17 CO 15/2023-387 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 11. 11. 2022, č. j. 6 C 281/2017-361, že žaloba žalobce, aby žalovaný byl povinen vyklidit a odevzdat žalobci vyklizenou parcelu [číslo] o výměře [číslo] [anonymizována čtyři slova], zapsanou v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], od odpadu, gumových pneumatik, stavebního pojiva, zbytků dopravní techniky, kontejneru, zavezeného plastu a předat žalobci, se zamítá (výrok I). Výrokem II soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobce namítá, že soud prvního stupně určuje v napadeném rozsudku pojem„ skládka“, v textu rozsudku však dochází ke zúžení tohoto pojmu a nestálosti při jeho používání, což rozsudek činí do značné míry neurčitým, zavádějícím a nepřezkoumatelným. Dle žalobce soud prvního stupně z provedených důkazů špatně vyhodnotil existenci komunální skládky, která se má nacházet na předmětném pozemku a celou řadu důkazů předložených žalobcem, pominul a svoje rozhodnutí založil výhradně na výpovědích svědků, přestože v nich existuje řada rozporů. Žalobce má za to, že na předmětném pozemku se nemohla nacházet skládka odpadů, což dokazují snímky ortofotomap z katastru nemovitostí, výpis z lesní hospodářské evidence a lesního hospodářského plánu. Na předmětném pozemku byl les vytěžen v roce 2007 a odpad se sem musel navážet až po tomto datu. Žalobce rovněž namítá, že se domáhal podáním ze dne 9. 11. 2022 změny žaloby, kdy již nepožadoval vyklizení pozemku odvozem odpadu, ale domáhal se odstranění terénních úprav provedených žalovaným, k čemuž se žalovaný přiznal. Soud prvního stupně navzdory těmto novým skutečnostem nezákonně nepřipustil změnu žaloby, přestože by výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Dále žalobce zdůraznil, že se domáhá vyklizení pozemku, který má plnit účel lesa, z toho důvodu je nezbytné odpad odstranit, protože na tomto podloží les nevyroste. Tím, že žalovaný učinil terénní úpravy a na pozemku založil skládku, značně ztížil napravení této situace. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil písemně s tím, že argumentace uváděná žalobcem v odvolání je irelevantní, poněvadž žalobce nerozporuje žádné konkrétní skutkové okolnosti ani neformuluje žádné právní závěry, které by mohly napadený rozsudek jakkoliv zvrátit. Žalovaný má za to, že soud prvního stupně provedl veškeré relevantní důkazy, které žalobce navrhl, s nimiž se v odůvodnění napadeného rozsudku náležitě vypořádal. V průběhu řízení soud prvního stupně vyslechl řadu svědků navržených oběma stranami, pořídil několik fotografií, provedl šetření na místě samém, kterého se žalobce nezúčastnil, ani se řádně neomluvil. Z výpovědí slyšených svědků nebylo prokázáno, že by to byl žalovaný, který by svým chováním a svým činem zdevastoval předmětný lesní pozemek, že by na pozemek navozil odpad – gumové pneumatiky, plast apod. Žalovaný upravil povrch pozemku tak, aby nedošlo k úrazu, na pozemek přivezl cca 5 cm zeminy, která naopak pomohla tomu, že pozemek je v současné době zatravněný. Žalobce dle názoru žalovaného neunesl ve sporu důkazní břemeno, že by na předmětný pozemek vozil jakýkoliv odpad či stavební pojivo, naopak úpravy terénu provedené žalovaným byly v podstatě marginální vůči samotnému původnímu pozemku se skládkou spíše prospěšné, což ocenili i někteří slyšení svědci. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 4. 12. 2017 (po jejím částečném zpětvzetí) se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení a předání pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizována čtyři slova], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že žalovaný předmětný pozemek užívá pro chov svých koní a provoz [anonymizováno] [obec]. Pozemek, k němuž má žalobce právo hospodaření, což nebylo mezi účastníky sporné, užívá žalovaný neoprávněně, bez jakéhokoliv smluvního vztahu. Jedná se o pozemek určený k plnění funkce lesa, na který žalovaný v předcházejícím období navezl stavební suť spolu s dalším odpadem, uskladnil zde značné množství vozové techniky v různém technickém stavu s možností úniku provozních kapalin, velké množství starých pneumatik, kovových sudů, plastů a další materiál. V roce 2010 za účelem odstranění nežádoucího stavu pozemku začal žalobce se žalovaným jednat o směně pozemků, ta však realizována nebyla a na pozemku nadále trvá nežádoucí stav. Žalovaný uváděl, že prostor ranče je otevřený, volně přístupný, že odpad navezl někdo jiný, on sám nic na pozemek nenavážel a neuskladňoval, navážení odpadu dle názoru žalobce muselo probíhat léta s vědomím žalovaného. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení pozemku a jeho uvedení do původního stavu ve lhůtě do 30. 9. 2015, avšak bezvýsledně. 7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně s tím, že požadavek žalobce na vyklizení pozemku a jeho předání považuje za nedůvodný a neoprávněný. Popřel, že by na pozemku došlo k navezení stavební suti a odpadu až v posledních letech, již v 80. letech na tomto místě existovala tzv. černá skládka, obyvatelé obce Ladná sem postupně naváželi přebytečné věci, odpad, gumové pneumatiky, stavební suť, plasty apod. 8. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy ve spise založenými (výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], fotografiemi pozemku a [anonymizováno] [obec], geometrickým plánem pozemku, výpisy z lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské evidence, snímky ortofotomap, zápisem z jednání dne 9. 6. 2010 o návrhu budoucí směny pozemků v k. ú. [obec], výzvou žalobce na žalovaného ze dne 23. 7. 2015 na vyklizení a vrácení pozemků, prohlášením svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dalších o stavu pozemku před rokem 1993), ohledáním na místě samém dne [datum] a výslechy svědků navržených oběma stranami: [celé jméno svědka], výrobního náměstka žalobce, [celé jméno svědka], dlouhodobého pracovníka žalobce, [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] – pamětníky a obyvatele [obec], a v prvé řadě se zabýval otázkou pasivní věcné legitimace žalovaného, tedy tím, zda žalovaný je tou osobou, která by měla požadavek v souladu se žalobou vůči žalobci splnit, tj. odstranit skládku, která se pod povrchem předmětného pozemku dle tvrzení žalobce nachází. 9. Předmětný lesní pozemek parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] je vymezen v terénu jako plocha mezi mlýnským náhonem, který již neexistuje, a járkem, který se nachází ve spodní části pozemku, takto vymezená plocha je v podstatě strží, která od mlýnského náhonu klesá k járku. Svědků navržení žalobcem - jeho dlouholetí pracovníci - uvedli, že těžba porostů byla na pozemku provedena v roce 2007, byly vytěženy náletové dřeviny (topoly, jasany, vrby apod.). Žalobce má předmětný pozemek zahrnut ve svém hospodaření od roku 2002, některé poslední suché stromy a keře byly v roce 2007 z pozemku vytěženy. Současný stav stavební suti a odpadu na pozemku neumožňuje jeho opětovné zalesnění. 10. Závěr soudu prvního stupně o nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného byl podpořen výslechy svědků, kteří jsou bez jakéhokoliv vztahu k účastníkům řízení, a jednalo se buď o vlastníky sousedních pozemků, obyvatele obce Ladná či o bývalého starostu [územní celek] [celé jméno svědka]. Všichni slyšení svědci shodně vypověděli, že všichni obyvatelé obce L