19 CO 177/2022-120 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2022, č.j. 63 C 33/2020-88, bylo rozhodnuto takto: I. Žalovaní jsou povinni vyklidit část půdních prostor domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Brno, k.ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, o výměře 191 m², vyznačenou v situačním plánku, tvořícím přílohu [číslo] smlouvy o výstavbě a nájmu bytu č. FOBK [číslo] uzavřené dne [datum] mezi Statutárním městem Brnem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci ve znění dodatku [číslo] uzavřeného mezi uvedenými stranami dne [datum] a vyklizenou ji předat žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18.068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. 2. Proti tomto rozsudku podali žalovaní odvolání s tvrzením, že soud se nevypořádal s jejich argumenty a nesprávně vyhodnotil otázku nájemního vztahu, když oni užívají byt z titulu nájmu k družstevnímu bytu (půdnímu prostoru o výměře 191 m²) a osobou aktivně legitimovanou k jejich vyklizení je Bytové družstvo [ulice a číslo] a [ulice a číslo] v [obec], jehož jsou oni členy a splnili podmínky stanov družstva, neboť měli ke dni vzniku členství v bytovém družstvu uzavřenou smlouvu o výstavbě a nájmu bytu z [datum]. Poukazovali na převod nemovitosti (pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [část obce]) z města Brna do vlastnictví bytového družstva, čímž dochází k transformaci nájemního bytu na družstevní byt, pro který platí §§ 729 odst. 1 a 734 odst. 2, zákona o obchodních korporacích, a nelze jej vypovědět dle občanského zákoníku. Uvedli, že [datum] uzavřeli smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu s [jméno] [příjmení], jenž se oznámením družstvu stal vlastníkem družstevního podílu a členem družstva. Poukazovali na § 736 odst. 1 zákona o obchodních korporacích s tím, že společně s převodem družstevního podílu dochází k převodu nájmu družstevního bytu a navrhli, aby napadený rozsudek byl změněn a žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání sdělil, že rozsudek vyhovuje všem požadavkům zákona i judikatury, argumentace žalovaných je zcela irelevantní, protože v řízení existenci bytu ani nebytového prostoru (tím méně pak družstevního) neprokázali, žádná smlouva mezi družstvem a žalovanými o nájmu družstevního bytu nebyla uzavřena a žalovaní podmínky pro její uzavření nesplňovali a ani další členský vklad nesložili. Poukazoval na to, že v předmětném půdním prostoru se nenachází žádný byt ani nebytový prostor, takže není nic, co by se mohlo transformovat na družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor. Uvedl, že věc Městského soudu v Brně sp.zn. 33 C 15/2018 skončila se závěrem o nedostatku naléhavého právního zájmu na žalovaném určení a za situace, kdy užívací právo žalovaných k předmětnému půdním prostoru nebylo součástí jejich členských práv v družstvu je otázka převodu jejich družstevního podílu na Ing. Vdovce pro posouzení zde uplatněného nároku žalobce bez právního významu. Zdůraznil, že žalovaní předmětný půdní prostor nikdy neužívali, a to ani k bydlení, když byt v něm nevybudovali a výstavbu vůbec nezahájili, je zřejmé, že nemají v úmyslu tento půdní prostor v budoucnu sami užívat a nikdy jej neužíval ani Ing. Vdovec, který bydlí v [obec]. Navrhl, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen. Dodatečně poukazoval na dvě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, potvrzující aktivní legitimaci žalobce a pasivní legitimaci žalovaných. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. S tím, co vzal soud I. stupně za prokázané na skutkovém stavu, se odvolací soud ztotožňuje, a proto na skutková zjištění a skutkové závěry soudu I. stupně také odkazuje, přičemž účastníci další návrhy na dokazování nevznášeli, a to ani v odvolacím řízení. Ze správně a úplně zjištěného skutkového stavu vyvodil soud I. stupně správné právní závěry, s nimiž se odvolací soud rovněž plně ztotožňuje, a proto i na ně zcela odkazuje, když odůvodnění napadeného rozsudku je výstižné, přesné i věcně správné. Lze k tomu zrekapitulovat a zdůraznit, že na předmětné části půdních prostor vymezené ve výroku rozsudku žádný byt není, žalovaní tam nic nevybudovali (ani nezačali), takže vůbec nemá smysl se bavit o družstevním nebo jiném bytě, a tudíž jim nemohl vzniknout nájem družstevního bytu. Smlouva žalovaných s městem Brnem a z [datum] byla smlouvou o obecném nájmu dle § 2201 a paragrafů následujících občanského zákoníku, a to půdního prostoru nezpůsobilého a nesloužícího k bydlení za účelem výstavby bytu (k čemuž nedošlo), což plně odpovídá i závěrům Městského soudu v Praze v rozsudcích, č.j. 54 Co 56/2021-87, a č.j. 11 Co 80/2021-84. 