§ 3 Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o stanovení minimální mzdy – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o stanovení minimální mzdy · 99/1991 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Pokud mzda pracovníka v kalendářním měsíci nedosáhne výše minimální mzdy, musí mu organizace nebo občan, u nichž je zaměstnán, doplatit rozdíl.
§ 3 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Nedosáhne-li mzda6) pracovníka v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, organizace nebo občan, u nichž je pracovník v pracovním poměru (dále jen „organizace“), mu rozdíl doplatí (dále jen „doplatek“).
(2) Pracovníkům odměňovaným též mzdovými složkami za delší než měsíční období se doplatky poskytují zálohově7) a zúčtují se v měsíci výplaty uvedených mzdových složek.
Pokud mzda pracovníka v kalendářním měsíci nedosáhne výše minimální mzdy, musí mu organizace nebo občan, u nichž je zaměstnán, doplatit rozdíl.
Co to znamená v praxi
Každý pracovník má právo na to, aby jeho měsíční mzda dosáhla alespoň výše minimální mzdy.
Pokud je mzda nižší, zaměstnavatel (organizace nebo občan) má povinnost doplatit rozdíl do výše minimální mzdy.
U pracovníků, kteří dostávají mzdové složky za delší než měsíční období, se doplatky poskytují zálohově.
Tyto zálohové doplatky se zúčtují v měsíci, kdy jsou vyplaceny zmíněné mzdové složky.
Příklad
Pan Novák pracuje v továrně a jeho měsíční mzda činí 1900 Kčs. Minimální mzda je stanovena na 2000 Kčs měsíčně. Zaměstnavatel pana Nováka mu musí doplatit 100 Kčs, aby jeho celková mzda dosáhla minimální mzdy.
Na co si dát pozor
Do mzdy pro účely výpočtu minimální mzdy se nezapočítává mzda za práci přesčas u pracovníků odměňovaných měsíční mzdou (§ 5 písm. a).
Do mzdy se nezapočítávají ani věrnostní stabilizační odměny v Severočeském, Západočeském a Jihočeském kraji podle zvláštního předpisu (§ 5 písm. b).
Hlídat změny § 3 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.