70 Co 42/2024-218 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnosti zaplatit žalobci částku 6,20 Kč (I. výrok) a zaslat žalobci písemnou omluvu osobním dopisem ve znění „Žalovaná se omlouvá za chování řidiče autobusové linky , číslo, dne 22. 10. 2021“ (II. výrok). Zamítl naopak žalobu na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč (III. výrok). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (IV. výrok). Usnesením ze dne 28. 12. 2023, č. j. 28 C 142/2022-185, poté soud prvního stupně uložil žalobci i žalované povinnost nahradit státu náklady řízení shodně po 749 Kč (I. a II. výrok).2. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce cestoval dne 22. 10. 2021 autobusovou linkou dopravní společnosti žalované v , adresa, a zakoupil si z nástupní zastávky , jméno FO, , , právnická osoba, , jízdné do cílové zastávky , adresa, , požární zbrojnice, které uhradil elektronickou peněženkou karty ODIS. Žalobce si chtěl zakoupit současně i jízdenku pro svého psa, který má v dopravní zóně města jízdné zdarma, avšak řidič autobusové linky v důsledku neznalosti obsluhy elektronické pokladny nebyl schopen zadat potřebná data pro vystavení elektronické jízdenky tak, aby platba proběhla prostřednictvím karty ODIS. Žalobce neměl povinnost platit v hotovosti či platební kartou, bylo-li možné zaplatit elektronickou kartou ODIS. Takovou povinnost má cestující jen při poruše odbavovacího zařízení ve vozidle. Řidič odmítl pokračovat v jízdě bez zaplacení jízdného, případně bez příslibu žalobce, že přijde zaplatit za psa v nástupní zastávce , jméno FO, , Plzeňská. Žalobce odmítl uposlechnout pokyn řidiče, aby opustil autobus, pokud za psa nezaplatí. Cestující autobusové linky , jméno FO, pak přivolal hlídku Městské policie , adresa, , která vyzvala žalobce k vystoupení z autobusu a následně ho po domluvě vykázala z přepravy., právnická osoba, rámci právního hodnocení učinil soud prvního stupně závěr, že žalobce jako cestující a žalovaná jako dopravce uzavřeli dne 22. 10. 2021 smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 o. z. a dle čl. III bodu 2 Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje, dle nichž je přepravní smlouva též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupit do vozidla bez platného jízdního dokladu a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla tím, že si zakoupí jednotlivou elektronickou jízdenku bezkontaktní čipovou kartou ODIS. Obsahem přepravní smlouvy je závazek dopravce přepravit cestujícího řádně a včas do místa určení a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu. Žalobce svou povinnost zaplatit jízdné řádně splnil za sebe, když zakoupil jízdné ze zastávky , jméno FO, , , právnická osoba, , do zastávky , adresa, , požární zbrojnice, a zaplatil kartou ODIS tarif pro důchodce ve výši 6,20 Kč. Žalovaná však žalobce nepřepravila řádně a včas do sjednaného místa, neboť řidič autobusové linky shledal porušení povinností na straně žalovaného nezaplacením jízdného za psa v hotovosti. Proto soud prvního stupně žalobci přiznal náhradu škody za zakoupené jízdné za nerealizovanou jízdu v částce 6,20 Kč. Ohledně zásahu do osobnostních práv žalobce soud prvního stupně uvedl, že řidič žalované porušil povinnost stanovenou v čl. 8.10 Smlouvy o poskytování veřejných služeb k přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou k zajištění dopravní obslužnosti Moravskoslezského kraje – oblast Novojičínsko východ (dále jen „Smlouva“), uzavřenou mezi Moravskoslezským krajem a žalovanou dopravní společností. V souladu s daným ustanovením Smlouvy se žalovaná mimo jiné zavázala úspěšně provést funkci spočívající v prodeji jednotlivé jízdenky z jiné zastávky, než je zastávka aktuální, bez ovlivnění informačního systému, i při platbě kartou ODIS. Poněvadž řidič žalované nedokázal za situace, kdy žalobce platil kartou ODIS, zadat na odbavovacím zařízení jízdenku pro psa žalobce z jiné zastávky, znemožnil žalobci přepravu dle čl. III Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje. Žalobce by totiž byl povinen k úhradě jízdného za psa v hotovosti, pouze pokud by došlo k poruše odbavovacího zařízení. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobci zaviněním žalované v důsledku verbálního konfliktu s řidičem za přítomnosti ostatních cestujících vznikla újma na jeho osobnostních právech spočívající v zásahu do jeho vážnosti a důstojnosti. Nadto nebyla bez jeho zavinění realizována přeprava autobusovou linkou a žalobce se nemohl dostavit na místo konání schůze mysliveckého sdružení včas. Soud prvního stupně zdůraznil, že se jednalo o jednorázový zásah před omezeným okruhem osob, které žalobce osobně neznal, a tento zásah trval pouze krátkou dobu. Za takové situace proto soud prvního stupně přiznal žalobci jako dostačující satisfakci omluvu žalované a žalobu ohledně satisfakce relutární zamítl.4. Proti III. a IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jejich změny tak, že mu bude přiznána peněžní náhrada nemajetkové újmy v požadované výši a náhrada nákladů řízení. Soud prvního stupně dle názoru žalobce nesprávně vyhodnotil podstatu celého problému. Ze svědecké výpovědi řidiče autobusu , jméno FO, vyplynulo, že pokladna autobusu žádnou poruchu neměla. Žalovaná po celou dobu trvání řízení opakovaně lhala, když uváděla poruchu pokladny jako hlavní důvod pro jednání řidiče autobusu. Řidič si musel být vědom, že daného dne pokladna žádnou poruchu neměla. Z výpovědi řidiče taktéž vyplynulo, že si akci za účelem vytrestání žalobce dlouhodobě připravoval, tato jeho aktivita tak ve vztahu k žalobci nabývá rozměru přímo šikanózního. , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitel žalované, od samého počátku řízení věděl, že elektronická pokladna v daném okamžiku žádnou poruchu nevykazovala, a přesto ve všech dokumentech deklaroval její poruchu. Nelze ho proto považovat za důvěryhodného svědka. Žalobce zdůraznil, že neměl povinnost platit v hotovosti nebo platební kartou, bylo-li možné platit kartou ODIS. Povinnost žalované zajistit platby prostřednictvím karty ODIS vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi Moravskoslezským krajem a žalovanou. Žalobce nenarušoval ani neohrožoval bezpečnou dopravu ve smyslu čl. XI. bodu 2 písm. g) Smluvních přepravních podmínek. Splňoval všechny podmínky uložené mu přepravním řádem. Svou jízdenku zaplatil a jeho pes byl přepravován až do zastávky , jméno FO, , Plzeňská rozcestí, zdarma. Upozornění řidiče na možnost vyloučení z přepravy z důvodu nedodržování přepravního řádu a pokynů na žalobce zapůsobila velmi negativně. Obzvláště za situace, kdy byla situace zapříčiněna neschopností řidiče zavést do databáze potřebná data. Negativní pocity žalobce byly ještě více umocněny tím, že byla městská policie skutečně přivolána. Žalobce byl ponížen, poškozen a jeho psychika byla nadlouho narušena.5. Odvolání podala též žalovaná, a to do II. a IV. výroku předmětného rozsudku. Namítla, že je sice v ujednání 8.10 Smlouvy stanoveno, že ověření správnosti odbavení dle Tarifu ODIS bude provedeno tehdy, pokud dopravce úspěšně splní úkol prodej jednotlivé jízdenky z jiné zastávky, než je zastávka aktuální, bez ovlivnění informačního systému, avšak sám žalobce ve své výpovědi dne 13. 7. 2023 uvedl, že pokud platí za sebe, zaplatí vždy kartou ODIS, pokud chce platit za psa, objeví se porucha platby kartou. Zároveň žalobce vypověděl, že si nevzpomíná, že by někdy na nástupní zastávce zaplatil za sebe i za psa. Žalovaná má za to, že závěr soudu prvního stupně o řidičově neznalosti obsluhy elektronické poklady a porušení čl. 8.10 Smlouvy je nesprávný. V řízení nebylo prokázáno, že by bylo dne 22. 10. 2021 na dané autobusové lince možné zaplacení jízdného za žalobce z aktuální zastávky a následně zaplacení jízdného za psa ze zastávky , jméno FO, , Plzeňská, kartou ODIS. Smluvní podmínka úspěšnosti testovacího provozu neuvádí nic o následné platbě dalšího jízdného poté, kdy již dojde k zaplacení jízdného kartou ODIS z nástupní zastávky. Systém odbavení daného dne na uvedené autobusové lince neumožňoval, aby žalobce zakoupil prostřednictvím karty ODIS jízdné za psa z jiné zastávky nacházející se na plánované trase této linky poté, kdy cestující již zaplatil jízdné z nástupní zastávky prostřednictvím karty ODIS za sebe, a to ať již z důvodu poruchy nebo z důvodu technické nemožnosti. Žalobce tudíž nebyl zbaven povinnosti zaplatit stanovené jízdné za psa jiným způsobem. Žalobci hádkou, kterou sám vyvolal, nevznikla ze strany žalované újma na jeho osobnostních právech. Skutečnost, že žalobce nebyl přepraven, byla vyvolána pouze jeho bezprávným lpěním na platbě kartou ODIS. Není důvod, aby se žalovaná žalobci omlouvala.6. Oba účastníci podali odvolání rovněž proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. 12. 2023, č. j. 28 C 142/2022-185, o náhradě nákladů řízení státu.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, ž