28 Co 148/2023-112 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 641,16 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 127,73 Kč, 2 735,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 641,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 641,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částky 12 131,49 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 475,51 Kč, 4 492,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 131,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 131,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a částky 5 559,66 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 117,23 Kč, 3 969,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 559,66 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 559,66 Kč od 9. 6. 2020 do zaplacení (výrok I.). Žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 25 332,31 Kč z titulu nesplněných závazků žalovanou z následujících tří smluv o úvěru. Z první smlouvy o úvěru ze dne 24. 5. 2017, č. , Anonymizováno, , se domáhala zaplacení částky 7 641,16 Kč s příslušenstvím, dle smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 022 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaná splátky řádně nehradila, celkem na úvěr zaplatila částku 5 160,95 Kč (první smlouva). Z druhé smlouvy o úvěru ze dne 3. 5. 2017, č. , Anonymizováno, , se domáhala zaplacení částky 12 131,49 Kč s příslušenstvím, dle smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 155 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaná splátky řádně nehradila, celkem na úvěr zaplatila částku 5 356,60 Kč (druhá smlouva). Z třetí smlouvy o úvěru ze dne 5. 3. 2017, č. , Anonymizováno, , se domáhala zaplacení částky 5 559,66 Kč s příslušenstvím, dle smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 287 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaná splátky řádně nehradila, celkem na úvěr zaplatila částku 8 333,45 Kč (třetí smlouva). Pohledávky ze všech tří smluv byly původním věřitelem , právnická osoba, postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem.3. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobce při sjednávání všech tří úvěrových smluv řádně neposoudil schopnost žalované úvěr splácet, když nezjišťoval informace týkající se příjmů a výdajů žalované dostatečně. Všechny tři smlouvy posoudil jako absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. pro nesplnění povinností věřitele dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud nevyhodnotil návrh žalobkyně jako důvodný ani co do bezdůvodného obohacení žalované ve smyslu § 2991 o. z., neboť z tabulek umoření úvěru k jednotlivým smlouvám měl za prokázané, že žalovaná poskytnuté jistiny z úvěru zcela uhradila. Pokud jde o druhou smlouvu, kde úvěrová částka činila 14 000 Kč, měla žalovaná uhradit celkem částku 27 445,16 Kč, z titulu první smlouvy, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, měla uhradit celkem částku 16 920,37 Kč, rovněž jistinu z titulu třetí smlouvy měla žalovaná zcela uhradit. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl, náhradu nákladů řízení převážně procesně úspěšné žalované nepřiznal, dle spisu jí žádné náklady nevznikly.4. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to pouze co do částky 4 839,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného 8,5 % zákonného úroku z prodlení ve výši 819,26 Kč za období od 24. 1. 2018 do 20. 1. 2020 (z titulu první smlouvy) a co do částky 8 643,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného 8,5 % zákonného úroku z prodlení ve výši 1 463,31 Kč za období od 24. 1. 2018 do 20. 1. 2020 (z titulu druhé smlouvy). Předmětem odvolacího řízení jsou pouze nároky z první a druhé smlouvy, třetí smlouvou se odvolací soud proto nezabýval. Odvolatelka nenapadla závěr soudu prvního stupně o neplatnosti úvěrových smluv, soudu prvního stupně vytýká, že nesprávně z provedeného dokazování zjistil skutkový stav. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že na první smlouvu uhradila žalovaná celkem částku 16 920,37 Kč a na druhou smlouvu částku 27 445,16 Kč, tento závěr není správný. Takové skutečnosti neplynou ani z tvrzení žalobkyně, ani z jí předložených a soudem provedených důkazů. Již v žalobních tvrzení žalobkyně uvedla, že na první smlouvu žalovaná uhradila částku 5 160,95 Kč a na druhou smlouvu uhradila částku 5 356,60 Kč. To žalobkyně doložila přehledem úhrad, které soud prvního stupně nesprávně vyložil, nesprávně si dopočítával, kolik bylo uhrazeno. Z přehledu plateb k první smlouvě (z tabulky umoření) vyplývá tvrzená celková úhrada žalovanou ve výši 5 160,95 Kč. Pokud soud prvního stupně vycházel z řádku s pořadovým číslem 9 s datem 21. 1. 2020, tento neuvádí poslední platbu žalované, jedná se o přehledový řádek, ve kterém je zohledněna naopak zbývající část dluhu. Totožné je třeba uvést k úhradám z druhé smlouvy, kdy uvedený sporný řádek je pod číslem 10. Dle odvolatelky tak zbývá uhradit z titulu první smlouvy částku 4 839,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 1. 2018 do zaplacení, z titulu druhé smlouvy zbývá uhradit částku 8 643,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 24. 1. 2018 do zaplacení. V tomto rozsahu navrhla žalobkyně změnu napadeného rozsudku tak, aby požadovanou částku odvolací soud uložil žalované k úhradě a dále přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým, sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).10. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).11. Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dl