7 C 243/2017-206 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], a žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo] k nemovitým věcem: pozemku parcelní číslo [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I), nemovité věci: pozemek parcelní číslo [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova číslo popisné [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce], přikázal žalobci [celé jméno žalobce] do jeho výlučného vlastnictví (výrok II), žalobci uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku vyplatit žalované na vypořádání jejího podílu částku 166 667 Kč (výrok III), protinávrh žalované spočívající v návrhu na rozdělení nemovitých věcí: pozemek parcelní číslo [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova číslo popisné [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] formou vymezení bytových jednotek s určením spoluvlastnických podílů na pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] odmítl (výrok IV), žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku 5 514 Kč (výrok V), dále rozhodl o tom, že žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací záloha na předpokládané náklady důkazu ve výši 5 000 Kč (výrok VI) a žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 81 948 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce (výrok VII). 2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě žalovaná. Nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, že není možné reálné rozdělení předmětné nemovitosti na dvě části při zachování spoluvlastnických podílů. Soud I. stupně dle žalované pochybil, pokud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem k posouzení možnosti reálného rozdělení předmětné nemovitosti. Ustanovený znalec se otázce reálného rozdělení nemovitosti dle spoluvlastnických podílů věnoval naprosto povrchně a okrajově, při samotné prohlídce se netajil negací možnosti reálného rozdělení domu, což se nakonec odrazilo i v závěrech znaleckého posudku. Zde se znalec soustředil jen na stanovení obvyklé ceny nemovitosti. Znalec byl již dopředu přesvědčen o nemožnosti nemovitost rozdělit a rozumnou argumentaci žalované bez dalšího odmítal. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že žalovaná nic nenamítala proti postupům znalce a nelze se ztotožnit s jejím požadavkem na provedení revizního znaleckého posudku. Žalovaná sice zpochybňuje postupy znalce, avšak nedokládá, jakých nesrovnalostí se měl dopustit. Neodbornost ustanoveného znalce dostatečně nezdůvodnila, proto není potřebné vypracovávat posudek revizní. Neuvádí ani blíže, na základě jakých důkazů měl soud I. stupně dospět k nesprávným skutkovým zjištěním. Soud I. stupně dle žalobce při hodnocení důkazů postupoval podle zákona a dospěl ke správným skutkovým zjištěním. Reálné rozdělení nemovitosti není dle žalobce možné, neboť by se tím podstatně snížila její hodnota, navrhované řešení žalovanou je pouze teoretickou možností, která by byla značně nákladná. Žalovaná ani neprokázala, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení zbývajícího podílu žalobci. 4. Žalovaná u jednání odvolacího soudu konaného 10. 11. 2022 vzala zpět své odvolání proti výrokům IV, V a VI rozsudku soudu I. stupně, proto výroky IV a VI rozsudku nebyly odvolacím soudem přezkoumávány a tyto nabyly právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2 věta prvá, § 159 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Odvolací řízení o odvolání žalované proti těmto napadeným výrokům bylo dle ustanovení § 207 odstavec 2 o. s. ř. zastaveno, nicméně jako závislý výrok byl odvolacím soudem přezkoumáván i výrok VII o náhradě nákladů řízení státu. 5. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve zbývajících napadených výrocích I, II a III o věci samé a v závislých výrocích V a VII týkajících se nákladů řízení státu a účastníků a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212 odstavec 1, 3, 5 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.) dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro změnu napadeného rozsudku schválením soudního smíru uzavřeného účastníky v odvolacím řízení. 6. U jednání odvolacího soudu konaného 10. 11. 2022 navrhli účastníci schválení uzavřeného smíru, dle něhož by podílové spoluvlastnictví účastníků ke sporné nemovitosti bylo zrušeno, tato by byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, který se zavázal vyplatit žalované na výplatu vypořádacího podílu částku 326 667 Kč do tří dnů od právní moci usnesení o schválení smíru a žalovaná se zavázala zaplatit mu část nákladů řízení vzniklých před soudy obou stupňů. 7. Podle ustanovení § 220 odstavec 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír. V takovém případě rozhoduje soud usnesením (§ 223 o. s. ř.). 8. Podle ustanovení § 99 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (odst. 1 věta první). Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (odst. 2). Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (odst. 3). 9. V daném případě se žalobce v řízení domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti a jím uplatněný nárok umožňuje uzavření smíru mezi účastníky, neboť povaha uplatněného nároku nevylučuje možnost uzavření smíru. Z uzavřeného smíru mezi účastníky je též zřejmé, že jím účastníci vypořádali veškeré nároky, které jsou předmětem tohoto řízení. Jelikož uzavřený smír je dostatečně určitý a po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí umožňuje navržení a nařízení výkonu rozhodnutí či soudní exekuce a obsahuje též dohodu účastníků o náhradě nákladů řízení, kterou se zčásti zavázala zaplatit žalovaná žalobci (§ 146 odstavec 1 písmeno a) o. s. ř.), odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 2 o. s. ř. změnil tak, že uzavřený smír účastníků schválil. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení státu vzniklých před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 148 odstavec 1 o. s. ř., kdy podle výsledku řízení je každý z účastníků povinen nahradit státu náklady řízení tvořené vyplaceným znalečným z prostředků státního rozpočtu.