13 Co 228/2024-333 — Krajský soud v Brně

1. Nemovitá věc, o které bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, se nachází v katastrálním území , adresa, , a proto nadále již v odůvodnění tohoto rozsudku nebude tato nemovitá věc označována názvem katastrálního území.2. Dosavadní průběh řízení:3. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně:a) určil, že žalobce je vlastníkem pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , (dále jen „nemovitá věc“) (výrok I.),b) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok II.),c) uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok III.).4. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, .5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce platně nepřevedl vlastnické právo k nemovité věci na žalovaného, neboť kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva uzavřené mezi žalobcem (v postavení prodávajícího a oprávněného ze služebnosti) a žalovaným (v postavení kupujícího a povinného ze služebnosti) dne , datum, (dále též „smlouvy“), jsou neplatné. Důvod neplatnosti spatřoval v tom, že smlouva o zřízení služebnosti ze dne , datum, nezohledňovala zatížení nemovité věci dříve zřízeným věcným břemenem doživotního spoluužívání rodinného domu ve prospěch oprávněného , jméno FO, (žalobcova otce), což ve svém důsledku mělo za následek neplatnost kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene pro rozpor se zákonem ve smyslu § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Další důvod neplatnosti obou smluv soud prvního stupně spatřoval v jejich zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 580 o. z. Neztotožnil se s názorem žalobce, že by obě smlouvy byly neplatné z důvodu, že jsou lichevního charakteru podle § 1796 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a o náhradě nákladů státu podle § 148 o. s. ř.6. Odvolání a vyjádření k odvolání:7. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl následující:a) O žalobě rozhodoval vyloučený soudce (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ), neboť tento soudce porušil zásadu rovnosti stran. Od počátku řízení činil kroky směřující proti žalovanému ve prospěch žalobce, což se projevilo zejména tímto způsobem:– nerozhodl o námitce protokolace ze dne , datum, ,– neumožnil žalovanému nahlédnout do spisu před jednáním dne , datum, ,– neumožnil žalobci při jednání dne , datum, nahlédnout do listinných důkazů, které soud prvního stupně prováděl k důkazu a které se ve spise v době před tímto jednáním nenacházely (ačkoli žalovaný do spisu nahlížel),– provedl 13 důkazů, aniž by tyto důkazy účastníci označili,– v rámci výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nepřipustil velkou část otázek žalovaného na znalce, na velkou část otázek pokládaných znalci odpovídal spíše soudce než znalec,– neprovedl žalovaným označený důkaz nahrávkou jednání mezi účastníky z průběhu uzavření smlouvy.b) Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.d) Soud prvního stupně neprovedl žalovaným označené důkazy: znalecký posudek z oboru psychiatrie pro posouzení zdravotního stavu (svéprávnosti) žalobce, zda mohl při uzavření smlouvy svobodně jednat. Žalobce totiž netvrdil, že je nesvéprávný, a praktický lékař pro to neshledal důvody. Návštěva psychiatra až v březnu 2023 před podáním žaloby byla účelová. Manipulovatelnost a slabomyslnost žalobce nebyla zjištěna. Byl pravomocně odsouzen trestním příkazem soudu prvního stupně sp. zn , Anonymizováno, , neboť zatajil, že ubytoval v období od prosince roku 2022 do března roku 2024 v nemovité věci 6 osob za úplatu a pobíral přitom dávky hmotné nouze od úřadu práce, kterému tím způsobil škodu ve výši , Anonymizováno, Kč,e) Soud prvního stupně nesprávně dovodil existenci absolutní neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti pro žalobce.f) Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru neplatnosti smluv pro jejich rozpor s dobrými mravy. V této souvislosti namítl nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že nevěděl o tíživé situaci žalobce. Před podpisem smluv neviděl jeho otce , jméno FO, . Podle jeho názoru žalobce nebyl ve finanční tísni, neboť měl pohledávku za třetí osobou ve výši , Anonymizováno, Kč a žádal žalovaného o pomoc při jejím vymáhání. Žalovaný pracoval pro , adresa, a pobíral příspěvky na péči o otce. Popřel, že by byl propojen s , adresa, , který prováděl u žalobce rekonstrukci domu. , adresa, mravy porušil naopak žalobce, který si objednal plnění (opravu domu) u , adresa, a za provedenou rekonstrukci mu nezaplatil. Až po provedené rekonstrukci začal účelově napadat smlouvy a domáhat se určení vlastnického práva. Dále uvedl, že žalobce nyní nepracuje a nebude schopen žalovanému vrátit kupní cenu a hrozí proto další spory. Navíc žalobce hodlá nemovitou věc po vyhovění žalobě prodat třetí osoběg) Rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný.h) Soud prvního stupně nesprávně určil tarifní hodnotu podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).Navrhl, aby Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl.8. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.9. Projednání odvolání:10. K námitce, že rozsudek vydal vyloučený soudce:11. § 14 o. s. ř.(1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.(4) Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.12. Žalovaným popsané skutečnosti (ve kterých spatřoval důvody pro vyloučení) lze podřadit pod postup soudce v projednávané věci. Postup soudce v řízení o projednávané věci nemůže být důvodem k vyloučení soudce, neboť k přezkumu a nápravě postupu soudce a jeho rozhodovací činnosti mohou sloužit pouze opravné prostředky. Podle názoru odvolacího soudu se nejedná o tzv. exces soudce při vedení řízení, který by jinak vedl k vyloučení soudce.13. Odvolací soud neprovedl k důkazu zvukovou nahrávkou „telefonických hovorů žalobce se soudem“. Tento důkaz žalovaný označil k prokázání tvrzení, že soud prvního stupně mu neumožnil nahlížet do spisu.14. Odvolací námitka proto není důvodná.15. K námitce nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně:16. V souvislosti s uplatněnou námitkou o deficitu odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je třeba vzít v úvahu závěr formulovaný rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, který byl uveřejněn Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 100/2013), který je následující. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly (podle obsahu odvolání) na újmu uplatnění práv odvolatele. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly (podle obsahu dovolání) na újmu uplatnění práv odvolatele.17. Odvolací soud neshledal, že by rozsudek soudu prvního stupně z hlediska odůvodnění nevyhovoval náležitostem § 157 odst. 2 o. s. ř. Skutečnost, že žalovaný byl schopen v odvolání reagovat na důvody předestřené v rozsudku soudu prvního stupně, jednoznačně svědčí o přezkoumatelnosti rozhodnutí. Žalovaný uváděným procesním deficitem se spíše snaží posílit relevanci ostatní odvolací argumentace.18. Odvolací námitka proto není důvodná.19. Skutková zjištění:20. K námitce, že soud prvního stupně provedl důkazy, které účastníci v řízení před soudem prvního stupně nenavrhli:21. § 120 o. s. ř.(2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.22. Žalovaný namítl, že soud prvního stupně postupoval procesně nesprávně, pokud provedl důkazy, které účastníci neoznačili.23. Ve sporném řízení není soud zodpovědný za úplné zjištění skutkového stavu. Není ale vyloučeno, aby provedl důkaz i bez návrhu účastníka. Vzhledem k zásadě projednací a k zá