§ 12 Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Prodej zajištěného majetku
Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 86/2015 Sb. · § 12 · Trestní právo
Stručně: Soud může rozhodnout o prodeji majetku zajištěného v trestním řízení, a to buď se souhlasem obviněného, nebo i bez něj za splnění určitých podmínek.
§ 12 Prodej zajištěného majetku
(1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen.
(2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že
a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě,
b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení,
c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo
d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi.
(3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.
(4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje
a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí,
b) jiný orgán činný v trestním řízení, územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu,
c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuci,
d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách,
e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě.
(5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.
(6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu.“.
41. Za § 12 se vkládá označení a nadpis nové hlavy IV, které znějí:
„HLAVA IV
42. Pod nadpis hlavy IV se vkládá nový § 12a, který zní:
Soud může rozhodnout o prodeji majetku zajištěného v trestním řízení, a to buď se souhlasem obviněného, nebo i bez něj za splnění určitých podmínek.
Co to znamená v praxi
Soud může prodat váš zajištěný majetek, pokud s tím souhlasíte písemně nebo ústně do protokolu.
Máte právo se vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou se váš majetek prodá, a soud vás o tom musí poučit.
Soud může prodat váš majetek i bez vašeho souhlasu, pokud hrozí jeho rychlá zkáza, velká ztráta hodnoty (např. u aut), nepřiměřené náklady na správu nebo obtížná správa.
Proti rozhodnutí soudu o prodeji majetku (kromě případů rychlé zkázy) můžete podat stížnost, která odloží prodej.
Příklad
Pan Novák je obviněn z trestného činu a soud mu zajistil luxusní automobil. Pokud pan Novák písemně souhlasí s prodejem vozu a vyjádří se k minimální prodejní ceně, soud může rozhodnout o jeho prodeji. Pokud by však automobil stál dlouho na parkovišti a hrozila by mu rychlá ztráta hodnoty (např. kvůli korozi nebo zastarání modelu), soud by mohl rozhodnout o prodeji i bez souhlasu pana Nováka.
Na co si dát pozor
Stížnost proti rozhodnutí soudu o prodeji majetku má odkladný účinek, což znamená, že prodej se neuskuteční, dokud se o stížnosti nerozhodne.
Výjimkou, kdy stížnost nemá odkladný účinek, je prodej majetku, který podléhá rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě.