37 CO 311/2022-87 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 79 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 27 830 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok II.). 2. Proti citovanému rozsudku podal odvolání žalobce, jenž soudu prvního stupně vytýkal, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a předmětnou věc nesprávně právně posoudil. Žalobce namítal, že předložené vyúčtování nespadá do kategorie písemností, u nichž může být podpis nahrazen mechanickými prostředky, naopak může přivodit splatnost nedoplatku či přeplatku jen tehdy, obsahuje-li předepsané náležitosti uvedené v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.), a jako účetní doklad i náležitosti vyplývající z § 11 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V posuzované věci však k podpisu vyúčtování nebylo užito elektronického podpisu ani podpisu vlastnoručního, v případě nahrazení podpisu mechanickými prostředky přitom bylo třeba podpis nahradit pouze mechanickou reprodukcí razítka, faksimilií či reprodukcí podpisu na tiskopise. Užití zkratky podpisu ([příjmení] [anonymizováno] – předseda v.r.) v zákoně oporu nemá, což nemůže změnit ani přijetí interní směrnice žalovanou. Pokud nebylo vyúčtování řádné, nemohlo být žalobci ani řádně a včas doručeno. Je proto nepodstatná argumentace soudu I. stupně o tom, kdy a kam bylo žalobci doručováno, pokud listina pro absenci bazální náležitosti nemohla způsobit zamýšlené účinky. Splatnost přeplatku či nedoplatku je přitom významným zásahem do vlastnického práva člena společenství vlastníků jednotek, tedy práva, jež je chráněno listinou základních práv a svobod. Žalovaný byl informován, že žalobce žádá zasílat veškerou dokumentaci na adresu [adresa], [země], kam doručoval žalovanému ještě dopis ze dne [datum], následně však začal doručovat na adresu [adresa], přestože žalobce o změnu doručovací adresy opakovaně žádal. Ze strany žalovaného se jedná o úmyslné jednání, jemuž se nemůže dostat právní ochrany. Žalobce dále namítal, že při jednání před soudem I. stupně dne [datum] bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť mu nebyla poskytnuta lhůta k prokázání navrhovaných skutečností, respektive mu byla poskytnuta lhůta toliko v řádu minut, což považuje za zcela nedostatečné. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, žalobě v celém rozsahu vyhoví a žalovanému přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně věc vrátí soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil. 4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. V posuzované věci byl předmětem sporu nárok žalobce vůči žalovanému o zaplacení částky 79 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smluvní pokuty za prodlení žalovaného s předložením vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo], [obec] do [datum], neboť žalovaný nedoručil žalobci vyúčtování nákladů a záloh za služby za roky 2018, 2019 a 2020 řádně podepsané do čtyř měsíců od skončení každého ze zúčtovacích období, hledí se na ně proto, jako by nebyla provedena vůbec. Vyúčtování za rok 2019 pak žalovaný zaslal žalobci až [datum]. 6. Odvolací soud s odkazem na soudem I. stupně důkladně provedené dokazování a z něj učiněná správná skutková zjištění, jak jsou podrobně uvedena v odstavcích 4 až 19 odvoláním napadeného rozsudku, shledává správný závěr o skutkovém stavu (odstavec 20 odůvodnění napadeného rozsudku) i právní závěr soudu I. stupně (odstavec 23 až 46 odůvodnění napadeného rozsudku), že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo] v [obec], kde se bytová jednotka [číslo] nachází. Žalovaný je proto i poskytovatelem služeb ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) 2. zákona č. 67/2013 Sb. Vyúčtování výše nákladů a záloh za jednotlivé služby za rok 2018 i 2020 bylo žalobci doručeno včas (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), jak ostatně vyplývá ze shodných tvrzení žalobce a žalovaného. Všechna vyúčtování obsahovala zákonem požadované náležitosti, zejména uvedení jména a příjmení místopředsedy a místopředsedkyně výboru žalovaného i datum vyhotovení. Vyúčtování za rok 2019 pak žalovaný žalobci doručil na adresu bytu žalobce vhozením do domovní schránky označené jménem žalobce dne [datum]. Dne [datum] a dne [datum] přitom pošta informovala žalobce mailem o uložení zásilky, která vyúčtování služeb za rok 2019 obsahovala. Za řádně doručené je proto třeba považovat i vyúčtování služeb za rok 2019. Žalobce přitom neprokázal své tvrzení o existenci překážky, jež mu znemožnila se s vyúčtováním seznámit, přestože byl při jednání před soudem I. stupně dne [datum] poučen a dle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k prokázání tvrzení o tom, že se v době od [datum] do [datum] nezdržoval ve svém bytě v domě [ulice a číslo], případně tam měl delší dobu nájemce, a že vhození vyúčtování za rok 2019 dne [datum] do schránky žalobce na uvedené adrese vyloučilo možnost se s takovým vyúčtování seznámit. 7. Pokud žalobce v odvolání namítal, že řízení je stiženo vadou, neboť mu nebyla poskytnuta přiměřená lhůta pro doplnění skutkových tvrzení k okolnostem doručení vyúčtování za rok 2019, pak s touto okolností se již vypořádal soud I. stupně v odstavci 46 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku. Odvolací soud jen dodává, že z obsahu protokolu o jednání ze dne [datum] zjistil, že poté, co byl zástupce žalobce poučen o povinnosti prokázat výše uvedená tvrzení a vyzván k jejich doplnění, bylo jednání přerušeno na deset minut, zástupci žalobce poskytnut prostor, v němž mohl konzultovat po telefonu výzvu s nepřítomným žalobcem. Poté zástupce žalobce zdůraznil, že žalobce měl trvalý pobyt na [země], a negativní skutečnost, že se v bytě na ulici [ulice a číslo] nezdržoval, prokázat nemůže. Navrhl proto jen důkaz čestným prohlášením žalobce s tím, že důkazní břemeno o této skutečnosti spočívá na žalovaném. Na základě uvedeného odvolací soud proto neshledává důvodnou námitku žalobce, že řízení je stiženo vadou, neboť žalobci, prostřednictvím jeho zástupce přítomným při jednání před soudem I. stupně dne [datum], byl dostatečný prostor pro předložení návrhů důkazů k prokázání tvrzení o nemožnosti doručení vyúčtování za rok 2019 poskytnut. 8. K námitce žalobce o tom, že přestože byl žalovaný informován, že žalobce žádá veškerou dokumentaci zasílat na adresu na adresu [adresa], nerespektoval změnu doručovací adresy, o níž žalobce požádal dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum], a dokumenty tak žalovanému nebyly zaslány na správnou adresu, odvolací soud odkazuje na skutková zjištění, jež uvedl soud I. stupně v odstavci 14 napadeného rozsudku. Doručováno bylo na obvyklou adresu [adresa], kde měl žalobce i své jméno, o doručení zásilky byl opakovaně [datum] a [datum] vyrozuměn oznámením pošty zaslaným mu formou e-mailu. Žalobce tak měl možnost se s vyúčtováním seznámit. Pokud tak neučinil, sám doručení vyúčtování zmařil, což však nelze přičítat k tíži žalovaného. Vyúčtování služeb za rok 2019 proto bylo žalobci řádně a včas doručeno, jak je podrobně rozvedeno v odstavcích 31 až 39 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku, na jehož správné závěry odvolacímu soudu nezbývá než v podrobnostech odkázat. 9. K dalším odvolacím námitkám žalobce, že vyúčtování patří do kategorie písemností, u nichž podpis může být nahrazen mechanickými prostředky a že podpisovým záznamem rozhodně není uvedená forma„ [příjmení] [jméno] – předseda v.r., [příjmení] [jméno] místopředseda v.r.“, že neřádné vyúčtování tedy ani nemohlo být žalobci doručeno řádně a včas, odvolací soud jen odkazuje na správná skutková zjištění, jež uvedl soud I. stupně, i zcela správný právní závěr, jak je uvedeno výše. Odvolací soud pak dodává, že veškeré odvolací námitky žalobce jsou jen rekapitulací argumentace, kterou žalobce uplatnil již v řízení před soudem I. stupně a s níž se soud I. stupně již podrobně vypořádal v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku 10. Veden těmito úvahami odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, které podle § 142 ods