§ 12 zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů – Prodej zajištěného majetku
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů · 279/2003 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 12 zákona 279/2003 stanoví podmínky a postupy, za nichž může soud rozhodnout o prodeji majetku, který byl zajištěn v trestním řízení, a to buď se souhlasem obviněného, nebo i bez něj za určitých okolností. Soud může prodat zajištěný majetek, pokud s tím obviněný souhlasí, přičemž obviněný má právo se vyjádřit k nejnižší prodejní ceně. (§ 12 zákona č. 279/2003 Sb., zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Prodej zajištěného majetku
- Týká se: soud, obviněný, exekutor, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.“
- Judikatura: na § 12 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 279/2003 Sb.
(1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen.
(2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že
a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě,
b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení,
c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo
d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi.
(3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.
(4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje
a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí,
b) jiný orgán činný v trestním řízení, Ministerstvo vnitra, jiná organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu,
c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuci,
d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách,
e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě.
(5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.
(6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může prodat zajištěný majetek, pokud s tím obviněný souhlasí, přičemž obviněný má právo se vyjádřit k nejnižší prodejní ceně.
- Soud může rozhodnout o prodeji i bez souhlasu obviněného, pokud majetek rychle podléhá zkáze, ztrácí na hodnotě (např. auta, elektronika), správa majetku je příliš nákladná, nebo vyžaduje složité podmínky či odbornost.
- Peníze získané prodejem zajištěného majetku se uloží do úschovy soudu.
- Proti rozhodnutí soudu o prodeji majetku je možné podat stížnost, která má odkladný účinek.
Na co si dát pozor
- Obviněný musí být poučen o svém právu vyjádřit se k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat, pokud s prodejem souhlasí.
- Pověřený nebo smluvní správce je povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
- Při prodeji majetku se postupuje podle specifických právních předpisů v závislosti na tom, kdo prodej provádí (soud, jiný orgán, exekutor, správce).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 12
Jak soudy aplikují § 12
Shledal jej naopak v tom, že orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v průběhu trestního stíhání žalobce v souladu s § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 279/2003 Sb. Jejich pochybení konkrétně spatřoval v tom, že k prodeji předmětného vozidla přistoupily až po více než sedmi letech od jeho zajištění, ačkoliv bylo možné očekávat výraznou ztrátu jeho hodnoty (ceny).
… věřitele č. 1 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. září 2015, č. j. KSPH 42 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. [14] Odvolací soud vyšel v rovině právní z ustanovení § 167 odst. 1 a 2, § 173 odst. 1, § 283 odst. 3 a § 285 insolvenčního zákona, z ustanovení § 47 a § 48 tr. ř. a z ustanovení § 12 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů.
Podle stěžovatele rozhodl policejní orgán o prodeji jeho automobilu, ačkoli nebyl v době rozhodnutí obviněný a uvedený postup je možné použít výhradně proti obviněnému [§ 12 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o zajištění")].
Související
§ 36 (Vyhláška ministerstva financí o správě n)§ 1 (Zákon o zrušení obsoletních právních pře)§ 150 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)§ 237 Účinnost (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)