§ 1 zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů – Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí…
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů · 279/2003 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf upravuje postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku v trestním řízení a při správě takto zajištěného majetku, včetně majetku zajištěného v rámci mezinárodní justiční spolupráce. Zákon stanovuje pravidla pro nakládání s majetkem, který byl zajištěn v trestním řízení, ať už pro účely výkonu trestu, zabrání majetku nebo uspokojení nároku poškozeného. (§ 1 zákona č. 279/2003 Sb., zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, státní zástupce, policejní orgán, poškozený
- Judikatura: na § 1 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 279/2003 Sb.
(1) Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu, výkonu ochranného opatření zabrání části majetku nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“).
(2) Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3) Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu, nejde-li o věc, o jejímž prodeji bylo rozhodnuto podle § 80 trestního řádu.
(4) Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej.
(5) Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci, návrhu na zabrání části majetku nebo návrhu na zabrání náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení.
(6) Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce.
(7) Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení.
(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle trestního řádu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zákon stanovuje pravidla pro nakládání s majetkem, který byl zajištěn v trestním řízení, ať už pro účely výkonu trestu, zabrání majetku nebo uspokojení nároku poškozeného.
- Správa zajištěného majetku zahrnuje i jeho prodej, pokud je to nutné.
- Příslušnost ke správě zajištěného majetku se v průběhu trestního řízení mění – v přípravném řízení ji má státní zástupce (případně policejní orgán), po podání obžaloby přechází na soud.
- Ustanovení zákona o postupu soudu se obdobně použijí i na státního zástupce a policejní orgán, s tím, že o zásazích do základních práv a svobod rozhoduje soudce.
Na co si dát pozor
- Zákon se nevztahuje na správu věcí, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy pouze za účelem provedení důkazu, pokud o jejich prodeji nebylo rozhodnuto podle trestního řádu.
- Policejní orgán musí informovat státního zástupce před prodejem zajištěného majetku, s výjimkou věcí podléhajících rychlé zkáze.
- V případě, že tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a jeho správě podle trestního řádu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1
Jak soudy aplikují § 1
Podle § 1 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni 4. 3. 2010 (dále jen „zákon o zajištění majetku“), na nějž je odkazováno právě v § 441 odst. 2 tr. řádu, platilo, že tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části (dále jen "majetek") a při jeho správě (odst. 1).
… mezi slečnou J. R., a slečnou V. A., za úplatu ve výši 375.000,- Kč, v majetku zúčastněné osoby V. A. Citovaným rozhodnutím policejní orgán současně zúčastněné osobě zakázal, aby s uvedenou majetkovou hodnotou jakkoliv nakládala, převedla ji na někoho jiného nebo ji zatížila a podle § 9 odst. 1 písm. a) s odkazem na § 1 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, pověřil správou zajištěného majetku Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště v H. K., se sídlem …
Napadeným usnesením policejního orgánu bylo podle § 12 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 1 odst. 6 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále je "zákon o výkonu zajištění majetku"), rozhodnuto o prodeji tohoto zajištěného vozidla.