15 CO 99/2022-364 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 3. 2022, č. j. 10 C 364/2018-232, bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 178 023 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.), nahradit mu náklady řízení ve výši 141 112,50 Kč (výrok II.) a zaplatit náklady státu ve výši 350 Kč (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítá, že soud I. stupně nepřihlédl ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo, z provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění a věc posoudil nesprávně po právní stránce. Žalobce je bývalým zaměstnancem žalované, jeho pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance ke dni [datum], podobně dali výpověď také další zaměstnanci pan [příjmení], paní [příjmení] a pan [příjmení]. V době jejich odchodu od žalované se ve společnosti náhle objevilo pět konkurenčních doložek těchto zaměstnanců a zaměstnance [příjmení], který u žalované dále působil. Konkurenční doložky měly různá data vyhotovení a nebyly v zaměstnaneckých spisech. Konkurenční doložky byly za zaměstnavatele podepsány personální manažerkou [jméno] [příjmení], konkurenční doložka [jméno] [příjmení] byla za zaměstnavatele podepsána [jméno] [příjmení] jako ředitelem společnosti. Viceprezident skupiny pro lidské zdroje, který měl podle vnitřních předpisů žalované jako jediný oprávněný schválit podpis konkurenčních doložek, o jejich sjednání nevěděl. Na základě těchto konkurenčních doložek měla žalovaná zaměstnancům vyplácet po dobu jednoho roku po jejich odchodu protiplnění ve výši 1,5násobku jejich průměrného měsíčního výdělku. Soud I. stupně nesprávně uzavřel, že konkurenční doložky byly u žalované obvyklé. Výše protiplnění byla neobvyklá, na což upozornil i konzultující advokát Mgr. [příjmení]. Při hodnocení důkazů mělo být vzato v úvahu, že někteří slyšení svědkové mají na věci právní zájem, neboť se jich dotýká (paní [příjmení] rovněž žaluje plnění z konkurenční doložky, se zaměstnancem [příjmení] byl ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením). Navíc v řízení vyšlo najevo, že předložená konkurenční doložka je antedatována, což prokazuje znalecký posudek. Soud I. stupně zcela pominul, kdy a jakým způsobem začal žalobce tvrdit, že v roce 2015 došlo k revizi původní konkurenční doložky z roku 2012. Až v souvislosti s procesní obranou žalované přichází žalobce s tvrzením, že konkurenční doložka datovaná [datum] je novou dohodou z roku 2015, kde byl vyměněn pouze údaj o peněžitém vyrovnání a výši smluvní pokuty, ale všechny ostatní údaje byly zachovány. Soud pominul, že změny jiných pracovněprávních dokumentů probíhaly formou dohody o změně, což bylo u žalované zavedenou praxí, kdy i pracovní smlouva žalobce byla v průběhu času měněna prostřednictvím celkem šesti dohod o změně. Navzdory této praxi došlo k tomu, že při změně výše protiplnění měl být údajně původní text konkurenční doložky zanechán, včetně data podpisu, a takto měly být konkurenční doložky znovu vytištěny se změněným údajem. Tímto způsobem mělo dojít k úpravě všech uzavřených konkurenčních doložek. Navíc žádná z původních konkurenčních doložek nebyla dohledána ani u zaměstnavatele, ani u zaměstnanců, s nimiž byla uzavřena. Svědkyně [příjmení] uvedla, že konkurenční doložky byly skartovány, přičemž žádné jiné pracovněprávní dokumenty běžně skartovány nebyly. Žalobce uvedl, že původní doložku vyhodil. E-mailovou korespondenci z roku 2017 mezi svědkyní [příjmení] a advokátem [příjmení] ohledně textu konkurenční doložky s údaji žalobce vysvětloval tak, že konzultoval obsah doložky se svědkyní [příjmení] v souvislosti s aktualizací zápisu v živnostenském rejstříku, přičemž v období, kdy měla být doložka měněna dle tvrzení žalobce (rok 2015) žádná změna zápisu neproběhla, navíc žádný e-mail žalobce v tomto směru není dohledatelný v interních systémech žalované. Dohledatelný je pouze e-mail svědkyně [příjmení] přeposlaný žalobci od Mgr. [příjmení] s textem„ [jméno] mrkni“, jehož přílohou je konkurenční doložka s datem z roku 2012, s připomínkami advokáta v režimu změn. Advokát upozorňuje i na výši plnění, které v této výši dle zákona není nutné. Konkurenční doložky byly u žalované neobvyklé, byly v rozporu se zavedenou praxí. Všechny konkurenční doložky takto uzavřené byly znaleckým posudkem shledány jako antedatované. Neobvyklost uzavírání konkurenčních doložek potvrdil ve své výpovědi i