11 C 294/2021-111 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem rozvedl manželství účastníků (výrok I) a žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. Odůvodnil své rozhodnutí o rozvodu manželství uzavřeném v roce 1986, z něhož se narodily dvě dnes již zletilé děti, zjištěním, že manželství účastníků je vážně a nenapravitelně rozvráceno a je tedy dán důvod k jeho rozvodu podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a není dán důvod pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) o. z. o možnosti nerozvést rozvrácené manželství, neboť„ nelze říct, že se manželka svým chováním převážně nepodílela na tomto rozvratu, spíše naopak“. Tento závěr učinil soud I. stupně na základě zjištění z účastnických výpovědí manželů a z listinných důkazů o zdravotním stavu manželů a o jejich finančních poměrech, a to jak z doby před opuštěním rodinné domácnosti manželem koncem srpna 2021, tak poté, kdy manželé žijí od tohoto data odděleně. 3. Proti rozsudku podala odvolání manželka, která navrhla jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení nebo jeho změnu tak, že návrh na rozvod manželství bude zamítnut. Uvedla, že není závěr soudu I. stupně, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství účastníků a není dán důvod pro uplatnění„ tvrdostní“ klauzule § 755 odst. 2 o. z. Soud I. stupně podle názoru manželky zaměňuje odůvodnění rozvratu manželství s odůvodněním absence podmínek pro aplikaci ust. § 755 odst. 2 o. z., která mělo být uplatněno. Soud I. stupně se podle manželky nezabýval jejími poměry v rovině ekonomické i zdravotní, k čemuž v rovině zdravotní poukázala manželka na to, že se od roku 1994 léči s autoimunitní revmatoidní artritidou, má problémy s běžnými úkony jako nakupování, vaření, úklid a oblékání, je omezena v pohyblivosti a byl jí z tohoto důvodu přiznán třetí stupeň invalidity. 4. Manžel navrhl potvrzení napadeného rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Uvedl, že se s napadeným rozsudkem ztotožňuje, že manželka je soběstačná, záměrně a cíleně odmítá svou ekonomickou a zdravotně sociální situaci řešit adekvátním způsobem a nejschůdnější cestu vidí ve vydírání manžela. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek a řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a § 28 zákona o zvláštních řízeních soudních - dále „z. ř. s.“), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání manželky důvodné není. 6. Závěry soudu I. stupně o aktuálním stavu manželství účastníků, o příčinách jeho rozvratu a o zdravotních a finančních poměrech manželů jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a pro stručnost s odůvodněním jejich správnosti odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. 7. Nedůvodná je především ta odvolací námitka manželky, že soud I. stupně zaměnil při právním hodnocení skutkových závěrů zjišťování existence rozvratu manželství a podmínek pro aplikaci ustanovení umožňujícího nerozvést i rozvrácené manželství. Závěr soudu I. stupně o postupně vznikajícím a nyní již definitivně nastalém rozvratu manželství účastníků je správný a vyplývá ze zjištěných skutečností tak, jak jsou v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeny, přičemž ani z účastnické výpovědi manželky ani z jejích skutkových tvrzení nevyplývají žádné skutečnosti ve prospěch závěru, že manželství rozvráceno není. Manželka v rámci své argumentace uplatňuje názor, že manžel podle jejího názoru k opuštění rodinné domácnosti důvod neměl a že by po jeho případném návratu mohly být vztahy mezi manžely snad napraveny, to však vždy s kritikou jednání manžela v rámci vzájemných rozporů a konfliktů, v nichž manželka vždy hodnotí svou pozici jako správnou a pozici manžela jako nesprávnou. V této souvislosti lze uvést, že naopak manželka zaměňuje hodnocení toho, zda je manželství rozvráceno, s tím, jaké jsou příčiny jeho rozvratu, neboť svou argumentaci toho, že manželství účastníků snad ještě trvale a definitivně rozvráceno není, zakládá pouze na tvrzeních toho, že příčina rozvratu manželství je podle jejího názoru na straně manžela. 8. Odvolací soud se ztotožňuje i s tím závěrem soudu I. stupně, byť vyjádřeným poněkud kuse, že za okolností, které byly zjištěny tak, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, lze učinit závěr, že na rozvratu manželství účastníků se manželka podílela převážně, nikoli však výhradně). Tím tedy není řečeno to, proti čemu se manželka v odvolání vymezuje, že by soud shledal příčinu rozvratu výlučně na její straně. I v tomto případě, jako v mnoha obdobných, lze příčiny postupně nastalého rozvratu manželství shledat v určité míře na straně obou manželů, avšak zde je řešení či spíše neřešení vznikajících konfliktů, jak byly soudem I. stupně zjištěny, nutné i podle odvolacího soudu přičíst více k tíži manželky, která svým jednáním vytvořila u svého manžela již takový stav odmítání manželky, že jeho (několikáté) opuštění společné domácnosti bylo logickým vyústěním takto nastalé situace, kdy už není schopen a ochoten soužití s manželkou nadále snášet. V této souvislosti nelze přehlédnout, že některé skutečnosti, které k tomuto závěru vedou, uvedla sama manželka jako oponenturu ke skutečnostem, které sám manžel v řízení původně ani neuplatnil a vyjádřil se k nim až na základě této oponentury manželky. 9. Odvolací soud nad rámec odkazu na správné závěry soudu I. stupně poukazuje konkrétně na dva z nich, a to prohlášení manželky, že v případě budoucího pohřbu matky manžela (tehdy ještě žijící), vystoupí manželka na smutečním obřadu s veřejnou kritikou matky manžela jako špatného člověka, a dále to, že při zdražení základních energií, kvůli němuž se manželka údajně dostala do finanční tísně, oslovila s prosbou o finanční podporu, které se jí údajně nedostává od manžela, nejen děti účastníků, ale také matku manžela, s níž zjevně neměla dobré vztahy, ač v řízení bylo nakonec zjištěno, že manželka má našetřeno na účtu, o němž manžel nevěděl, částku 450 000 Kč. Takové jednání manželky lze hodnotit jako motivované snahou osočit před rodinnými příslušníky manžela, který se údajně dostatečně„ nestará“ o sociálně potřebnou manželku, ač požadavek na finanční podporu nebyl za dané situace dán reálný důvod. 10. Odvolací soud zjistil o aktuálním stavu manželství, že manželé žijí i nadále odděleně, manžel se do rodinné domácnosti nevrátil a není ochoten se vrátit, z čehož vyplývá trvání rozvratu tohoto manželství odůvodňující jeho rozvod. Ohledně aktuálního zdravotního stavu manželky, který má podle námitek manželky odůvodnit nerozvedení rozvráceného manželství, doplnil odvolací soud dokazování lékařskými zprávami MUDr. [jméno] [příjmení] [právnická osoba], z 2. 6. 2022, 13. 10. 2022 a 27. 2. 2023, z nichž zjistil, že manželka je u této lékařky léčena pro revmatoidní seropozitivní artritidu po průběžných kontrolách je jí doporučena rehabilitace a fyzikální terapie, přiměřená pohybová aktivita a při zhoršení lokální obstřiky, přičemž v první uvedené zprávě z června 2022, na níž manželka poukazuje, jí byl vydán i poukaz na pomůcku, a to čtyřkolové skládací chodítko, které manželka dle svého tvrzení používá při chůzi po domě. Odvolací soud doplnil dokazování i propouštěcí zprávou Léčebných lázní [právnická osoba] z 13. 2. 2023, z nichž zjistil, že manželka absolvovala léčebný pobyt v těchto lázních od 16. 1. do 13. 2. 2023 pro shora uvedenou diagnózu seropozitivní revmatické artritidy III. stupně, že došlo k „ regresi algického syndromu“, ke zvolnění zkrácených svalů, zlepšení držení těla, volnější hybnosti končetin a trupu, volnější chůze a byla subjektivně zlepšená hybnost. Doporučení lázeňského zařízení do budoucna zahrnuje mimo jiného i pokračování v zavedeném cvičení a pravidelnou volnočasovou aktivitu dle tolerance. [příjmení] léčba je přitom i nadále indikována pro dobrý efekt spočívající v regresi bolesti, ve zlepšení rozsahu pohybu v postižených kloubech a zlepšení celkové kondice a kvality života. Dále odvolací soud doplnil dokazování i zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] - [právnická osoba] z 16. 11. 2022, z níž zjistil, že v této ambulanci je manželka léčena pro deformity drobných kloubů na rukách, které mají mimo jiného za následek omezení pohybu v zápěstí, přičemž chůze je samostatná, doma více využívá dopomoc –„ fr. hůl, bez parézy“. 11. Po takto doplněném dokazování činí odvolací soud závěr, že zdravotní postižení manželky, které bylo správně zjištěno soudem I. stupně a pro které je jí přiznána invalidita třetího stupně, sice je závažné, ale neomezuje manželku v běžném způsobu života v až tak intenzivní míře, že by to odůvodnilo aplikaci § 755 odst. 2 o. z. i pro případ, že by se manželka na rozvratu manželství převážně nepodílela. V této souvislosti lze v zásadě souhlasit s argumentací manžela, že potřeba dopomoci manželce při praktických úkonech běžného života, jaká je u ní objektivně dána, není důvodem k závěru, že manželce by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma a že by tato oko