37 CO 226/2021-375 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, jíž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 285.401 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a žalobkyni zavázal nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 85.608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok III.). 2. Proti výroku I. citovaného rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný, jenž soudu I. stupně vytýkal, že na základě nesprávných skutkových zjištění věc nesprávně právně posoudil. Žalovaný zdůraznil, že souhlas s rekonstrukcí udělil žalobkyni pouze v rozsahu zrušení příčky mezi kuchyní a obývacím pokoje, čímž nemohlo dojít ke zhodnocení bytu v rozsahu částky 20.000 Kč. Stalo by se tak pouze, pokud by se tržní cena bytu v důsledku úprav zvýšila, což však nenastalo. Není ani zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl soud I. stupně k závěru, že odstraněním příčky se hodnota bytu zvýšila právě o 20.000 Kč. Nelze totiž souhlasit s vysloveným názorem znalkyně, že zhodnocení spočívá v modernizaci bytu, kdy propojení kuchyně a obývacího pokoje je současným stavebním trendem, případně v inovaci stávajících materiálů, které byly k rekonstrukci použity. Naopak propojení kuchyně s obývacím prostorem není přijatelné pro každého. Žalobkyně prováděla úpravu čistě podle svých potřeb, což objektivně nelze vnímat jako zvýšení jeho tržní hodnoty bytu. Žalovaný proto navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném výroku I. změnil tak, že zamítne žalobu i v této části a žalobkyni zaváže k povinnosti zaplatit žalovanému náklady soudního řízení. 3. Proti výrokům II. a III. shora citovaného rozsudku (posuzováno dle obsahu) podala odvolání žalobkyně, jež soudu I. stupně vytýkala, že neprovedl jí navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zdůraznila, že přestože soud prvního stupně uzavřel, že v rozhodné době byla členkou žalovaného i řádnou nájemkyní předmětného družstevního bytu, tato teze je mylná. Část uplatněného nároku žalobkyně tvoří bezdůvodné obohacení, jehož se žalovanému dostalo z pravidelných měsíčních úhrad nájemného, které byly zčásti tvořeny splátkou úvěru žalovaného na pořízení nemovitostí a představují tak fakticky jen splátky dalšího členského vkladu, o čemž však se žalovaným neuzavřela písemnou smlouvu. Žalobkyně zdůraznila, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalovaným a MVDr. [příjmení] dne [datum] není právním jednáním, jež by bylo důsledkem realizace práva uzavřít nájemní smlouvu k družstevnímu bytu spojeného s členstvím v bytovém družstvu. Jelikož členský vklad k předmětnému bytu nebyl žalovanému složen ani sjednán, nemůže být předmětný byt považován za byt družstevní, jedná se proto o byt ve smyslu ustanovení § 1159 občanského zákoníku a závazek převzít povinnost k dalšímu členskému vztahu vztahujícímu se k předmětnému družstevnímu bytu tedy nemohl být žalobkyní ani její právní předchůdkyní sjednán. Soud I. stupně rovněž zcela rezignoval na hodnocení účinků odstoupení od smlouvy o převodu družstevního podílu. Žalobkyně považuje za nesprávný i závěr soudu I. stupně, že žalovaný udělil žalobkyni souhlas s rekonstrukcí pouze v rozsahu zrušení příčky mezi kuchyní obývacím pokojem, a že k jiným změnám žalobkyně souhlas obžalovaného nedostala. Žalobkyně má naopak zato, že souhlas s prováděním změn na předmětné bytu udělený MVDr. [příjmení] zakotvuje toto právo i pro dalšího nájemce, žalobkyni. Soud I. stupně neprovedl ani žalobkyní navržené důkazy, a to vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění zhodnocení bytu celkově provedenou rekonstrukcí a důkazy o tom, že ze strany žalovaného nebyla uzavřena nová nájemní smlouva. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalobkyně ani žalovaný se k odvolání protistrany navzájem nevyjádřili. 5. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a 202 a contrario o. s. ř.) bylo žalobkyní i žalovaným podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a po doplnění dokazování znaleckým posudkem ke stanovení rozsahu zhodnocení předmětného bytu dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Důvodným však shledal odvolání žalovaného. 