viceprezident skupiny pro lidské zdroje. Konkurenční doložky vznikly za velmi podezřelých okolností, byly uzavřeny u pěti navzájem propojených bývalých zaměstnanců. O existenci neměl tušení nikdo, vyjma osob, s nimiž byly uzavřeny. Co se týče překročení zástupčího oprávnění, paní [příjmení] byla povinna žádat své nadřízené v rámci [příjmení] [jméno] o schválení k některým úkonům, včetně podpisu konkurenčních doložek. Toto vyplývalo ze Zásad rozdělení pravomocí. O takové schválení v jiných případech při výkonu své práce skutečně žádala. V tomto případě nikoliv. Protistrana nemohla její jednání posoudit jako standardní, neboť [obec] znala rovněž. Vykonávání určité činnosti není to samé jako pozice či funkce. Svědkyně [příjmení] sice pracovala jako personální manažerka, avšak rozhodování o výši odměn zaměstnanců, benefitech, bonusech a zvláštních motivačních nabídkách spadalo do pověření viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. Svědkyně nebyla pověřena činností týkající se konkurenčních doložek. Při právním posouzení by měla být vzata v úvahu jednak obvyklost jednání zástupce, ale také možnost protistrany obvyklost jednání posoudit. Zákonná ochrana třetí osoby, při jednání se zástupcem, který k zastoupení není oprávněn, z hlediska svého účelu směřuje k ochraně dobré víry třetích osob. Nikdo nesmí mít prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Závěr soudu I. stupně, že paní [příjmení] byla oprávněna podepsat konkurenční doložky z titulu pozice personální manažerky, je formalistický. Tato osoba byla ve svých pravomocech omezena interním dokumentem s názvem [obec] rozdělení pravomocí (dále též jen„ [obec]“). Zákonné pravidlo, že zaměstnanci jsou oprávněni činit právní jednání obvyklé pro činnost, kterou byli pověřeni, má chránit třetí osoby, které nemohou znát žádné interní směrnice. Žalobce jako vedoucí zaměstnanec měl [obec] rozdělení pravomocí znát. I žalobce jako vedoucí zaměstnanec měl povinnost zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů ostatními zaměstnanci. Žalobce nebyl v dobré víře, spolu se svědkyní [příjmení] se pokusil o podvod, a učinil útok na majetek zaměstnavatele s cílem obohatit se, aniž by o tom zaměstnavatel věděl. 3. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že v roce 2015 došlo k modifikaci konkurenční doložky uzavřené v roce 2012, přičemž na konkurenční doložce zůstalo původní datum. Toto je vcelku běžný jev, kdy sepisující osoba použije původní smlouvu jako vzor, mění požadované číselné údaje a zapomene změnit datum. Stejně tak je běžné, že se v čase mohou konkurenční doložky modifikovat, důvodem je například snaha udržení kvalifikovaného zaměstnance. Otázka datace není zásadní. Irelevantní jsou námitky žalované ke korespondenci mezi Mgr. [příjmení] a svědkyní [příjmení], stejně tak k obvyklosti či neobvyklosti jednání. Svědkyně [příjmení] byla oprávněna konkurenční doložku podepsat. Konkurenční doložka obsahovala všechny podstatné náležitosti, obsahovala i fakultativní ujednání o smluvní pokutě. Platnost předmětné konkurenční doložky je nutné posuzovat jako každé právní jednání v oblasti pracovního práva podle § 19 odst. 3 a § 18 zákoníku práce. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas (ust. § 204 o.s.ř.), osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 5. Předmětem žaloby podané dne [datum] je zaplacení částky 178 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, představující nesplněný peněžitý závazek zaměstnavatele z konkurenční doložky za červenec 2018. Žalobce tvrdí, že byl u žalované zaměstnán jako [příjmení] [příjmení] – II., pracovní poměr byl ukončen výpovědí ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobcem uzavřena konkurenční doložka, v níž byl sjednán závazek žalobce zdržet se po dobu 12 měsíců výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, ať už na vlastní účet či pro třetí osobu a zdržet se činnosti, která by měla vůči činnosti zaměstnavatele soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zavázal uhradit žalobci vyrovnání ve výši 1,5násobku průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc účinnosti konkurenční doložky. Splatnost těchto plnění byla dohodnuta k 15. dni každého následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž byl závazek splněn. Zaměstnavatel závazek z konkurenční doložky nesplnil ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], na kterou reagoval