4 C 65/2022-30 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku v k. ú. [obec]. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní č. [číslo], v k. ú. [obec]. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemenu na tomto pozemku a dohodli se, že smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřou nejpozději do 12 měsíců od dokončení stavby – zařízení distribuční soustavy„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne 26. 6. 2020. Žalovaný na opakované výzvy k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem 4. Podle ustanovení § 1786 občanského zákoníku, zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 5. Podle ustanovení § 1787 odst. 1,2 občanského zákoníku, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 6. Podle ustanovení § 1788 odst. 2 občanského zákoníku, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. 7. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č.: [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se„ budoucí povinná“ (tj. žalovaný jako vlastník pozemku parcelní č. [číslo] v k. ú. [obec]) a žalobkyně dohodli, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“ uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno bude uzavřeno za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN, kabelová skříň NN na pozemku parcelní č. [číslo], k. ú. [obec], který je vlastněn žalovaným. Dle čl. III. smlouvy o smlouvě budoucí bude věcné břemeno zřízeno jako časově neomezené a bude zřízeno za úplatu ve výši 500 Kč. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce], Stavební úřad, pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] sodu zjistil, že stavební úřad vydal kolaudační souhlas, kterým povolil užívání stavby„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) vyplývá, že dne 26. 6. 2020 došlo k dokončení stavby„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“ a jejímu převzetí. Z čestného prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu o VB ze dne [datum] vyplývá, že se společnost [právnická osoba] pokusila s žalovaným uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy mu dne 1. 4. 2021 odeslala smlouvu k podpisu a dne 11. 6. 2021 odeslala urgenci s dodejkou, jelikož nebylo možné smlouvu s žalovaným uzavřít, byla věc předána na právní oddělení žalobkyně. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 8. 2. 2022, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku parcelní č. [číslo], v k. ú. [obec]. 8. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se smluvní strany dohodly, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“ spolu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene spočívajícího v umístění distribuční soustavy – kabel NN, kabelová skříň NN, na pozemku parcelní č. [číslo], k. ú. [obec]. Poté, co došlo k dokončení stavby, žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. 9. Bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí dle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, ve které se žalovaný zavázal, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], připojení NN rekreace [příjmení]“ uzavře s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene na jeho pozemku. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje všechny podstatné náležitosti a jako taková zavázala účastníky k plnění v ní obsaženému. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že k dokončení stavby došlo dne 26. 6. 2020 a žalovaný byl povinen smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Účastníci řízení se v této smlouvě zavázali uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby, tj. do 26. 6. 2021. Od 27. 6. 2021 počala účastníkům běžet lhůta podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku v trvání jednoho roku, po kterou se lze domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, žaloba byla tedy podána včas. Jelikož žalovaný svému smluvnímu závazku ani po písemné urgenci ze strany žalobkyně uzavřít předmětnou smlouvu nedostál, nahradil soud projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tímto rozhodnutím, přičemž vyslovil, že nedílnou součástí smlouvy je i příslušný geometrický plán. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tedy celkem částka 2 200 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.