují za pronájem (1) Za pronájem podle této vyhlášky se nepovažuje a) poskytne-li organizace nedopravní organizaci ve všech případech a dopravní podnik k výkonům pro vlastní potřebu vozidlo včetně řidiče, popřípadě dodá-li pro prováděný výkon i pohonné látky, s výjimkou případů, kdy organizace dodá vozidlo i s pohonnými látkami při pronájmu vozidel k výcviku řidičů; b) provede-li přechodný držitel (nájemce) vozidlem výkony pro cizí potřebu, které nejsou jeho oborem podnikání, jestliže mu nebyly uloženy podle předpisů o řízení silniční nákladní dopravy, popřípadě podle jiných předpisů; c) nebyla-li o pronájmu, kdy jednou ze smluvních stran je organizace, sjednána písemná dohoda; d) používání vozidla státní socialistické organizace jinou organizací nad nejvýše přípustnou dobu pronájmu (§ 2 odst. 6). (2) Případy podle odstavce 1 se pro stanovení náhrad posuzují tak, jako by vlastník vozidla provedl sám vozidlem pro přechodného držitele výkony; je proto povinen počítat za ně náhradu podle cenových předpisů vztahujících se na provádění odpovídajících výkonů pro cizí potřebu. Nedodal-li v takových případech vlastník vozidla na vlastní náklad řidiče, popřípadě pohonné látky a mazadla a pod., je přechodný držitel oprávněn odpovídající náklady fakturovat vlastníku vozidla podle platných cenových a mzdových předpisů. (3) Ustanovení a sazby této části neplatí pro půjčování (pronájem) vozidel, prováděné organizacemi jako obor jejich podnikání.