6. Předmětem sporu v posuzované věci je nárok uplatněný žalobkyní, jímž se po žalovaném domáhala zaplacení částky 51.555 Kč z titulu bezdůvodného obohacení coby splátek úvěru poskytnutého žalovanému, jež byly placeny žalobkyní v platbách nájemného v období od dubna 2017 do června 2018 po 3.437 Kč měsíčně, a dále zaplacení částky 253.846 Kč coby bezdůvodného obohacení, jehož se žalovanému dostalo zhodnocením předmětného bytu rekonstrukcí, kterou provedla žalobkyně. 7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil správný skutkový závěr, že žalovaný je vlastníkem bytu [číslo] ve stavbě [adresa] v obci [obec], který smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne [datum] převedla MVDr. [jméno] [příjmení], zakládající člen žalovaného, na žalobkyni, dne [datum] pak došlo k předání předmětného bytu. Dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], pak žalobkyně od smlouvy o převodu družstevního podílu odstoupila, dne [datum] bylo prohlášení o zániku smlouvy o převodu družstevního podílu předloženo žalovanému. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně požádala žalovaného o povolení stavebních úprav (zrušení příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem spočívající ve zbourání nenosné příčky o síle 15 cm, odstranění dveří mezi kuchyní obývacím pokojem včetně zárubní a přeložení elektroinstalace). Žalovaný s rekonstrukcí v uvedeném rozsahu vyslovil souhlas přípisem ze dne [datum] a žalobkyně odstranění příčky mezi kuchyní obývacím pokojem, včetně souvisejícího přeložení elektroinstalace, provedla, jak shodně prohlásili žalobkyně i žalovaný za nesporné. Žalobkyně žalovaného mailem ze dne [datum] a následně urgencí ze dne [datum] žádala o poskytnutí prostředků nakoupit vstupních dveří do bytu. Přípisem ze dne [datum] žalovaný žádost žalobkyně zamítl. Znaleckým posudkem ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovila míru zhodnocení předmětného bytu odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem na částku 13.480 Kč coby hodnotu vložených nákladů, nikoli však rozdíl mezi cenou, jež měl byt před a po provedení rekonstrukce. Dle závěrů znalkyně změnu tržní ceny bytu nelze průkazně doložit ani vyčíslit žádným znaleckým zkoumáním, vlastní zhodnocení však spočívá v modernizaci bytu. Soud prvního stupně dále zjistil, že nájemné z předmětného bytu od [datum] činilo 4.855 Kč, od [datum] pak 4.880 Kč, z čehož částka 3.437 Kč připadala na splátku úvěru od stavební spořitelny. Žalobkyně žalovanému platila nájemné v období od dubna 2017 do června 2018. 8. Odvolací soud nemá připomínek k hodnocení důkazů, jak je provedl soud I. stupně, ani ke skutkovým zjištěním, jak jsou podrobně uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje. Soud I. stupně přesvědčivě a logicky vysvětlil, z jakých důkazů vyšel i jak je hodnotil. Odvolací soud proto nepovažuje za důvodnou odvolací námitku žalobkyně, že soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. [jméno] žalobkyně pak uvedená skutková zjištění nezpochybnila. Jí navrhovaný důkaz k prokázání neuzavření nové nájemní smlouvy se ve světle právního posouzení převodu družstevního podílu a členství žalobkyně v družstvu (žalovaném), jak jej provedl soud I. stupně, jeví nadbytečným. 9. Odvolací soud však shledal nepřezkoumatelným závěr soudu I. stupně o zhodnocení předmětného bytu v důsledku žalobkyní provedeného odstranění příčky o částku 20.000 Kč. Z odůvodnění rozsudku nevyplývá, na základě jakých úvah soud I. stupně stanovil právě částku 20.000 Kč, pokud, a to zcela správně, nepřistoupil na míru zhodnocení bytu částkou 13.480 Kč coby hodnoty celkových investic v souvislosti s odstraněním příčky (vyčíslené znalkyní [příjmení]). Odvolací soud podotýká, že přitom nelze přehlédnout, že odpověď na otázku o zhodnocení bytu je otázkou odbornou. 10. Odvolací soud proto k návrhu procesních stran doplnil dokazování znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] včetně jeho doplnění při jednání před odvolacím soudem dne [datum], z nějž učinil zjištění vyplývající ze závěrů citovaného znaleckého posudku, že pro stanovení výsledné obvyklé ceny a tržní hodnoty nemovitostí se používá srovnávací metoda porovnáním celku, nebo ceny 1 m² podlahové plochy bytové jednotky. [příjmení] plocha je přitom součtem celé plochy bytu, tedy výměra ohraničená obvodovými zdmi bytů, do níž se započítávají i vnitřní dělící příčky, kdy i s odstraněním či naop