5. Vymezením bytových jednotek k [datum] se z půdního prostoru staly společné části domu, a to dle § 1160 OZ a § 5 odst. 1 písm. i) Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. (obdobně k tomu lze srovnat i usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 26 Cdo 4519/2016). Žalobce je k vyklizování žalovaných ze společné části domu, užívané bez právního důvodu, aktivně legitimován, jak správně dovodil soud I. stupně v bodu 25. odůvodnění rozsudku, a žalovaní jsou ve věci vyklizení půdy pasivně legitimováni, protože prostory k [datum] převzali a nepředali je posléze po skončení nájmu zpět žalobci a vyklizení se brání. Žalovaní dostali od žalobce řádnou výpověď z nájmu, jak též dovodil soud I. stupně, takže po uplynutí výpovědní doby od [datum] užívají (a blokují) předmětné prostory bez právního důvodu. U výpovědi ze [datum] nebyl žalobce omezen speciální úpravou nájmu bytu, protože žalovaní na dané půdě žádný byt nevybudovali a ani s tím nezačali. Výpověď dal žalobce zcela v souladu se smlouvou z [datum], ale dle § 2231 OZ by ji ani odůvodňovat nemusel. Dle smlouvy s městem Brnem z [datum] nebyli žalobci oprávněni (až do skončení výstavby bytu, k níž nedošlo) převést práva ze smlouvy na jiného (článek IV. smlouvy), tudíž je nemohli ani platně převést na Ing. Vdovce. Protože předmětný půdní prostor, coby společná část domu, se nemohl transformovat na družstevní byt (z obecného nájmu se nemělo co transformovat na družstevní byt), nemohla být práva k tomuto prostoru součástí družstevního podílu žalovaných a nemohla být ani převedena na Ing. Vdovce. Rovněž předmětný půdní prostor nebyl způsobilým předmětem transformace nejen na družstevní byt, ale ani na družstevní nebytový prostor, jelikož se v něm nebytový prostor nenacházel (nebylo tam nic, co by bylo třeba kanceláří nebo obchodem, byla to velká půda domu s trámovím střechy, zaházená různým nepořádkem), účelem, cílem a smyslem privatizace bylo vyčlenění na jednotky se zachováním společných částí domu, k nímž půda s přístupem k vnitřní konstrukci střechy patří, samo bytové družstvo žalovaným do nájmu nic neposkytlo, žalovaní další členský vklad (tj. ani 693 200 Kč) ve smyslu § 729 zákona o obchodních korporacích nesložili (jinak by si ve smlouvě s Ing. Vdovcem ze [datum] nedohodli úhradu za převod pouze 100 000 Kč), ani žádná písemná smlouva o převzetí povinností k dalšímu členskému vkladu dle § 572 odst. 1 zákona o obchodních korporacích mezi nimi a družstvem uzavřena nebyla a ani nemohla (podmínky stanovené prodávajícím městem Brnem byly nastaveny tak, že na zaplacení kupní ceny se mohl podílet pouze ten, kdo byl nabyvatelem jednotky v domě, přičemž žalovaní tento parametr, a to výhradně vlastní vinou, nesplňovali) a částka 693 200 Kč, kterou [datum] zaslal bytovému družstvu bez jakékoliv specifikace Mgr. Vdovec (členem družstva nebyl), nebyla na kupní cenu za dům vůbec použita a posléze mu byla vrácena. Je evidentní, že žalovaní se na pořízení tvrzeného bytu nijak podílet nemohli již proto, že tvrzený byt vůbec pořízen nebyl, když vůbec neexistuje (žalovaní tam vůbec nic neudělali) a nemohli se podílet ani na pořízení předmětného půdního prostoru či jakékoliv jeho části, protože takovou možnost stanovy družstva nezakládaly a neupravovaly, neboť vycházely z toho, že spoluvlastnický podíl na těchto společných částech domu bude podle § 1159 OZ neoddělitelnou součástí jednotek v domě vyčleněných, a proto pořízení všech půdních prostor domu bude financováno v rámci dalších členských vkladů, vztažených k příslušným k jednotkám, jejichž součástí budou ex lege i příslušné spoluvlastnické podíly na půdních prostorách domu. Žalovaní tak byli obecnými nájemci předmětného půdního prostoru a nic nebránilo tomu, aby došlo k výpovědi nájmu podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, přičemž pronajímatel nebyl omezen speciální právní úpravou nájmu bytu, takže výpověď byla dána platně a uplynutím výpovědní lhůty nájem zanikl k [datum], od té doby užívají žalovaní předmětný půdní prostor bez právního důvodu a žalobce se důvodně a v souladu s §§ 1040 až 1042 OZ d