§ 12 Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů – Prodej zajištěného majetku

§ 12 Prodej zajištěného majetku (1) Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen. (2) Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že a) podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě, b) bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení, c) s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo d) výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi. (3) V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení. (4) Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje a) soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí, b) jiný orgán činný v trestním řízení, Ministerstvo vnitra, jiná organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu, c) exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuci, d) správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách, e) smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě. (5) Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu. (6) Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu. HLAVA IV