§ 5 Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu – Druhy náhrad při pronájmu a jednotky výkonů
Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu · 74/1961 Sb. · § 5 · Dopravní právo
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 74/1961 stanovuje, že celková náhrada za pronájem vozidla se skládá z nájemného a vedlejších náhrad, přičemž se počítá podle ujetých kilometrů.
§ 5 Druhy náhrad při pronájmu a jednotky výkonů
(1) Celková náhrada za pronájem se skládá
a) z nájemného, popřípadě z náhrady za užívání - dále jen „nájemné“ - § 6,
b) z vedlejších náhrad (§ 7).
(2) Náhrada za pronájem se počítá za výkony vyjádřené počtem kilometrů ujetých v příznivých provozních poměrech, tj. základních kilometrů.
(3) Nevykáže-li nájemce jízdní výkony vozidla v základních kilometrech podle zvláštních předpisů,*) považuje se za základní kilometry
a) je-li pronajímatelem organizace, počet skutečně ujetých kilometrů, zvýšený u vozidel sloužících přepravě osob o 15 % a u ostatních vozidel o 25 %,
b) v ostatních případech počet skutečně ujetých kilometrů zvýšený o 10 %.
(4) V případech, kdy počet skutečně ujetých kilometrů nelze spolehlivě zjistit, popřípadě kdy je takové zjištění značně obtížné (výkony traktorů apod.) nebo kdy výkon vozidla nezáleží v jízdě, avšak je při něm v činnosti jeho motorické zařízení, s výjimkou použití sklápěčky nebo zvedací plošiny, jíž je vozidlo vybaveno, považuje se každá minuta takového výkonu za 0,2 základního kilometru.
(5) Podkladem pro stanovení výše nájemného a vedlejších náhrad jsou normy nákladů na jednotlivé složky nájemného a normy vedlejších náhrad, stanovené zvláštními předpisy.*) Nejsou-li normy stanoveny nebo nevztahují-li se na pronajímatele příslušné předpisy, jsou podkladem skutečné náklady, popřípadě náklady odpovídající odstavci 6.
(6) U vozidel, pro která nejsou normy nákladů stanoveny nebo u nichž lze skutečné náklady zjistit teprve po delším časovém odstupu (později než do jednoho měsíce), vychází se z norem nákladů, popřípadě ze skutečných nákladů jiného vozidla, které se takovému vozidlu nejvíce přibližuje pořizovací cenou, udržovacími náklady, určením, dovoleným zatížením, počtem náprav, zvláštním zařízením, obsahem válců apod. V případech pochybnosti rozhoduje okresní národní výbor.
Paragraf 5 vyhlášky 74/1961 stanovuje, že celková náhrada za pronájem vozidla se skládá z nájemného a vedlejších náhrad, přičemž se počítá podle ujetých kilometrů.
Co to znamená v praxi
Celková platba za pronájem vozidla se dělí na dvě části: nájemné (§ 6) a vedlejší náhrady (§ 7).
Základem pro výpočet náhrady je počet ujetých kilometrů, které se nazývají „základní kilometry“.
Pokud nájemce neprokáže ujeté kilometry podle předpisů, skutečně ujeté kilometry se navýší:
O 15 % u vozidel pro přepravu osob, pokud je pronajímatelem organizace.
O 25 % u ostatních vozidel, pokud je pronajímatelem organizace.
O 10 % ve všech ostatních případech.
Pokud nelze spolehlivě zjistit ujeté kilometry (např. u traktorů) nebo vozidlo pracuje bez jízdy (kromě sklápěčky/plošiny), každá minuta takového výkonu se počítá jako 0,2 základního kilometru.
Výše nájemného a vedlejších náhrad se určuje podle norem nákladů stanovených zvláštními předpisy. Pokud normy nejsou, použijí se skutečné náklady.
Pokud normy nejsou nebo nelze zjistit skutečné náklady včas (do jednoho měsíce), použijí se náklady podobného vozidla. V případě pochybností rozhoduje okresní národní výbor.
Příklad
Pronajmete si nákladní vozidlo od organizace. Pokud nebudete mít řádně zaznamenané ujeté kilometry, bude se vám počítat o 25 % více kilometrů, než jste skutečně ujeli.
Na co si dát pozor
Pokud jste nájemce, pečlivě si veďte záznamy o ujetých kilometrech, abyste se vyhnuli navýšení náhrady.
V případě pochybností o nákladech (pokud nejsou normy) rozhoduje okresní národní výbor.