Stručně: Paragraf 19 zákona 87/1958 stanoví, kdo hradí náhradu za vyvlastnění a za jakých podmínek může být tato náhrada poskytnuta i v jiné než peněžní formě.
§ 19
(1) Náhradu za vyvlastnění poskytne osoba, v jejíž prospěch bylo vyvlastnění provedeno.
(2) Je-li předmětem vyvlastnění osobní majetek nebo zemědělský pozemek, může stavební úřad přiznat vyvlastněnému na jeho žádost nebo na návrh vyvlastnitele náhradu v jiném vhodném nemovitém majetku nebo ve stavebních prostředcích.
Paragraf 19 zákona 87/1958 stanoví, kdo hradí náhradu za vyvlastnění a za jakých podmínek může být tato náhrada poskytnuta i v jiné než peněžní formě.
Co to znamená v praxi
Náhradu za vyvlastnění vždy platí ten, v jehož prospěch bylo vyvlastnění provedeno.
Pokud je vyvlastněn osobní majetek nebo zemědělský pozemek, může stavební úřad na žádost vyvlastněného nebo vyvlastnitele rozhodnout o poskytnutí náhrady v podobě jiného vhodného nemovitého majetku nebo stavebních prostředků.
Tato možnost náhrady v naturáliích (nemovitosti, stavební prostředky) není automatická, ale závisí na rozhodnutí stavebního úřadu.
Na co si dát pozor
Možnost náhrady v jiné než peněžní formě se týká pouze osobního majetku nebo zemědělských pozemků.
Rozhodnutí o formě náhrady je na stavebním úřadu, který může vyhovět žádosti vyvlastněného nebo návrhu vyvlastnitele.
Hlídat změny § 19 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.